Občanský sektor a akademická sféra si mají vzájemně hodně co nabídnout. Neziskové organizace třeba zkušenosti z terénu nebo vhled do aktuální situace napříč oblastmi, vysoké školy zase data, výzkumy nebo lidské kapacity. A to není zdaleka všechno.

Uplatnění v terénu

Fakulta humanitních studií (FHS) na Karlově univerzitě v Praze je specifická tím, že jako jediná v České republice nabízí studujícím program přímo zaměřený na občanskou společnost. Spolupráce s neziskovými organizacemi a lidmi, kteří v nich pracují, se tedy nabízí. „Snažíme se, aby spolupráce s terénem a organizacemi občanské společnosti byla běžnou součástí studia,” říká Dana Moree, která na FHS působí na Katedře sociologie, pod kterou spadají právě zmíněná Studia občanské společnosti.

Jako nejčastější formy spolupráce s neziskovým sektorem zmiňuje zvaní lidí z praxe do výuky nebo studentské praxe. Pokud mají studující kurz, který předpokládá získání zkušenosti z terénu, odbornou praxi si obvykle domlouvají sami ve vybrané organizaci. Výstupem je terénní deník, který na konci odevzdávají. „Volbu necháváme na studujících. Každý se chce specializovat jiným způsobem a právě praxe by měly být prostředím, kde si najdou vlastní profilaci. Díky tomu získávají představu o tom, co chtějí, nebo někdy také nechtějí, dělat,” doplňuje Moree. Někdy podle ní s nabídkami stáží, praxí nebo témat přicházejí samy neziskové organizace.

„Udržujeme živý kontakt s našimi absolventy, kteří pracují v organizacích občanské společnosti. Často je to taková kolegiální výměna, vracejí se z pozice expertů besedovat s mladšími kolegy. Tím, že obor existuje přes 20 let, máme už celou generaci lidí v terénu a aktivně se snažíme, abychom kontakt s nimi neztratili,” říká Dana Moree. 

Svoji zkušenost s tím, jak může spolupráce formou praxe konkrétně vypadat, sdílí brněnská organizace NESEHNUTÍ, která se věnuje lidskoprávním a ekologickým tématům a mimo jiné podporuje lidi s migrační zkušeností. V oblasti doučování navázala dlouhodobé partnerství s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity. „Nabízíme praxi studentkám a studentům, kteří si hledají uplatnění v terénu a chtějí během studia pomáhat dětem přicházejících. Nejčastěji s češtinou nebo jinými předměty, kde je potřeba víc individuální podpory,” říká Aleksandra Shalgunova z NESEHNUTÍ. 

Spolupráce s Pedagogickou fakultou podle Shalgunove funguje dlouhodobě, skrze kontakt s koordinátorkou programu doučování, kterou nezisková organizace informuje o aktuálním potřebách. Přes ni oslovuje studující, kteří si potřebují splnit praxi v terénu a mají zájem právě o doučování lidí s migrační zkušeností.

„Pro naši komunitu je hlavní výhodou, že děti, které nemají češtinu jako mateřský jazyk, dostávají možnost pravidelného a bezplatného doučování. To by si jejich rodiny často nemohly dovolit. A zároveň to dětem pomáhá nejen ve škole, ale i s adaptací v novém prostředí. Studující si naopak odnášejí cennou praxi, zkušenosti s různorodostí a individuálním přístupem k dětem,” doplňuje Shalgunova. 

Zapojení do výuky

Fakulta sociálně ekonomická na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) poskytuje vzdělávání ve třech oblastech – ekonomika a management, regionální rozvoj a veřejná správa, sociální práce. Právě v poslední jmenované oblasti je spolupráce s neziskovým sektorem podle koordinátorky vnějších vztahů Jitky Dvořákové nejužší a nejintenzivnější. 

„Pravidelně přicházíme do styku se zástupci neziskových organizací jak na akademické půdě, tak i přímo v terénu. Teoretickou výuku se snažíme maximálně propojovat s praxí, chceme, aby naši studující měli aktuální informace z odvětví, které studují. Zveme odborníky a odbornice do výuky, naši studující mají povinné i dobrovolné praxe v neziskovkách,” říká Dvořáková.

Podobnou zkušenost s výukou zmiňuje i Dana Moree z FHS: „Některé kurzy jsou přímo postavené na tom, že přichází lidi z praxe. Snažíme se, aby studenti měli co nejširší přehled, proto zveme představitele malých i velkých organizací pracujících s různými cílovými skupinami.” Mezi organizacemi, se kterými obor Studia občanské společnosti spolupracuje dlouhodobě, zaznívá například Nadace Olgy Havlové, ARA ART, Člověk v tísni, Nadace OSF, Rytmus, proFem a další.

