Obchod s chudobou

Celovečerní dokument Tomáše Hlaváčka Dům bez východu se věnuje prostředí obchodu s chudobou, a to v nechvalně známé ubytovně Kuncovka v Brně. Jeho obyvatelstvo se rozhodlo vzepřít útlaku a šikaně, kterých se na nich systematicky dopouštěl majitel ubytovny. Časosběrný film, který na začátku února 2026 získal Cenu české filmové kritiky, ukazuje, že se jedná o systémový problém, který umožňuje vykořisťování. Organizace IQ Roma servis společně s tvůrci filmu uspořádala sbírku na podporu protagonistů filmu.

Svobodný život lidí se zdravotním znevýhodněním i pečujících

Po smrti své ženy zůstane Petr Joches sám na péči o své děti, jeho syn Petr má navíc poruchu autistického spektra. Dokumentární film Co s Péťou, který vznikl v minulém roce, otevírá téma pečujících rodin a ukazuje na problematiku nedostupnosti služeb pro lidi s autismem. Dokument natočil Martin Trabalík, který se vedle režírování věnuje také osobní asistenci lidí s autismem v organizaci NAUTIS, jejíž je protagonista filmu Petr Joches klientem.

„Pro někoho jsou i úplně obyčejné věci těžké a každý den je boj,” stojí v popisku k filmu Povolání asistent. Krátký dokument vznikl díky organizaci Asistence a režisérka Olga Malířová Špátová v něm sleduje práci osobních asistentů, kteří lidem se zdravotním znevýhodněním pomáhají zvládnout vše potřebné. 

Asistence s Olgou Malířovou vytvořila i další dokumentární film – Nezlomné, který měl předpremiéru v prosinci 2025 a věnuje se tématu neformálních pečujících. Nahlíží do života dvou žen, které pečují o své blízké s těžkým zdravotním postižením. „Jejich každodennost ilustruje to, co v Asistenci říkáme dlouhá léta: neformální péče u nás stojí na obrovském nasazení rodin, přestože stát jim poskytuje pouze minimální podporu,” uvádí organizace.

„Dokumentární romance dvou mladých lidí s hendikepem, kteří se pokoušejí postavit na vlastní nohy.” Tak shrnuje děj popisek dokumentárního filmu, který vyrobila Česká televize ve spolupráci s organizací Rytmus – od klienta k občanovi, s názvem Chceme bydlet sami. Snímek otevírá téma osamostatňování mladých lidí s intelektovým znevýhodněním, kteří si stejně jako ostatní přejí žít si po svém, bez rodičovského dohledu a mít vztah.

Karavan, fikce, kterou natočila režisérka Zuzany Kirchnerové, sleduje matku pečující o syna s intelektovým znevýhodněním na cestě k moři. Partnerem tohoto road movie, jež byl uveden na festivalu v Cannes, je organizace Naděje pro děti úplňku. „Karavan otevírá témata, která stojí v samém středu našeho poslání: péče o lidi s autismem a náročným chováním, podpora jejich rodin a hledání cest, jak v tom nezůstat sami a jak žít šťastný život,” uvádí organizace.

Naplněný závěr života

„Jak vypadá život, když je člověk vděčný za každé nové ráno?” Na tuto otázku hledá odpověď dokumentární série České televize s názvem Do konce. Ta sleduje čtyři rodiny, které se potýkají s nevyléčitelným onemocněním jejich blízkého. Jejím cílem je nejen ukázat, jak probíhá péče v domácím prostředí, ale také to, že i v závěru života si lze užívat každý den. Tvůrci seriálu při natáčení spolupracovali s Fórem mobilních hospiců. 

Dokument 8dní, 8hodin sleduje cyklisty Martina Součka a Tomáše Navrátila při extrémním závodě Race Across America, v němž překonají pět tisíc kilometrů napříč USA. Vznikl v rámci projektu Domestici, který upozorňuje na význam paliativní péče v Česku. Organizaci se podařilo vybrat přes 10 milionů korun na podporu hospiců. Snímek navíc inspiroval onkologickou pacientku Zorku Šťastnou, jednu z hrdinek seriálu Do konce, která se rozhodla vydat na vlastní benefiční cestu – během osmi dní cestovala na kole ve štafetě se svými dcerami z Chebu do Třince a na trase navštívila 17 hospiců.

