Aktuálně

Přestože kompletní evidence celkového objemu dárcovství v Česku chybí, unikátní výzkum čerpající z dat daňových přiznání a dárcovských platforem Darujme.cz a Donio.cz ukazuje pozitivní vývoj tuzemské filantropie. Průzkum, který realizovala společnost STEM pro Úřad vlády ČR s podporou Technologické agentury ČR, ukázal výrazný nárůst dárcovství. Zatímco v roce 2012 činila celková částka ročního objemu darů 4,4 miliardy korun, o deset let později se téměř ztrojnásobila.

Redaktorky Světa neziskovek vzpomínaly na texty, které vyšly v průběhu uplynulého roku. Z nich vybraly deset, které by čtenářům a čtenářkám nejen z neziskového sektoru určitě neměly uniknout. Připomeňte si s námi, o čem jsme letos psali!

V úterý 7. ledna proběhne v několika českých městech pietní akce s názvem Noc důstojnosti. Jejím cílem je vedle vzpomínky na Dorotu Šandorovou, která byla v noci z 6. na 7. ledna zabita pečovatelem v ústavu, upozornit na to, že někteří lidé s postižením žijí izolovaní v ústavech mnohdy v nedůstojných podmínkách.

Druhý ročník Ceny zmocněnkyně pro lidská práva ocenil 21 osobností a organizací. A to v šesti kategoriích: přímá podpora, osvěta a vzdělávání, mimořádná výzva, inovace, dobrovolnictví a advokační činnost. Letos se udělovala také speciální cena in memoriam.

Pouze pět procent Čechů by se podle průzkumu organizace CIWF neobešlo bez nákupu živého kapra. Na větší citlivost vůči rybám tak reagují stále další supermarkety, které zakazují prodej živých kaprů před svými prodejnami. V některých od letoška nebude dostupná ani pyrotechnika.

Zprávu o stavu lidských práv už 25 let vypracovává sekretariát Rady vlády pro lidská práva ve spolupráci s členy a členkami Rady a jejích výborů. Jaké hlavní nedostatky, problémy i příklady úspěšného řešení lidskoprávních otázek má Česko, ukázala nejnovější zpráva za rok 2023.

S nástupem zimy se mnohá města v Česku připravují na zvýšenou poptávku po pomoci pro lidi bez domova. Ti hledají střechu nad hlavou na mrazivé noci, už teď ale mnohým azylovým domům nebo centrům sociálních služeb docházejí kapacity.

Slovenský neziskový sektor i nadále zažívá těžké časy. Po návrzích na označování některých organizací za zahraniční agenty nebo zrušení či omezení daňových asignací, je tu další návrh, který chce omezit zástupce a zástupkyně občanské společnosti v kontrolování politiků, připomínkování zákonů, sepisování petic a dalších aktivit, které pozměňovací návrh Slovenské národní strany obecně označuje za lobbing.

Restorativní programy (nejen) v Česku mají mnoho podob. Jedno je však zastřešuje – v popředí je oběť a její potřeby. Ty jsou totiž v současném právním systému upozaděny, stejně jako se mnohdy neřeší přijetí odpovědnosti pachatelem nebo příčiny a dopady spáchání trestného činu. Dopadení a potrestání pachatele je v trestním soudnictví na prvním místě. Restorativní justice jde dál: Ptá se, co je potřeba pro to, aby se poškozená osoba uzdravila a mohla pokračovat ve svém životě. Obrací pozornost od systému a trestu k lidem a jejich příběhů. Jakou roli v jejím rozvoji hrají neziskové organizace? Přečtěte si v článku.