S jakými klimatickými jevy se budeme, konkrétně v ČR, v následujících letech potkávat? Jaká jsou rizika spojená s klimatickou změnou?
Za prvé je to růst průměrné teploty způsobovaný vlnami tepla. Úmyslně nemluvím o vlnách veder, protože tak označujeme pouze ty, které přicházejí v létě. Ale i v zimních měsících zažíváme vysoké teploty, stačí si vzpomenout na letošní zimu, kdy bylo i v lednu 15 stupňů. Takže teploty se ve vlnách zvedají po celý rok a zvyšují průměr. To bude mít dopad na zásoby podzemní vody a větší sucha, nebo na dřívější kvetení rostlin a tím větší riziko zničení úrody jarními mrazíky.
Další oblastí, kterou klimatologové zmiňují, bude změna distribuce srážek. Předpokládá se, že celkové množství srážek bude v Česku plus mínus stále stejné, ale srážky budou přicházet jinak. Budou častější krátká období velmi intenzivních přívalových dešťů, která se budou střídat s dlouhými obdobími beze srážek, což bude zvyšovat riziko sucha. Musíme se připravovat na to, že voda nebude, ale zároveň i na to, že nárazově naprší velké množství.
Dále můžeme očekávat i další extrémní hydrometeorologické jevy. Mám na mysli například silnější bouře spojené se silným větrem, krupobitím a podobně. Neznamená to, že takové extrémní projevy počasí dnes nemáme, ale v budoucnu budou přicházet výrazně častěji, než jsme nyní zvyklí.
Měli bychom se na tyto změny nějak připravovat?
Měli bychom zvyšovat odolnost naší krajiny, ale i měst, abychom zmírnily negativní dopady jevů, o kterých jsem mluvil. Snížíme tím škody na zdraví lidí i majetku, které jsou s extrémy počasí spojené. Prevence je velmi důležitá a je třeba dělat opatření průběžně. Zejména je dobré využívat principy přírodě blízkých opatření. Ty mají přínos nejen při zvyšování odolnosti na klimatické změny, ale i v posilování biodiverzity nebo snižování znečišťování ovzduší. Je například známo, že stromy a vegetace nejen chladí a stíní v době horka, ale zároveň zachytávají prach a čistí tak ovzduší.
„Prevence je vždycky levnější“
Myslíte si, že se v Česku na adaptaci dostatečně myslí?
Ne všechny instituce jsou si vědomy potřebnosti adaptace na klimatickou změnu. Například stromy v ulicích jsou dnes pořád často považovány za takovou pěknou záležitost navíc – města je sází, když v ulici zbyde místo, které neobsadí technické sítě. Berou to tak, že primárně potřebujeme vodu, elektřinu, plyn a spoustu datových kabelů. Přitom zapomínají, že v budoucnu bude kvůli měnícímu se klimatu život bez stromů ve městě velmi nepříjemný a těžký. Je proto třeba myslet také na zelené sítě – stromořadí, která budou stínit a chladit v horku a zlepšovat kvalitu života lidí.
Pokud je město plné zeleně, má dostatek stínu, vychytaný systém vodních prvků a ochlazovacích míst, tak se jeho obyvatelům bude žít lépe. V budoucnu zeleň nebude jen nějaké hezké vylepšení, ale už to bude nezbytnost pro to, aby byl život snesitelný. To bychom si měli více uvědomovat. Lidé budou díky zeleni, vodním prvkům a dobře rekonstruovaným budovám ve městech také méně ohroženi zdravotními komplikacemi spojenými s vlnami veder. To pak ušetří náklady veřejných institucí na zdravotní péči. Prevence je vždycky levnější.
V září velkou část České republiky zasáhly povodně, které měly pro mnohé obyvatelstvo velmi ničivé důsledky. Můžeme se do budoucna připravit i na takové události?
Příroda nás dokáže vždycky překvapit. Na tak obrovské množství srážek je nemožné se připravit tak, abychom se stoprocentně vyhnuli veškerým škodám. Existuje ale řada opatření, která by následky mohla významně zmírnit.
