„Práce na kostele jsou rozděleny do dvou souběžných linií. Oprava krovu s výměnou krytiny a fasády. Z toho je v podstatě prozatím hotová věž kostela. Větší část stavby na opravu čeká. Víme, že to bude trvat ještě několik let, ale podstatné je, že to vše dobře dopadne,“ věří Petr Brabec, předseda spolku Přátelé Markvarticka, který vzniknul v roce 2015. Tehdy měl pět ustavujících členů, dnes má členů třináct. Zaměřují se na záchranu nemovitých i movitých kulturních památek v obci Markvartice. „Spolek je jakýmsi „buditelem“ v této oblasti. Z jeho iniciativy se některé kulturní památky staly majetkem obce, a proto spolek s poctou přijal roli jakéhosi poradního hlasu pro místní zastupitelstvo, se kterým úzce spolupracuje. A výsledky jsou již celkem hmatatelné,“ těší se z toho Petr Brabec.
Například hodiny na věži začaly po padesáti letech odbíjet čas. V listopadu 2019. Zrestauroval je akademický sochař Petr Skála. Na opravu přispěli i dárci ve sbírkách. „V celorepublikové soutěži MÁME VYBRÁNO se náš spolek, respektive naše sbírky vždy umístily v první desítce, třetí až sedmé. Pro obec s méně než pěti sty obyvateli je to velký úspěch a zavazující. V roce 2016 spolek vyhlásil první veřejnou sbírku, a to na pomoc opravy věžních hodin kostela. Celkové náklady opravy činily 546 tisíc korun a z větší části byly hrazeny z této veřejné sbírky, přesněji částkou 307 tisíc korun,“ vyčísluje Petr Brabec.
Hodiny jsou vyrobené ještě tradičním kovářským způsobem, díly rámu i ozubená kola jsou železná, kovaná, spoje klínové. Jejich autorem je pravděpodobně významný hodinář Jan Prokeš (1818 - 1890) z nedaleké Sobotky. Ministerstvo kultury prohlásilo věžní hodiny v roce 2017 kulturní památkou.
Kostel sv. Jiljí ze 14. století získal současnou podobu přestavbou původní stavby v období baroka v první polovině 18. století. Vysvěcen byl v roce 1739. Obepíná jej pískovcová ohradní a opěrná zeď. Až do začátku 20. století byl kolem kostela starý hřbitov, což dnes připomíná jen málo dochovaných, ale zato vzácných kamenných náhrobků s anděly ze sochařské dílny Zemanů z Tatobit, uvádí se na webu obce, která získala do svého vlastnictví objekt kostela a postupem času i část jeho mobiliáře, a koupila roubenou stavbu čp. 29 z roku 1808, která je kulturní památkou.
Kostel byl na obec převeden v roce 2011. A následující rok se začalo s opravou márnice (kostnice). Během tříleté rekonstrukce vzniklo důstojné místo pro uložení objevených lidských ostatků. Ke svatostánku neodmyslitelně patří i varhany, na jejichž renovaci byla založena v roce 2018 druhá, už ukončená, veřejná sbírka. „I zde se potvrdilo, že občané a přátelé obce Markvartic nejsou neteční k této kulturní památce a na účet sbírky se podařilo shromáždit 610 tisíc korun. Předpokládaná celková cena oprav je zhruba 1 600 tisíc korun,“ vyčísluje předseda spolku Petr Brabec.
Podle dochovaných pramenů sem byly varhany přeneseny v roce 1751 ze Sobotky. Nedochovaly se. Současné údajně pocházejí z dílny uznávaného mistra Predigera, který tvořil v 19. století. Každopádně jsou velmi cennou kulturní památkou. „Varhany restauruje Dalibor Michek a práce jsou již provedeny z více než dvou třetin. Pochopitelně, že i tady se obec snaží získávat dotace od Ministerstva kultury a kraje. Bez jejich podpory by tak malá obec, jako jsou Markvartice, finanční složitost spojenou s opravou kostela sama nezvládla. Ukončení prací na restaurování varhan se předpokládá v roce 2024,“ dívá se do budoucna Petr Brabec a už teď zve na událost, kdy se po dlouhé době varhany rozezní v markvartickém kostele.
Na jeho opravu spolek loni v prosinci vypsal další veřejnou sbírku. Už třetí. „Věříme, že v tomto případě oslovíme naše příznivce a pro naši společnou radost posuneme opravu kostela zase o kus cesty dál. A jako každá správná sbírka, tak i tato má své číslo účtu, a to 302518382/0300,“ říká Petr Brabec a děkuje potenciálním dárcům.
„Zdejší kostel se pomalu stává centrem kulturních setkání nejen pro nás z Markvartic, ale i pro blízké okolí. Zcela pravidelně pořádáme koncerty Noci kostelů a festivalu Hudby z ráje, adventní koncerty a další. Stejně tak se snažíme vracet k venkovským lidovým tradicím a k tomu využíváme roubenou chalupu čp. 29. Její odkoupení inicioval náš spolek. Jde o patrový pavlačový dům charakteristický pro Sobotecko. Chalupa z roku 1808 je kulturní památkou a naší snahou je vrátit jí její stavebně technické uspořádání včetně typických zdobných prvků této lokality,“ říká předseda spolku Přátelé Markvarticka, který ve spolupráci s obcí „vystupuje“ jako poradní orgán obce a je garantem průběhu oprav.
Za opravu kostela sv. Jiljí a roubené chalupy čp. 29 v Markvarticích spolek dostal ocenění od Královéhradeckého kraje „za iniciativní přístup k záchraně a obnově konkrétního objektu“. Spolek podle jeho předsedy sdružuje členy různých profesí. „A snad právě tato rozličnost dává dobrý základ pro diskuze, při kterých se utváří základní harmonogram postupu prací - jakási kritická cesta napříč časem a financemi. A to vše se děje pod odborným dohledem pracovníků památkové péče. A přes občasné přetahování pravd a vizí má celé toto pestré společenství jediný cíl: Dovést opravu našeho kostelíčka do zdárného konce,“ přeje si za Markvartické Petr Brabec.
Podobné příběhy vypráví projekt MÁME VYBRÁNO. Aktuálně jsou na jednom místě: v soutěži veřejných sbírek, jejíž první kolo začalo 1. dubna. Vyberte také vy sbírku svého srdce – a pomozte jí k finanční odměně, mezi finalisty rozděluje pořádající Institut pro památky a kulturu částku 100 tisíc korun. Více na www.mamevybrano.cz.
