Česká republika 1. července podruhé usedne do předsednického křesla Rady Evropské unie. Hlavní rozhodovací orgán EU reprezentuje zájmy členských států a má rozsáhlé zákonodárné a výkonné pravomoci. Půlroční působení v jeho čele pro Česko znamená možnost stanovit priority a ovlivnit činnost a chod celé Evropské unie. Ambice a možné změny v oblasti nevládních neziskových organizací (NNO) v důsledku českého předsednictví nastínil místopředseda Výboru pro EU Rady vlády pro NNO Pavel Trantina.

Pavel Trantina

Výbor pro EU Rady vlády pro NNO

Pavel Trantina studoval historii a politologii na FF UK v Praze. Od ledna 2022 se ujal funkce místopředsedy Výboru pro EU Rady vlády pro NNO. V minulosti zastával pozice politického analytika v Kanceláři prezidenta republiky, zahraniční zpravodaje Junáka – svazu skautů a skautek ČR, předsedy České rady dětí a mládeže nebo ředitele odboru pro záležitosti EU na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V letech 2006-2020 byl členem Evropského hospodářského a sociálního výboru 2006-2020 a v letech 2007-2009 působil jako ředitel odboru pro záležitosti EU na MŠMT zodpovědný za minulé České předsednictví v Radě EU 2009.

„Ve Výboru pro EU při Radě vlády pro NNO jsme si České předsednictví v Radě EU z pohledu zapojení NNO definovali jako jednu ze dvou hlavních priorit. Od ledna, kdy začal náš obrozený výbor opět fungovat, se snažíme jednak zmapovat, jak jsme na tom se zapojením NNO do příprav předsednictví, jednak proaktivně nabízet naši pomoc,“ uvádí Trantina, který v roce 2007 na dva roky převzal funkci ředitele odboru pro evropské záležitosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a koordinoval přípravu a průběh Českého předsednictví v Radě EU 2009.

Pozitivní dopad českého předsednictví na neziskový sektor by podle něj mohl spočívat v pěti základních bodech:

  • Lépe si v neziskových organizacích uvědomíme naše místo ve společné Evropě a provázanost s ní.
  • Obnovíme a posílíme kontakty s partnerskými organizacemi v našich evropských sítích.
  • Zapojíme se do definování českých priorit a jejich naplňování.
  • Dokážeme vládě a české společnosti obecně, že neziskové organizace nejen skvěle pracují v terénu, ale mají co nabídnout i v oblasti politiky, tedy správy věcí veřejných, a diplomacie.
  • Díky tomu ovlivníme prostředí EU ve prospěch naší práce a témat, která jsou pro nás důležitá.

Klimatická krize, migrace i wellbeing mladých lidí

Necelé dva měsíce před převzetím předsednictví po Francii je česká vláda ve fázi intenzivních příprav. Do jednání se zapojuje také zmíněný Výbor pro EU Rada vlády pro NNO, který sleduje informace o postavení neziskových organizací v rámci EU a finanční zdroje související s členstvím Česka v EU. Ministrovi pro evropské záležitosti Mikuláši Bekovi výbor navrhl spolupráci v oblastech definování priorit českého předsednictví, jeho osvěty a propagace v rámci občanské společnosti, zapojení expertů z NNO do akcí či vyhodnocení předsednictví.

„Po jmenování nové vlády se i přístup státu jako celku v otázce zapojení NNO mění k lepšímu. Na konci března jsme na výboru téměř dvě hodiny diskutovali s náměstkem ministra pro záležitosti EU Markem Havrdou nad národními prioritami. Ty samozřejmě po ruské agresi na Ukrajině procházejí výraznými proměnami, ale prostor pro příspěvek neziskového sektoru i tak zůstává značný. A v některých ohledech dokonce nabývá na důležitosti,“ doplňuje Trantina a dodává, že na úrovni jednotlivých ministerstev se míra zapojení velmi liší.

Právě na jednání s Markem Havrdou došlo k diskutování materiálu, který výbor připravil ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Glopolis a její neformální sítí nevládních platforem pro podporu neziskového sektoru NeoN. Souhrn klíčových témat doprovází konkrétní neziskovky coby jejich nositelé. Patří mezi ně klimatická krize a Zelená dohoda pro Evropu, vláda práva, základní práva a zásady EU a kvalita demokracie, digitální práva a nezávislost médií, solidarita a rozvojová spolupráce, migrace a integrace, rovnost žen a mužů nebo wellbeing mladých lidí.

Podle Trantiny oblasti dobře zapadají do priorit zvažovaných na národní úrovni. „Snažíme se definovat, co je pro nás důležité, a zdůraznit, co by mělo být výstupem. Protože úspěšnost každého předsednictví se měří počtem uzavřených dokumentů, nalezením politické shody nebo kvalitním otevřením diskuze nad novými tématy,“ doplňuje.

Co dalšího se řeší v “Bruselu”?

V obecnějším kontextu má na neziskový sektor dopad nejenom české předsednictví, ale prakticky veškerá politika EU. Jedním z aktuálních témat je Konference o budoucnosti Evropy, dvouletý diskusní projekt evropských institucí s občany a jejich organizacemi, jehož závěry byly zveřejněny 9. května. České předsednictví tak bude první na řadě, aby se zabývalo jejich uváděním v praxi. Do diskuzí a debat se pod koordinací Evropské sítě pro boj proti chudobě (EAPN) v ČR zapojila i řada neziskových organizací se snahou zapojit občany a povzbudit je k navrhování jejich doporučení směrem k Evropské unii.

Důležitý předmět zájmu se podle Pavla Trantiny rýsuje také například v oblasti rozvoje dobrovolnictví. V návaznosti na úspěch Evropského roku dobrovolnictví 2011 v současné době sílí v panevropských sítích NNO podporujících dobrovolníky úsilí o vyhlášení roku 2025 se stejnou prioritou – zdůraznit roli dobrovolnictví ve společnosti, ocenit nezastupitelnou práci dobrovolníků a zlepšovat podmínky pro jejich činnost.

„České předsednictví 2009 se o vyhlášení Evropského roku dobrovolnictví 2011 významně zasadilo, a má možnost k tomu přispět i nyní nalezením politické shody v Radě. S ohledem na dlouholetou tradici dobrovolnických aktivit u nás máme v čele Rady EU velkou příležitost prosadit mezi evropská témata i toto. Koneckonců na dobrovolnictví stojí činnost značné části neziskového sektoru,“ uzavírá.