Prezident Petr Pavel v březnu podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Česká republika se tak ocitla v jednom z historicky největších deficitů veřejných financí – tedy ve stavu, kdy stát vydá výrazně více peněz, než kolik získá z daní a dalších příjmů. Chybějící peníze si poté musí půjčovat, za což čelí kritice Národní rozpočtové rady. Vyšší celkové výdaje se ale nepromítají do všech oblastí rovnoměrně. Neziskové organizace upozorňují na rozsáhlé škrty na ministerstvech zahraničí, životního prostředí a kultury.

Šetření na lidských životech

V únoru, tedy v době před schválením rozpočtu, vyzvaly humanitární organizace sdružené v Českém fóru pro rozvojovou spolupráci (například ADRA, CARE, Člověk v tísni, Charita ČR, Diakonie ČCE a Lékaři bez hranic) premiéra Andreje Babiše k „přehodnocení škrtů v humanitární pomoci a zahraniční rozvojové spolupráci, včetně položek na pomoc Ukrajině.” Předseda vlády na tuto výzvu nereagoval a v březnu poslanecká sněmovna schválila rozpočet, ve kterém dochází k snížení financí na projekty humanitární a lidskoprávní pomoci o 70 procent a na zahraniční rozvojovou spolupráci o 44 procent.

Člověk v tísni upozorňuje, že škrty v rozpočtu “budou mít devastující dopad na životy stovek tisíc lidí zasažených válkami, přírodními katastrofami nebo strádajících v represivních režimech.” S omezením zahraniční pomoci o podporu přijdou také lidé na Ukrajině. Podle Charity ČR škrty znamenají „zastavení veškeré humanitární pomoci válkou zasažené Ukrajině”.

Organizace věnující se humanitární pomoci uvádí, že snížení rozpočtu povede k zastavení oprav klíčové infrastruktury a škol, omezení vzdělávacích programů nebo programů psychosociální pomoci pro tisíce lidí zasažených válkou vedle Ukrajiny například i v Sýrii, Gaze či Kongu. Škrty zároveň omezí léčbu podvýživy a zajišťování pitné vody pro statisíce lidí v Súdánu, Etiopii nebo Jemenu a připraví o podporu novináře a obránce lidských práv v zemích ovládaných autoritářskými režimy.

Organizace sdružené v Českém fóru pro rozvojovou spolupráci (FoRS) zdůrazňují, že humanitární pomoc a rozvojová spolupráce jsou účinné nástroje pro předcházení krizí, posilování bezpečnosti a stability nejen regionu, ale také Evropy: „Naše programy pomáhají snižovat napětí ve společnosti a předcházet násilným konfliktům, mají tedy jasný bezpečnostní rozměr. Společnosti, které jsou stabilnější, méně polarizované a schopné řešit konflikty nenásilně, produkují méně nucené migrace a jsou odolnější vůči radikalizaci,” říká Miroslava Čančíková Illetšková, ředitelka organizace ADRA.

„Takto drastické omezení tak představuje faktické ochromení nástrojů, které Česko dlouhodobě využívá k prosazování svých zahraničněpolitických a bezpečnostních priorit,” píší humanitární organizace v dopise předsedovi vlády, kde také upozorňují, že omezení humanitární pomoci pro Ukrajinu je v rozporu s vůlí většiny českých občanů. Dle průzkumu STEM z února letošního roku s jejím navýšením nebo pokračováním ve stejné výši souhlasí  65 procent Čechů a Češek a úplné zastavení požaduje pouze 12 procent.

Česká republika již nyní patří k zemím EU i OECD s nejnižšími výdaji na humanitární pomoc, což s sebou podle organizací přináší reputační selhání a poškození naší pozice u mezinárodních partnerů.

Příroda jako další oběť škrtů

Další oblastí, kterou zasáhne snížení státního rozpočtu, je ochrana životního prostředí. Základní rozpočet Ministerstva životního prostředí (MŽP) je o více než půl miliardy korun nižší než v minulých letech. „To znamená přímé škrty v provozu úřadu i jím zřizovaných organizací,” píše v tiskové zprávě Greenpeace. Výsledkem je mimo jiné, jak upozorňuje Hnutí DUHA, velké propouštění na MŽP  – například v odborech, jednotlivých odděleních či v hydrometeorologickém ústavu.

„Zdravé životní prostředí je nezbytné pro život každého z nás, a proto je v našem společném zájmu jej chránit. Ministr však vytváří dojem, že ochrana zdravého životního prostředí je zbytečný luxus, na kterém lze šetřit. Potřeba čistého vzduchu, pitné vody a funkční krajiny tím ale nezmizí – pouze nebude mít kdo zajistit jejich ochranu,“ říká Nikol Krejčová ze Zeleného kruhu, který společně s Hnutím DUHA v únoru upozornil, že škrty nejvíce zasáhnout oblast ochrany přírody a zdravého životního prostředí.