Antropoložka Dana Moree na fakultě vede kurz Práce s marginalizovanými skupinami a divadlo utlačovaných, což je metoda, ve které se z běžných lidí stávají protagonisté divadelní hry, kteří vypráví své příběhy. Za tímto účelem dává například dohromady klienty a klientky nějaké organizace a studující, kteří pak společně tvoří představení o problému, jež tato skupina lidí řeší. 

Příležitosti na pomezí praxe a zapojení lidí z neziskových organizací do výuky na UJEP nově nabízí Fakulta sociálně ekonomická ve formě stínování pod vedením zkušených mentorů a mentorek ve svém oboru. Studující v rámci programu tráví čas s lidmi z daného oboru a sledují jejich každodenní práci. Z řad odborníků a odbornic občanského sektoru jsou do programu zapojeny třeba ředitelka a vedoucí sociálních služeb v Agentuře Osmý den Zuzana Thürlová, ředitelka organizace Květina Barbora Bočková nebo vedoucí týmu bydlení a sociální pracovnice v organizaci Jurta Pavla Hajná.

„Máme velkou radost, že se do programu zapojili i ředitelé a ředitelky i terénní pracovníci právě z neziskových organizací. Našim studujícím tento program umožní opravdu maximálně otevřené nahlédnutí pod pokličku toho, jak tyto organizace fungují, s čím se potýkají. Zkrátka si mohou utvořit reálný obrázek o tom, co je po studiu v praxi čeká. Samozřejmě je velkým benefitem i to, že do startu svého pracovního života získají skvělé osobní kontakty a případná doporučení,” popisuje přínosy Jitka Dvořáková. 

Další formou zapojení neziskových organizací do výuky může být situace, kdy je daná organizace přímo garantem konkrétního kurzu. Například Nadace Via nabízí školám buď celé předměty, nebo přednášky a workshopy na téma Filantropie v praxi. Jako akreditovaný předmět se vyučuje na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Vysoké škola ekonomické v Praze. Formou workshopu pak na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v rámci výuky PR a sociálního marketingu. Cílem je podle Nadace Via, aby se filantropie stala běžnou součástí života mladých lidí. Ať už budou pracovat v neziskových organizacích, podnikat, nebo učit další generace.

Výzkumy a závěrečné práce

Organizace Aliance pro individualizovanou podporu (AIP) zveřejnila na začátku roku výzkum Crowdfundingové platformy jako čtvrtý pilíř sociálního zabezpečení?, který pro bono vypracovali studující Katedry veřejné a sociální politiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV) pod vedením Evy M. Hejzlarové. Studující v rámci semestrálního kurzu výzkumných praktik analyzovali sbírkové kampaně pro lidi s postižením na darovacím portálu Donio a provedli řadu rozhovorů o zkušenostech s tímto způsobem shánění finančních prostředků na vozíky, automobily nebo například na asistenční služby.

„S různými formami spolupráce s občanským sektorem experimentujeme už nějaký čas. Studující mají povinné stáže, často u nás hostují lidé z praxe, nově mají také studující možnost psát ‘praktické’ diplomové práce, které řeší konkrétní poptávku určité organizace. Může jít přitom o ministerstvo, samosprávu, ale i neziskovku. Kontakt s praxí je pro studující přínosný a i my jsme rádi, že jako vzdělávací instituce můžeme něco vracet společnosti,” popisuje Eva M. Hejzlarová.

„Tenhle počin pro mě byl způsobem, jak práci organizace ocenit. AIP nebyla první neziskovkou, pro kterou jsme dělali výzkum, loni jsme zpracovávali jinou analýzu pro Zelený kruh,” dodává. 

Jak spolupráce v oblasti výzkumu funguje na Studiích občanské společnosti FHS, popisuje Dana Moree. Zároveň poukazuje i na její slabé stránky. „Čas, který potřebují neziskové organizace na zpracování dat, je zpravidla kratší, než kolik potřebují studující na sepsání dobré práce. Občas se to povede, ale většinou narazíme na technické trable dané různými harmonogramy. Spíše se děje, že studenti jdou na praxi a díky tomu si vyprofilují téma práce, která je usazená v terénní zkušenosti. Jednou za čas se podaří propojení, kdy student zpracovává něco, co může přímo využít organizace občanské společnosti.” 

Jako další variantu zapojení, která je však výjimečná, zmiňuje Moree také případy, kdy se odborníci a odbornice z občanského sektoru zhostí role externích vedoucích bakalářských a diplomových prací. I taková spolupráce má ale svoje limity: jde o lidi, kteří jsou experty ve svém oboru, vedení závěrečné práce pro ně však může představovat zátěž mimo jiné kvůli akademickým standardům nebo chybějícím přístupům do akademických databází.

