V komunistickém Československu dostal přednost Mezinárodní den žen a Den matek musel ustoupit do pozadí, od roku 1989 se ale znovu připomíná ve své původní podobě. Matky v tento den tradičně dostávají od svých dětí květiny nebo drobné dárky. V souvislosti se dnem věnovaným matkám je ale třeba si připomenout ženy, pro které je mateřství z různých důvodů výzvou. A vyzdvihnout neziskové organizace, které těmto ženám pomáhají.

Samoživitelky jako nejvíce ohrožená skupina v Česku

Finanční situace neúplných domácností je často horší než v úplných rodinách a patří tak mezi skupiny významně ohrožené chudobou. V posledních letech situaci samoživitelů a samoživitelek výrazně zhoršila pandemie covid-19, inflace a energetická krize. V Česku je podle posledních údajů zhruba 200 tisíc neúplných rodin, 90 procent z toho tvoří ženy.

Samoživitelky mají průměrně příjem 10 až 20 tisíc korun měsíčně, obdobné jsou i průměrné výdaje. Mezi konkrétní problémy, které samoživitelkám nedostatek financí přináší, patří nemožnost platit dětem obědy, kroužky a tábory nebo pravidelné nákupy ovoce a zeleniny. Zcela nereálné jsou pro ně poté nadstandardní výdaje jako kauce majiteli bytu nebo vybavení domácnosti. Často se také potýkají se stigmatizací ze strany společnosti.

V Česku se samoživitelkám (i samoživitelům mužům) snaží pomoci hned několik organizací. Jednou z nich je Klub svobodných matek, který neúplným rodinám poskytuje finanční, materiální, odbornou právní a komplexní informační pomoc. Ve svých programech organizace pomáhá s financemi na zajištění potravin a nákladů na bydlení (nájem, energie), materiální pomoc pak zprostředkovává v rámci Oděvní banky. Rodičům je k dispozici bezplatná infolinka a právní online poradna.

Situací matek samoživitelek se zabývá i spolek Fandi mámám, který jim poskytuje materiální pomoc.

„Není nám lhostejná situace maminek samoživitelek, které se dostaly do svízelné situace a nemají dost prostředků na chod domácnosti, na výbavu do školy, na dětské koníčky. Protože jsme obě mámy, víme, že zajistit dětem hezké a bezstarostné dětství není zadarmo. A víme, že maminky samoživitelky dělají, co je v jejich silách, aby situaci zvládly. Jsou pro nás hrdinky, které to nevzdaly, a proto jim a jejich dětem fandíme,“ říkají zakladatelky organizace Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová.

Součástí je také aplikace FandiMat, jejímž cílem je propojit lidi, kteří se ocitli v tíživé situaci, a to nejen samoživitelky, ale i seniory, rodiny, organizace s lidmi, kteří mohou a chtějí materiálně pomáhat. FandiMat umožňuje vyhledávat materiální pomoc prostřednictvím mapy, a to buď ve webové verzi, nebo v mobilní aplikaci. Letos se zařadil mezi pět českých sociálních inovací, které byly za Česko nominované na mezinárodní ocenění SozialMarie.

  •  Pouze každá druhá svobodná matka dostává alimenty.
  • Ovoce a zeleninu může pro děti pravidelně koupit pouze každá čtvrtá svobodná matka.
  • Více než polovina samoživitelek si nemůže dovolit platit dětem kroužky

Poporodní deprese hrozí u čtvrtiny žen

Narození dítěte jako nejšťastnější moment života ženy? Ne vždy. Riziko poporodní deprese vzniká až u čtvrtiny Češek. Zatímco takzvané poporodní blues, tedy emoční výkyvy projevující se proměnlivou náladou nebo plačtivostí většinou samy odezní do dvou týdnů, poporodní deprese znamená dlouhodobě pokleslou náladu, pocity beznaděje, někdy až tendence raději nebýt. Vzniká také riziko zanedbání péče, protože žena nemusí být schopná se o dítě starat. Zároveň se často zdráhá říct si o pomoc.

Odborná péče nastávajícím a čerstvým matkám v České republice citelně chybí. Průkopníkem se v tomto směru stala organizace Úsměv mámy, která vznikla v roce 2014. „Provozujeme celorepublikovou podpůrnou síť, vlastní centrum v Praze a intenzivně se věnujeme šíření osvěty a poznávání podstaty psychických potíží v mateřství. Velké úsilí věnujeme také zlepšení systému péče o mateřské psychické zdraví, které dlouho stálo na okraji zájmu,“ informují jeho zakladatelky. Na Úsměv mámy se lze obrátit, pokud má žena psychické potíže v těhotenství, po porodu i později.

Úsměv mámy se spolu s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) podílel na vzniku projektu Perinatal, který propojuje plošný screening a na něj napojenou vícestupňovou péči o ženy, které v těhotenství nebo po porodu zažívají psychosociální stres. Na začátku stál český psychiatr a odborník na mateřskou psychiku Antonín Šebela, který do českých porodnic screening psychosociálního stresu přivedl. Ve spolupráci s Úsměvem mámy pak vznikl i návazný systém péče, který se snaží přiblížit maminkám v riziku podporu i odbornou pomoc.

