„Pro všechny musí být těžké zažívat kombinaci nejistoty, tlaku a bezmoci. Jakou zprávu vysíláme nejmladší generaci, když jsme mnoha dětem jako společnost nedokázali dát přístup ke vzdělání? Frustrace všech, kterým se nedaří najít místo ve škole, nebo naopak už nemohou nabídnout více míst, musí být velká,“ uvádí Kateřina Chytrá z organizace Začni učit!

Aktuální situaci podle ní přispívá mimo jiné i nedostatek pedagogů, kterých v českém školství chybí zhruba 6000. Právě s tím se organizace snaží bojovat prostřednictvím programů, které mají lidi motivovat, aby se stali učiteli. „Je potřeba stabilní spolupráce všech hráčů na poli vzdělávání – od zřizovatelů škol po ministerstvo a vládu. A shoda na tom, že chceme kvalitní vzdělání pro každé dítě,“ dodává Chytrá.

Ministerstvo školství však uvádí, že i v nejvíce zatížených regionech jsou stále volná místa a že v červnu byly kapacity naplněné ze zhruba 90 procent. V Praze stále zbývá na 1500 míst a ve Středočeském kraji více než 1700.

Na střední školy se letos hlásilo o čtvrtinu více dětí než před šesti lety. Už při podávání přihlášky se mnoho z nich rozhodovalo „strategicky“, tedy volily školu, na kterou by mohlo být jednodušší se dostat. Děti, které by v minulých letech volily gymnázia, se hlásily na odborné střední školy a ty, které by se hlásily na odborné školy, podaly přihlášky na učiliště. Riziko, že by se nedostaly na žádnou školu, sice není tak velké, mnoho z nich se ale nedostane na obor, na který by si skutečně přály jít.

Chaotický zápis

„Aktuální situace je důsledkem dlouhodobého koncepčního neřešení vzdělávacího systému, včetně plánování místních kapacit,“ říká Kristýna Titěrová, programová ředitelka META – organizace, která podporuje cizince v rovném přístupu ke vzdělání. Jedním z problémů kolem středních škol je podle ní také systém jednotných přijímacích zkoušek, který mimo jiné značně znevýhodňuje uchazeče s nedostatečnou znalostí češtiny. 

„Z hlediska strategií výběru vhodné školy, kde má uchazeč šanci, které se letos ukázaly jako klíčové, jsou rodiče s migrační zkušeností znevýhodněni nedostatkem informací, kontaktů a zkušeností se vzdělávacím systémem,“ říká Titěrová.

META na aktuální situaci zareagovala realizací expertních setkání. Dále také o tom, jak zmírnit nerovnosti v přijímacích řízeních jedná s klíčovými aktéry.

Vzhledem k systému zápisu na školy, kdy jsou v různých chvílích děti přijaty na několik různých škol a blokují tak místa jiným, ještě někteří ani neví, jestli od září nastoupí do školy nebo na pracovní úřad. Čísla zatím nejsou jasná a mnoho škol vypisuje druhá kola. Na takových školách pak zájemci stojí nekonečné fronty. „Situace, kdy jsme schopni se až na základě dotazování dostat k údajům o průběžných výsledcích přijímacího řízení, jasně ukazuje, že stávající systém postavený na omezeném počtu papírových přihlášek je nutné změnit. Věřím, že se nám jeho digitalizace podaří v co nejkratším možném termínu,” uvedl ministr školství Mikuláš Bek podle tiskové zprávy.

Co mohou dělat rodiče, jejichž děti se nedostaly na vysněnou střední školu?

radí Barbora Pšenicová, Nevypusť duši

Už jen samotné absolvování přijímacího řízení je stresující a náročné, a dítě si za něj zaslouží pochvalu. Pak je dobré s ním mluvit o tom, co by potřebovalo, co by mu pomohlo, co by teď chtělo. Děti mohou být rozzlobené, naštvané, smutné… Možná si myslí, že je to nespravedlivé. Dejte jim možnost tyto emoce volně prožít. Ať klidně pláče, vyvzteká se (nějak bezpečně – ať třeba praští do polštáře). Na druhou stranu respektujte, pokud dítě nebo mladý člověk své emoce sdílet nechce. Pak mu můžete říct: „Pokud bys chtěl/a, jsem tu pro tebe.“, případně ho motivujte, ať si o tom promluví se svými kamarády. Dítěti můžete také předat kontakt třeba na Linku bezpečí. Někdy může být totiž snazší popovídat si s někým anonymně. 