Krkonošský národní park získá zhruba o čtvrtinu méně peněz a rozpočet Národního parku Šumava klesne o 41 procent. Greenpeace uvádí, že „podle správ národních parků je rozpočet fakticky nutí čerpat rezervní fondy, které jsou však určeny na krytí neočekávaných nákladů, jako jsou větrné, sněhové či kůrovcové kalamity nebo velké požáry,” a podotýká, že škrty povedou také k propouštění zaměstnanců parků a k omezení služeb pro turisty. Hnutí DUHA k tomu dodává: „Správy parků mohou teoreticky navýšit příjmy zvýšenou těžbou dřeva – tím by ale samy ničily to, co mají ze zákona chránit. Škrty dopadnou na některé regiony i ekonomicky; národní parky jsou významnými zaměstnavateli zejména v Jihočeském či Plzeňském kraji.”

Snížení rozpočtu bude mít mít dopad i na samotné občany a občanky. Došlo totiž k úpravám dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který pomáhá domácnostem snížit energetické náklady na bydlení. Od letošního roku nabízí dotace pouze pro nízkopříjmové rodiny, ostatní pro renovaci svého bydlení získají maximálně bezúročný úvěr. Částka, kterou ministerstvo vkládá do programu, se dle Greenpeace může rychle vyčerpat, a hrozí tak zastavení programu.

Hnutí DUHA dále upozornilo, že se ministerstvo snaží zastavit rozvoj větrné energetiky, „což ohrožuje příjem 25 miliard korun z Evropské unie, konkrétně z Národního plánu obnovy, kde jsme urychlení výstavby slíbili.” Snaha zamezit výstavbě větrných elektráren jde podle vyjádření organizace proti snižování účtů za elektřinu a ohrožuje energetickou bezpečnost země.

Organizace občanské společnosti nejsou jediné, které kroky Motoristů na MŽP kritizují. V dubnu do ulic vyšly stovky lidí na demonstraci Přírodu škrtnout nenecháme, kterou svolaly Greenpeace, Hnutí DUHA, Limity jsme my a další ekologické organizace. Protestující kritizovali škrty na ministerstvu, propouštění odborníků, změny v dotačním programu Nová zelená úsporám i stupňující se tlak na neziskový sektor. Mimo jiné požadují odchod Motoristů z čela rezortu, navýšení rozpočtu ministerstva i národních parků, podporu větrné energie a zavedení daně z nadměrných zisků velkých fosilních korporací. Na podporu větrné energie v Česku také vznikla petice, která zdůrazňuje, že tento zdroj posiluje naši energetickou bezpečnost a nezávislost, může zlevňovat elektřinu na trhu a neprodukuje zdraví škodlivé emise ani jiné znečišťující látky.

Chcete snížit svou závislost na grantech a vybudovat si základnu individuálních a (nebo) firemních dárců? Přijďte 13. a 14. května 2026 na dvoudenní workshop s Petrem Machálkem Individuální fundraising v kostce: Jak na drobné i firemní dárce. 

Kultura bez jistot

Snížení rozpočtu, a to až o 20 procent oproti loňskému roku, se nevyhne ani Ministerstvu kultury, který rovněž vedou Motoristé. Největší škrty, až 30procentní, se týkají kulturních aktivit a podpory živého umění, tedy nezávislé scény, koncertů, divadelních představení a hudebních festivalů.

„Pokud objem programu klesá téměř o třetinu, je nerealistické tvrdit, že se to ‚nějak vstřebá’ bez dopadu na publikum. Ve světě živé kultury se výpadek takového řádu promítne třemi způsoby: méně produkce a repríz, horší pracovní podmínky a vyšší ceny pro diváky,” upozorňuje předsedkyně Asociace nezávislých divadel ČR Lenka Havlíková.

Divadelní kritička Marie Reslová zase pro Seznam Zprávy varovala, že „škrty fatálně poškodí ty nejkřehčí: menší, nezávislé umělecké projekty a soubory, nepochybně také kulturní periodika. Česká kultura tak přijde o to nejcennější: životodárné podhoubí, z něhož vyrůstá její rozmanitost.“ Rada Českého střediska Mezinárodního divadelního ústavu k tomu doplňuje, že „kultura potřebuje stabilitu, předvídatelnost a jasné podmínky. Bez nich se celý ekosystém – od institucí po jednotlivé tvůrce – dostává do zbytečného rizika.”

Snížený rozpočet se také dotkne Programu péče o kulturní národní poklad a dědictví, symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Vedle toho letos zavřou své pobočky Česká centra propagující českou kulturu v Tbilisi, Stockholmu a Milánu. Dojde také k výraznému omezení prostředků na zahraniční vysílání Českého rozhlasu.