Otevírání tabuizovaného tématu neplodnosti

Jsou ženy, které matkami jsou. Ženy, které matkami být nechtějí. A také ženy, které po mateřství touží, ale mají k němu komplikovanou cestu. Častým důvodem jsou problémy způsobené neplodností, jejíž příčinou může být PCOS nebo endometrióza.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je nejčastější hormonální poruchou u žen. Klinický obraz je různorodý. První obtíže se obvykle objevují již během puberty, u většiny žen se typické příznaky (porucha menstruačního cyklu, hirsutismus, bolestivá menstruace nebo poruchy spánku) rozvinou až později. Endometrióza je nejčastější gynekologické onemocnění žen v reprodukčním věku. Jedná se o stav, při kterém se děložní sliznice (tzv. endometrium) vyskytuje mimo děložní dutinu, nejčastěji ve vaječníku, vejcovodu či jinde v dutině břišní.

PCOS i endometrióza byly často ve společnosti tabuizovány. Změnit se to snaží projekt Indiánky, který založily Anna Sedláková a Karolína Krejčová. Za cíl si daly ve veřejném prostoru otevírat téma plodnosti i neplodnosti, odstraňovat jejich bagatelizaci a podporovat ženy, které se s takovými potížemi potýkají. Na svém webu Indiánky sdílí veškeré informace týkající se problematiky a sdružují nejen samotné ženy, ale i odborníky a odbornice.

„Věříme, že každá indiánka si pomůže sama - ale i vědomí toho, že není jediná v celým širým lese je ozdravující. Cest je mnoho a my to hledání chceme usnadnit,“ píší zakladatelky.

  • S endometriózou se potýká 5 až 10 procent žen, tedy přibližně každá desátá. 
  • Syndrom polycystických vaječníků (PCOS) se týká 6 až 15 procent žen.

(Ne)skloubení mateřského a profesního života

Náročnost mateřství pociťují také ženy, které chtějí sladit mateřský život s tím profesním. Potýkají se s řadou systémových překážek, například pay gapem (rozdíl v odměňování mužů a žen, pozn. red.), předsudky zaměstnavatele, nedostatkem místa ve školkách nebo neexistencí zkrácených úvazků.

„Ženy – matky, často ve snaze skloubit práci a rodinu, vstupují do nevýhodných typů smluv a dohod, a tím se zvyšuje podíl prekérních kontraktů, např. opakované smlouvy na dobu určitou, s nižšími hodinovými sazbami, v nestandardních hodinách atd. Řetězení smluv a dohod na dobu určitou vede ke zvýšení nejistoty budoucího, dlouhodobého zabezpečení sebe a rodiny, a to i z pohledu budování budoucí kariéry,“ uvádí studie z roku 2016.

Přerušení kariéry a řetězení nevýhodných smluv následně ovlivňuje rozdíly v mzdovém hodnocení. Největší rozdíly jsou u žen mezi 35–29 lety, které nejvíce ovlivňuje mateřství a rodičovství. Podle studií je v této věkové kategorii rozdíl ve mzdách mezi ženami a muži až 32 procent.

Pomoci se v tomto směru snaží organizace Aperio, která v rámci svých aktivit nabízí například kurzy, jak práci s péčí o rodinu skloubit. Její práce je ale mnohem komplexnější. „V naší poradně jsme oporou všem rodičům, kteří hledají psychologickou a právní pomoc. Pro přetížené rodiče včetně sólo rodičů vedeme programy zaměřené na osobní restart. Více než 20 let se věnujeme také nastávajícím rodičům a jejich přípravě na porod a rodičovství.“

„Zatímco výdělky žen jsou nižší než výdělky mužských protějšků, jejich angažovanost v péči je o poznání vyšší. Jsou to převážně ženy, které pečují o děti a blízké, čímž vypadávají z trhu práce. Jen malé procento mužů naopak přeruší svou kariérní dráhu z důvodu péče. V roce 2022 ženy tvořily 98 procent příjemců rodičovského příspěvku a představovaly také 6 z 10 osob probírajících příspěvek na péči. Na otázku, kdo se ve vaší domácnosti běžně stará o domácnost, zvolilo odpověď „převážně já“ 65 procent žen, ale pouze 8 procent mužů,“ uvádí publikace Ženy a muži v datech 2023.

Ženy, které matkami byly

Bolestivá zkušenost, kterou je ale v souvislosti s mateřstvím třeba také otevřít, je ztráta dítěte. Jde o nesmírně náročné životní období, na které se nikdy nelze předem připravit. Ať už jde o nedobrovolný potrat, porod mrtvého miminka nebo porod miminka, které má zemřít při porodu či krátce po něm.

Lidem zasaženým ztrátou dítěte v jakékoliv fázi těhotenství, během porodu nebo po něm v Česku pomáhá organizace Dítě v srdci. Kromě odborné péče lidem zasaženým ztrátou, tvorby podpůrných materiálů nebo kurzů pro zdravotnický personál nabízí organizace takzvané memoryboxy. Jde o vzpomínkové krabičky pro rodiny při narození mrtvého miminka nebo miminka, které žije po porodu jen krátkou chvíli. Pomáhají rodičům uchovávat nejvzácnější vzpomínky na jedinečné a zároveň poslední chvíle s vlastním dítětem.

„Klademe velký důraz na obsah memoryboxů a posunujeme jejich vlastní provedení dle potřeb rodin – svépomocí či za přispění našich dárců a široké sítě našich dobrovolníků. Memoryboxy poskytujeme rodinám zdarma,“ informuje organizace.

Zdroj obrázků: Freepik