Spolupráce se studenty a studentkami nicméně nemusí mít jen podobu výzkumu. Organizace Srdcem Robinson oslovila Katedru grafického designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM) s žádostí o redesign vizuální identity. Katedra následně zadala studujícím všech ročníků v rámci semestrální práce redesign původního loga a základních tiskovin, jako jsou vizitky, letáky a koučovací karty. Dále se pracovalo na webových vizuálech a grafických podkladech pro sociální sítě.

Organizace, která se věnuje péči o rodiny s vážně nemocnými dětmi, se do procesu zapojovala: „Po celý semestr jsem každý čtvrtek docházela na konzultace se studenty, kde jsem diskutovala jejich návrhy, poskytovala zpětnou vazbu a hodnotila, co nejlépe odpovídá hodnotám a směřování organizace. Proces přinesl mnoho cenných vhledů a inspirace, přičemž bylo patrné, že úroveň návrhů se liší podle ročníku studia – starší studenti už měli více zkušeností s aplikací designu do praxe,” říká Tereza Robinson s tím, že organizace, kterou založila, chce v kontaktu s vysokými školami dále pokračovat například prostřednictvím stáží pro studenty nebo v rámci spolupráce na bakalářských a diplomových pracích a výzkumech.

„Bavilo mě to a neváhala bych do něčeho podobného jít znovu. Navíc vítězný návrh získal honorář, takže studenti měli i jistou dávku motivace. Jako výhodu vnímáme možnost zapojit mladé talenty do reálného projektu, získat široké spektrum návrhů a nové pohledy na vizuální identitu organizace,” doplňuje Robinson

Další formy spolupráce

Fakulta sociálně ekonomická na UJEP v Ústí nad Labem s neziskovým sektorem spolupracuje i na úrovni vedení, v rámci takzvané Expertní rady děkana. Jde o poradní orgán, kde je 18 odborníků a odbornic, šest za každou oblast vzdělávání, kterou fakulta poskytuje. Posláním expertní rady je podporovat a podílet se na rozvoji fakulty, poskytovat jí zpětnou vazbu, podporovat inovace ve vzdělávání a propojovat aktivity fakulty s praxí. Za oblast sociální práce jsou v radě i ředitelky neziskových organizací.

V říjnu 2024 navíc univerzita ve spolupráci s Ústeckou komunitní nadací zřídila fond, který se zaměřuje na podporu mladých talentovaných lidí na fakultě. „Formou fundraisingu se nám od založení podařilo získat skvělý finanční základ, který dále rozšiřujeme. Vším, co na fakultě realizujeme, se snažíme mladé lidi i region propojit, podpořit, zlepšit,” dodává Jitka Dvořáková. 

A v čem vidí oslovené zástupkyně vysokých škol přínosy spolupráce s neziskovým sektorem? Podle Dany Moree z pražské Fakulty humanitních studií je největším benefitem úzký kontakt s praxí, která studující připraví na práci, kterou budou vykonávat, a aktuální kontext, ve kterém organizace operují. 

„Část věcí se naučí z teorie, ale část žité reality je nepředatelná. Odborníci jim dávají nahlédnout do kuchyně, studenti slyší autentické zkušenosti z aktuálního terénu, jako tomu bylo například, když jsme řešili ukrajinskou krizi. Byla bych pro ještě užší spolupráci, mělo by jít o ještě více integrální součást studia, ale narážíme na finance. Externisty nemůžeme platit adekvátním způsobem,” říká. 

Přímou konfrontaci s praxí a realistický vhled do fungování organizací zmiňuje jako jeden z hlavních přínosů spolupráce i Jitka Dvořáková z UJEP: „Získané zkušenosti studujícím pomáhají lépe se rozhodovat o svém dalším profesním směřování a budovat kontakty, které mohou být důležité pro jejich budoucí uplatnění. Zároveň přicházejí do první práce již připravení na realitu.” Koordinátorka vnějších vztahů na ústecké Fakultě sociálně ekonomické poukazuje i na to, že pro neziskové organizace může být spolupráce s akademickou sférou zdrojem nových impulzů a energie.

„Studující přinášejí čerstvou perspektivu, kreativitu a chuť zapojit se. Společné projekty nebo stáže navíc umožňují organizacím rozvíjet i vlastní kapacity a případně si vychovávat budoucí kolegy či spolupracovníky. Důležitým benefitem je také možnost sdílení odborného know-how a vzájemného učení. Věříme, že právě tato oboustranná výměna – zkušeností, pohledů i hodnot – je klíčem k dlouhodobě smysluplné spolupráci,” uzavírá Jitka Dvořáková. 

Foto: Unsplash