Událostmi okolo závěru života se zabývá film Rok vdovy režisérky Veroniky Lišková. Hlavní hrdinkou filmu je čtyřicetiletá Petra, která se vlivem tragické události smiřuje s tím, že se stala vdovou. Spolu s filmem vznikla také kampaň #vaspribehnekonci, na níž se podílela organizace Cesta domů. Jejím cílem je přinést informace a pomoc těm, kdo se se ztrátou blízkého člověka vyrovnávají nebo jsou někomu takovému nablízku. Pavla Beretová, která ve filmu hrála hlavní roli, se také stala ambasadorkou kampaně Dožít doma, kampaně na podporu domácí hospicové péče.

Náhradní rodinná péče

Vlastní příběh o odloučení adoptivní dcery na prahu dospělosti mapuje režisérka Markéty Oddfish Nešlehová v dokumentu Nejseš moje máma. Film vedle snahy pochopit odchod dítěte, přináší výpovědi dalších pěstounů, adoptivních rodičů a přijatých dětí, a ukazuje tak, jak vypadají vztahy v těchto rodinách a co mohou prožívat jejich členové. Film doporučují organizace věnující se náhradní rodinné péči jako Rodinná síť či Nadace J&T.

V roce 2024 vstoupil do kin film režiséra Viktora Tauše s názvem Amerikánka, který vychází ze skutečného příběh ženy, která prošla ústavní i pěstounskou péčí ještě před rokem 1989. Snímek inspiroval výzkum potřeb dětí z dětských domovů pro jejich úspěšné zapojení do samostatného života, který realizovala Nadace Sirius a Nova pomáhá. Podnítil také debatu o změně legislativy a proměně ústavní péče v Česku, kterou mezi politiky iniciovala Nadace Sirius společně s autorem filmu.

Dokumentární seriál České televize Plné hnízdo sleduje příběhy pěstounských rodin napříč všemi kraji České republiky doplněné o hlas odborníků a odbornic na téma pěstounství. Sérii podpořily všechny kraje i Ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekt také ukazuje na nedostatek pěstounských rodin a přináší informace a praktické rady pro zájemce o pěstounství.

Romské záležitosti 

Dokumentární film s názvem Romské záležitosti zachycuje působení vůbec první vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové. Ukazuje mimo jiné její práci na prosazení definici „anticikanismu“, tedy kategorického rasistického postoje vůči Romům a Romkám.

Právě Lucie Fuková převzala záštitu nad dalším dokumentem – Dajori, který se dotýká mimo ústředního tématu rodiny, i problematiky vyloučených lokalit a toho, co v ČR zažívají lidé romské etnicity. „Protagonistka dokumentu Marie Hučková se rozhodla postavit čelem náročné situaci a přijmout do pěstounské péče tři děti své sestry. Sledujte jejich tříletou cestu plnou změn, která nabízí víc než jen pohled do života jedné rodiny z Varnsdorfu,” uvedla Fuková na svém Facebooku.

Život s onkologickým onemocněním

Do života mladého muže, medika a sportovce vstoupí vážné onemocnění a místo lékařského postu na neurochirurgii se stává jejím pacientem. Seriál České televize Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčová se pohybuje na pomezí komedie a dramatu. Každý z dílů pak uzavírají výpovědi mladých lidí, kteří absolvovali onkologickou léčbu a zapojili se do pacientského projektu Fuck Cancer. Ten podporuje a hájí zájmy lidí s rakovinou, propojuje organizace, které se jim věnují, a šíří osvětu o problematice onkologického onemocnění.

Trestné činy

Dívku přezdívanou Anička opakovaně znásilňoval její otčím, přesto měl být potrestán pouze podmínečně, což vyvolalo negativní odpověď ze strany veřejnosti. Případ nakonec vedl k zavedení zákona zvaného “lex Anička”, díky kterému by se soudci a soudkyně měli mimo jiné vzdělávat i v oblasti sexuálně motivovaných činů. Režisérka Šárka Maixnerová sledovala dění okolo mladé ženy – zaznamenala náročnou psychickou situaci, v níž se nalézala, i její hledání nového začátku. Vznikly tak dva dokumenty – Případ “Anička” 2024 a Lex Anička. Iniciativa Pod svícnem loni založila sbírku, ve které se pro Aničku podařilo vybrat téměř pět milionů korun na zajištění bydlení, což mimo jiné zaznamenává druhý snímek. 

Spolek Šalamoun, organizace, která se zabývá justicí a sleduje případy, v nichž je podezření, že proces neproběhl spravedlivě, se podílel na dokumentárním filmu Pachová stopa režisérky Zuzany Piussy. Film pojednává o metodě, při níž jsou využíváni psy pro sběr důkazů pomocí pachových stop. Ta by dnes měla sloužit pouze jako nepřímý důkaz, dokument však ukazuje, že u několika případů byl jediným důkazem vedoucím k usvědčení pachatele.

