V pondělí 17. listopadu v Národním divadle proběhlo každoroční předávání Cen Paměti národa, které uděluje organizace Post Bellum. Jejich smyslem je vyjádřit úctu těm, kteří se vzepřeli totalitním režimům, prokázali odvahu a stáli za svobodou a spravedlností i přes osobní rizika.
Cenu Paměti národa za statečnost a snahu při odbojové činnosti získala Milena Sedláčková, rozená Součková, která mezi lety 1951-1952 předávala kopie strategických úředních materiálů z Ministerstva stavebního průmyslu svému snoubenci Jaroslavu Sedláčkovi, zakladateli ilegální protikomunistické zpravodajské organizace Dora. Tato organizace shromažďovala informace o dění v Československu a předávala je západním zpravodajským službám. V roce 1952 byla Milena odsouzena k osmi letům za špionáž, ale nakonec byla kvůli svému mladistvému věku po dvou letech z vězení propuštěna.
Další oceněnou je Nadija Kalinčenkova, která se v roce 2014 připojila k dobrovolnickému hnutí Krematorské včelky a do nedávna působila v dobrovolnické dílně Společně k vítězství, kde pletla maskovací sítě, ponožky a rukavice pro ukrajinské vojáky. V této činnosti nyní pokračuje v ukrajinské Poltavě. „Chci, aby byli všichni šťastní. Aby se ke všem vrátili jejich děti a vnuci, aby neumírali. A to se stane, to se určitě stane,“ říká Nadija pro Post Bellum.
Cenu Paměti národa za celoživotní odvahu být proti získal Emil Sedlačko, který se 21. srpna 1968 ve svých 23 letech postavil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. S přáteli tehdy založili improvizovaný petiční stánek proti okupaci Československa před národním výborem v Trenčíně. Posléze byl několikrát zatčen, vyslýchán a vyhozen z práce. V roce 1989 se zapojil do dění Sametové revoluce, spoluzaložil Nezávislé slovenské odbory a veřejně se angažuje do dnes.
Dalším oceněným za snahu bránit ideály Sametové revoluce je Fedol Gál, jeden ze zakladatelů hnutí Veřejnost proti násilí, které hrálo zásadní roli během Sametové revoluce a které dovedlo Slovensko k prvním svobodným volbám v červnu 1990. V roce 1991 se postavil proti politickému směřování premiéra Vladimíra Mečiara a emigroval do České republiky, kde později stál u zrodu soukromé televize Nova. V roce 1995 spolu se synem založil nakladatelství GplusG, které podporuje tvorbu menšin a vydává knihy o holocaustu, minoritách, etice a společnosti.
Cenu za celoživotní práci a pomoc druhým v období komunistické perzekuce získal také Jaroslav Vrbenský, který byl v roce 1953 odsouzen na 12 let vězení za velezradu poté, co neúspěšně pomáhal pronásledovaným knězům Karlovi Pilíkovi a Antonínu Bradnu s přechodem přes hranice. Propuštění se dočkal v roce 1962 a koncem 60. let nastoupil do nakladatelství Vyšehrad, kde se snažil i přes komunistickou cenzuru vydávat díla významných filozofů a teologů. V nakladatelství zůstal i po Sametové revoluci a dodnes je jeho externím poradcem.
Ceny Paměti národa od roku 2010 uděluje organizace Post Bellum osobnostem z České republiky, Slovenska a v posledních letech i Ukrajiny. Akce se zúčastnil také prezident Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Nová generace hrdinů a hrdinek
Ceny Paměti národa ale nejsou jediné, které se udělují v období kolem výročí Sametové revoluce. V úterý 11. listopadu ve Veletržním paláci proběhl slavnostní večer předávání Cen Jana Opletala. Ocenění každoročně získávají mladí lidé, kteří svými aktivitami, dobročinností a angažovaností mění společnost k lepšímu. Ceny se udělují ve třech kategoriích – střední školy, vysoké školy a osobnosti do třiceti let. Nesou jméno studenta Jana Opletala, jehož smrt při protinacistické demonstraci se stala symbolem odvahy a boje za svobodu. Ceny na základě veřejných nominací uděluje Studentská komora Rady vysokých škol společně se spolkem Díky, že můžem. Letos komise vybírala z celkem 106 nominovaných.
Cenu Jana Opletala za mimořádný přínos v propojování vzdělávání a dobročinnosti během středoškolského studia získala Anna Julie Wittmannová, studentka Hejčínského gymnázia, která na své škole pořádá sportovní dobročinnou akci Move for Hope pod záštitou občanské organizace Mary’s Meals. Díky této akci se Anně a dalším studentům podařilo zajistit obědy na celý rok pro 84 dětí v jižní Africe. Anna také uspořádala materiální sbírku pro oblasti zasažené povodněmi, pomohla Hejčínské škole získat Cenu inspirace Světové školy a spoluorganizovala projekt Divadlo mladým, jehož cílem bylo přivést do divadel více mladých lidí.
Ocenění za odvahu otevírat témata etiky a spravedlnosti ve vysokém školství získal Martin Pisarčik, student České zemědělské univerzity, který dlouhodobě usiluje o obranu důstojnosti, práv a svobod studentů a mladých akademiků. Martin pořádá debaty se senátory, chodí na diskuze s vedoucími kateder a opakovaně vystoupuje proti neetickým praktikách na pražských univerzitách. Také upozorňuje na netransparentnost, zneužívání postdoktorské pozice a porušování pracovněprávních předpisů, etických zásad a zákoníku práce.
Cenu pro osobnosti do třiceti let za mimořádný přínos v oblasti duševního zdraví a občanské angažovanosti získala Veronika Kamenská, zakladatelka mobilní aplikace Nepanikař, která nabízí bezplatnou první pomoc při psychických potížích. Tato aplikace díky osmnácti jazykových překladů pomáhá po celém světě a doposud si ji stáhlo více než 850 tisíc uživatelů. Pod vedením Veroniky Kamenské vznikla také chatová krizová poradna Nepanikař, kterou tvoří síť desítek dobrovolníků.
Zdroj: Ceny Paměti národa, Ceny Jana Opletala
Foto: Post Bellum