V takových situacích, jako byla ta, která nastala letos v září, hraje důležitou roli stav krajiny. Pokud jsou například porosty lesů monokulturní, rozvrácené kůrovcem a nedokáží dostatečně zadržovat vodu, tak to je znát. Nejlepší je zadržet vodu co nejblíže místu jejího dopadu a zasáknout ji v lesích nebo zemědělské krajině. Když je půda v dobré kondici, je tím největším rezervoárem na vodu a může jí zadržet mnohem větší množství než všechny přehrady.
Pokud k tomu doplníme opatření, která budou zpomalovat odtok vody, jako například suché poldry (prostor v krajině, kde lze zadržovat vodu, ta do něj nateče a přes hráz je pak řízeně vypouštěna, což umožňuje regulovat odtok vody z území), svejly neboli průlehy, které zpomalují stékání vody dolů ze svahů, nebo prvky krajinné zeleně, jako jsou aleje, meze nebo remízky, tak to výrazně zlepší zadržování vody. Z krajiny jí bude méně odtékat do řek, které se v době velkých dešťů mohou valit obcemi a brát vše co jim stojí v cestě.
Taková opatření by tedy dokázala snížit škody způsobené povodněmi?
Tolik vody, jako přišlo letos v září, je nemožné zadržet tak, aby se nezvedly hladiny řek, ať už bychom používali jakákoliv opatření. Ale pokud bychom měli už dnes k dispozici více těchto krajinných prvků a přírodě blízkých protipovodňových opatření, nemuselo by na některých místech uvnitř obcí k takovému rozlivu dojít a škody mohly být nižší. Hráze a protipovodňové bariéry by tak mohly být méně namáhané a zvládly by ochránit lidi a majetek s větší rezervou a menším rizikem.
V situacích, kdy jsou srážky tak silné, že technické zábrany už jsou na svém limitu, je pak každé opatření, třeba i to opravdu malé, velmi důležité, protože může ovlivnit, jestli se řeka nakonec vylije, nebo ne. Má tedy velký význam realizovat i malá opatření v krajině, byť žádné z nich samo osobě nezadrží miliony kubíků vody.
Výhodou obnovených polních cest a stromořadí, remízků, ale i tůní a mokřadů v zemědělské krajině je také to, že zároveň snižují riziko sucha. Pokud navíc budeme, zvlášť v našich městech a obcích, lépe pracovat se srážkovou vodou, zachytávat ji a využívat ke splachování v budovách nebo k zálivce zeleně, můžeme tím významně šetřit zdroje pitné vody. Když budeme připravení, tak nás pak sucha méně zaskočí.
Martin Ander
Nadace Partnerství
V Nadaci Partnerství je Martin Ander vedoucím týmu, který se věnuje adaptacím na změnu klimatu. Působí nejen v nadačních projektech jako je Adapterra Awards, ale vede také tým odborníků, kteří vytvářejí adaptační plány pro města a obce. Kromě toho se věnuje vzdělávání a poradenství pro zaměstnance obcí a měst. Celoživotně se zajímá o environmentální témata a působil také v komunální politice - jako náměstek primátora města Brna tvořil mimo jiné klimatický plán města. Je odborníkem na adaptaci na klimatickou změnu, stromy ve městě i opatření v oblasti moderní energetiky.
I jednotlivec může pomoci
Může v oblasti adaptace na klimatické změny něco dělat i jednotlivec?
Určitě. Pokud má k dispozici rodinný dům se zahradou samozřejmě je možné třeba zadržovat a využívat srážkovou vodu k zálivce zahrady. Při stavbě nebo rekonstrukci domu lze také investovat do větší podzemní akumulační nádrže na vodu. Do ní stéká voda ze střechy a zpevněných povrchů, a tu jde pak používat třeba na splachování záchodu. Toto opatření umožní nejen nezatěžovat kanalizaci srážkovou vodou, ale zároveň to umožní snížit náklady na pitnou vodu. V našem rodinném domě takto ušetříme každý rok kolem 40 tisíc litrů pitné vody jenom tím, že splachujeme na záchodě dešťovou vodou.