Migrace

Kameraman České televize Vojtěch Hönig natáčel příběh mladé ukrajinské malířky a básnířky Veroniky Kožuškové, který měl poutat na připravovaný filmový projekt pro mladé Ukrajince a Ukrajinky žijící v blízkosti fronty. Pár hodin po natáčení ale Veroniku zabil ruský raketový útok na Charkov. Ostatní autoři a autorky se však rozhodli v projektu pokračovat. Generace Nika, odkazující právě na Veroniku, je iniciativa skupiny teenagerů, kteří se prostřednictvím filmových workshopů pokoušejí zachytit svůj život ve válkou zmítané zemi. Desetidílný seriál by měl být k vidění na České televizi již v následujících týdnech.

Skleněné děti

Dokument Ta druhá režisérky Marie-Magdaleny Kochové se věnuje tématu takzvaných skleněných dětí, tedy sourozenců dětí se znevýhodněním. V tomto případě je sledován příběh čerstvě plnoleté Johany, která se chystá na vysokou školu, současně však řeší, jak bude její rodina zvládat péči o mladší sestru s autismem. To, co prožívá nejen Johana, ale statisíce dětí a mladých v Česku popisuje vedle dokumentu i návazná kampaň Jsme ti druzí, na které s autorkou filmu Kochovou a jejím týmem, spolupracuje organizace NAUTIS. Společně také realizovaly výzkum týkající se skleněných dětí. Osvěta přispěla k tomu, že v Česku začaly vznikat služby právě pro skleněné děti. 

Lidé se zkušeností se závislostí

Projekt Ženy s odvahou je doprovodnou kampaní k filmu Zápisník alkoholičky. Ten natočil režisér Dan Svátek na motivy stejnojmenné knihy Michaely Duffkové, oceněné Magnesia Literou. Film i kampaň nasvěcují problematiku závislosti žen na alkoholu. Projekt pořádal také osvětové besedy a přednášky.

Loni měl premiéru dokument Cesta zpátky, který se zabývá tématem drog a léčení závislostí ve vězení. Sleduje silné příběhy lidí, kteří se v prostředí věznice rozhodli bojovat se závislostí, i pohled odborníků a odbornic, kteří jim na této cestě pomáhají. Film vznikl ve spolupráci s organizací SANANIM.

V dokumentárním seriálu Česko na drogách vystupují odborníci a odbornice, mimo jiné i z organizací, které se věnují snižování rizik v souvislosti s užíváním návykových látek. Seriál ukazuje vliv drog nejen na tělo jedince, ale i na celou společnost.

Komunikace v rodinách

„Drogy, šikana, sex… Jak dobře známe naše děti?” Seriál České televize Ratolesti nabízí současný pohled na dětství a dospívání. Sleduje rodinu, jejíž členové profesně pomáhají ostatním, ale sami se potýkají s neporozuměním a odcizením. Děj vychází ze skutečných sociálních a kriminálních kauz. Tým režiséra Michala Blaška při tvorbě seriálu spolupracoval s organizací Centrum LOCIKA, která se dlouhodobě věnuje pomoci dětem zasaženým násilím a podpoře zdravých vztahů v rodině. Vznikl také vzdělávací rozcestník, kde rodiče najdou tipy, jak s dětmi mluvit o náročných tématech a odkazy na odbornou pomoc. 

Po výkonu trestu

Tři muže po výkonu trestu sleduje dokumentární film Běhej, abys nebyl znovu vězněm. Sport se pro ně stal důležitým koníčkem a pomohl k tomu, aby si nastavili režim i získali ztracené sebevědomí. Jana, René a Krištof se ve snímku připravují na závod organizace Žlutá Stužka, která se věnuje osvětové činnosti o lidech s trestní minulostí.

Co prožívají ženy a muži ve výkonu trestu, jaké je to pracovat ve vězeňství nebo s jakými stereotypy se setkávají lidé s trestní minulostí? Čtyři krátké dokumentární filmy s názvy Matky za mřížemi, Muži v kruhu, Povolání za mřížemi a Vězeň – můj soused? jsou součástí osvětové kampaně Za zdmi předsudků, o které jsme psali zde. Jejím cílem je otevírat veřejnou diskuzi na téma vězeňství, bořit mýty o lidech po výkonu trestu a současně přispívat k odstraňování stereotypů, které komplikují úspěšnou integraci osob s trestní minulostí zpět do společnosti. Na kampani spolupracuje nezisková organizace RUBIKON Centrum, projekt CzeXperiment režiséra Jana Látala, Vězeňská služba ČR a iniciativa Projekt 23.

Foto: René Volfík pro Ceny české filmové kritiky