Snižování financí konkrétním oblastem není jediný nástroj, který Motoristé k oslabování kultury využívají. Ministr kultury Oto Klempíř kritizoval financování LGBTQ+ projektů a filmů, které již získaly podporu v rámci dotačního řízení, které podle slov filmového publicisty Martina Šrajera pro magazín QULT „hodnotí nejen téma, ale také divácký potenciál, míru připravenosti a finančního zajištění, tvůrčí a realizační tým.” Jedná se o projekty Queer Praha, chystaný animovaný snímek I’m Not Nearly Cool Yet o historii queer komunity na Ukrajině a dokumentární sérii Jsme tady mapující zkušenosti LGBTQ+ lidí v dnešní společnosti. Kritice se nevyhnul ani Teplý*festival konající se v galerii Světova 1, který jako jediný z žadatelů o podporu Ministerstva kultury v oblasti výtvarného umění zatím stále čeká na rozhodnutí, zda dotaci získá, navzdory tomu, že ho odborná komise k podpoře doporučila.

Klempíř zároveň chce změnit i samotná pravidla hry. Ve facebookovém příspěvku označuje za chybu, že ministr kultury nemá ze zákona možnost ovlivnit rozhodování Státního fondu audiovize, a avizuje novelu zákona, která to změní. Podle Martina Šrajera to může vést k rozdělování peněz na základě politické loajality a k oslabení plurality kulturního prostředí. Kulturní a kreativní federace v prohlášení kulturních organizací upozorňuje, že Klempířovy kroky, včetně zrušení odborné garanční rady Národní galerie či návrhů na omezení autonomie rady Státního fondu audiovize, jsou v přímém rozporu s principy odbornosti a nezávislosti, které ministr sám deklaroval.

Proti škrtům v této oblasti se zvedla také občanská společnost. „Kultura je veřejnou službou a jedním z pilířů demokratické společnosti. Posiluje společenskou soudržnost, vytváří prostor pro dialog a přispívá k odolnosti společnosti v době krizí. Investice do kultury je návratnou investicí, která umožňuje, aby kulturní život zůstal dostupný širokým vrstvám obyvatelstva ve městech i regionech,” uvádí studentská iniciativa Stojíme za kulturou! v otevřeném dopisu Poslanecké sněmovně ČR. Po zveřejnění tohoto dopisu se v Praze 11. března konala stejnojmenná demonstrace proti škrtům na ministerstvu kultury. Jejich petici za odvolání Oty Klempíře z čela ministerstva kultury již podepsalo přes 15 tisíc lidí. 

Podpora bydlení roste jen na papíře

Sociální oblast na první pohled vykazuje spíše pozitivní trend. Rostou výdaje na podporu bydlení, důchody i na podporu nezaměstnanosti a v řadě dalších oblastí výdaje zůstávají téměř stejné jako v předchozích letech. Nicméně Deník Alarm upozornil, že z webu Ministerstva pro místní rozvoj vyplývá, že nepodpoří dotacemi žádnou z organizací, která se věnuje bydlení nebo udržitelnému regionálnímu rozvoji.

„Stejně jako předchozí roky se do této výzvy zapojily organizace jako Arnika, Platforma pro sociální bydlení, Romodrom, IQ Roma servis či Iniciativa nájemníků. Jenže na rozdíl od předchozích let ministerstvo nově nevyhovělo ani jediné z 22 žádostí týkajících se bydlení. Stejně tak zamítlo 17 žádostí z oblasti udržitelného regionálního rozvoje. Odsouhlaseny byly pouze projekty zabývající se cestovním ruchem a bezbariérovým užíváním staveb,” píše se v textu od Alarmu.

Platforma pro sociální bydlení zase upozorňuje, že hnutí ANO navrhuje změny zákona o podpoře bydlení, které mohou omezit dostupnost pomoci pro lidi v bytové nouzi. „Pozměňovací návrh přenastavuje systém podpory bydlení tak, že bez udělení zvláštní výjimky se pomoc nedostane v podstatě k žádnému starobnímu důchodci, který má problémy s bydlením. Zároveň nastavuje pravidla tak, že spodní příjmový limit vyřadí z pomoci ty nejchudší rodiny s dětmi a horní limit vyřadí ty, kteří se snaží a pracují nebo mají starobní důchod,” říká Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.

Návrh také počítá s přesunem části kompetencí v této oblasti z obcí na úřad práce. Opletal upozorňuje, že „pokud stát přenese odpovědnost za řešení bydlení z obcí na přetížené úřady práce, hrozí, že tuto agendu nebudou zvládat. V takovém systému se může snadno stát, že těm nejzranitelnějším, například seniorům nebo chudým rodinám nepomůže nikdo.“ Platforma pro sociální bydlení zdůrazňuje, že současnou verzi návrhu je potřeba přehodnotit.

Foto: Kancelář Poslanecké sněmovny ČR, Lukáš Janičina