V bytě pak lze nainstalovat úsporné vodovodní baterie, které šetří pitnou vodu, nebo instalovat venkovní žaluzie na okna, aby se byt nepřehříval. S pomocí sousedů jde pak také realizovat nějaká opatření v okolí domu. Třeba se starat o to, aby byla kolem vzrostlá zeleň. Pokud má dům kompletně vydlážděný vnitroblok a voda z něj stéká do kanalizace, nebo je zatravěný a jsou tam stromy nebo alespoň popínavky, tak je to velký rozdíl. Pokud pak bude takových vnitrobloků víc, tak už to má velký efekt i na úrovni města. Zároveň to bude mít dopad i na život obyvatel domu. Vždycky si radši půjdete sednout do zeleného vnitrobloku, než na vyasfaltované parkoviště.
Co v této oblasti dělá Nadace Partnerství?
Naše práce spočívá v tom, že se snažíme pomáhat krajům, městům a obcím adaptační opatření realizovat. Poskytujeme konzultace, zpracováváme pro ně adaptační strategie, aby si mohly utřídit priority a nasměrovat opatření do nejpotřebnějších oblastí k posílení odolnosti vůči klimatické změně. A nabízíme také motivační vzdělávání, třeba pro starosty a starostky obcí nebo lidi z městských úřadů. Řešíme s nimi, jaká opatření přijmout a jak je realizovat.
Pořádáte také soutěž Adapterra Awards…
Proběhlo už šest ročníků. Jeden ze způsobů naší práce je inspirace příklady dobré praxe, takže oceňujeme nejlepší české projekty v oblasti adaptace na změnu klimatu. Díky této soutěži budujeme kvalitní databázi příběhů, kde je aktuálně zhruba 200 konkrétních příkladů funkčních opatření, která už jsou v provozu. Ta jsou zároveň prověřená odbornou porotou soutěže. V databázi si všichni mohou najít projekt, který nejvíce odpovídá tomu, co by oni sami chtěli udělat ve své obci, ve veřejném prostoru, v krajině nebo třeba na rodinném domě. Lze tam najít, jak daný projekt funguje v praxi, jaké jsou provozní náklady, jestli se daří plnit očekávání, co jsou jeho úskalí…. Mohou zkrátka najít praktické rady nebo se zkontaktovat s lidmi, kteří už mají takový projekt za sebou.
Nedávno jste spustili sbírku SOS Povodně. Co plánujete s výtěžkem z ní?
Podobnou sbírku jsme vypisovali také po požáru v Českém Švýcarsku, pomáhali jsme také po tornádu na Moravě. Usilujeme o to, aby se investovalo i do obnovy přírody a přírodních prvků v zasažených lokalitách. Třeba po tornádu do dneška pomáháme obcím s revitalizací, dosadbou stromů ve veřejném prostoru, protože mnohé z nich přišly o veškerou zeleň v pásmu, kde se tornádo prohnalo.
To teď plánujeme i se sbírkou pro obce zasažené povodní. Připravujeme například spolupráci s arboristy a krajinnými inženýry ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Zkontrolujeme stav stromů a další veřejné zeleně, míru jejich poškození v zasažených obcích. Některé stromy bude třeba ošetřit, jiné, pokud budou fatálně poničené, odstranit, aby nepředstavovaly nebezpečí, a pak připravit novou výsadbu. Zároveň v hodnotách Nadace Partnerství je i podpora participace obyvatel, takže část prostředků plánujeme využít k tomu, aby revitalizace veřejných prostranství a zeleně v obcích probíhala za spoluúčasti místních obyvatel.
Zdroj a foto: Martin Ander, Nadace Partnerství
Chcete přispět na pomoc při povodních? Vyberte si ze sbírek neziskových organizací, které jsme shrnuli v tomto článku. Zároveň jsme v Grantovém diáři odemkli mimořádné výzvy týkající se odstraňování následků povodní.