Jak zlepšit systém

Podobnou situaci budou pravděpodobně zažívat také současní osmáci, kteří se budou hlásit na střední školy příští rok. V roce 2008 se totiž narodilo ještě více dětí.

„Pokud nechceme, aby rodiče stáli v několikasethlavých frontách před středními školami, které vypisují druhé kolo přijímaček, aby se pak dozvěděli, že na dvacet šest míst je už teď pět set uchazečů, bez razantní změny se to neobejde,“ píše ve svém blogu věnujícímu se aktuální situaci Tomáš Feřtek, spolupracovník EDUin. Mimo jiné je podle něj potřeba proměnit strukturu středoškolských oborů, aby odpovídala poptávce, či zvážit, zda by v následujících letech, kdy se na střední školy budou hlásit silné ročníky, neměly měnit třídy osmiletých gymnázií na čtyřletá. 

„Bylo by také vhodné, kdyby existoval nějaký program, který by byl ušitý přímo na míru neúspěšným uchazečům o studium na střední škole, reflektoval jejich potřeby a rozvíjel jejich znalosti,” říká Tomke Trávníček z oddělení projektů sociálních inovací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Takový program sice nevyřeší problém vysokého počtu neúspěšných uchazečů o studium na středních školách, ale umožní dětem smysluplné využití roku, který tráví čekáním na další pokus v přijímacím řízení,” dodává.

Co s dětmi, které nenastoupí v září do školy?

„Dítěti nebo mladému člověku bude jistě velkou oporou, když jako rodič nebudu vyčítat neúspěch, když nebudu nadávat, a nebudu vést monology o tom, že si zničilo život. Dítě nebo mladý člověk v téhle chvíli už svůj neúspěch musí samo zpracovávat, a pokud mu na úspěchu záleželo, je to pro něj bolestný proces i bez rodičovských monologů,“ říká Pšenicová z Nevypusť duši.

„Je důležité to nevzdat a hledat příležitosti učit se, kde to půjde. To, že jsem se neocitla na škole nebo na oboru svých snů, neznamená konec světa. Hodně totiž záleží na vyučujících, na které narazím. Ti mě mohou nasměrovat a nadchnout pro něco, o čem jsem ani netušila, že mě zajímá,“ doporučuje Chytrá s tím, že takové učitele, inspirující, motivované a laskavé, bohužel nepotkáme na úplně každé škole.

Na MPSV aktuálně probíhají jednání o tom, jak upravit a co nejrychleji vyhlásit výzvu na projekty pod iniciativou ALMA - Zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, které by cílily přímo na děti, které se nedostaly na školu. Ty by zahrnovaly mimo jiné motivační programy, poradenství, jazykové vzdělávání, zahraniční výjezd kombinovaný se stáží či specifické vzdělávaní ve formě přípravy na přijímací zkoušky. „Administrativní překážky jsou však natolik zásadní, že pokud k úpravě parametrů výzvy a pravidel dojde, bude výzva připravená k vyhlášení příští rok a projektů se tak budou moci zúčastnit až neúspěšní uchazeči po přijímacích zkouškách v roce 2024,” uvádí Trávníček.

Výměny mládeže v zahraničí

odpovídá Šimon Presser, Dům zahraničních služeb

Šimon Presser dětem, které se nedostaly, doporučuje krátkodobé zahraniční výjezdy, které trvají jeden či dva týdny. _„_Výměny mládeže jsou skvělým způsobem, jak získat nové zkušenosti, dovednosti, zážitky i přátele. Jedná se o akce, na kterých se sejdou skupiny mladých lidí z několika zemí a věnují se určitému tématu. Každý si tak může vybrat co ho zajímá – od mediální gramotnosti až po klimatická témata. Konat se mohou po celé Evropě i v blízkých zemích. Projekty jsou otevřeny mladým lidem od 13 do 30 let. Velkou výhodou je, že grant Evropské Unie pokrývá všechny náklady na cestu, stravu i ubytování, takže se projektů může účastnit opravdu každý,” říká Presser. Kde takové projekty najít? Na stránkách konkrétních organizací a nebo ve facebookových skupinách jako je Youth Projects Czech Republic.

Zdroj: MŠMT, EDUin, iRozhlas, Seznam zprávy

Foto: Canva, LinkedIn Šimona Pressera, Nevypusť duši