Současnost optikou historie
Na konferencích není až tak obvyklé, aby byl jeden řečník pozván opakovaně. V tomto případě ale udělali organizátoři výjimku. Juraj Rizman měl zahajovací řeč před pěti lety a letos opět. Již tenkrát byl zkušeným expertem na organizovaný občanský sektor a analyzoval situaci na Slovensku prezentací s názvem Winter is coming. Jeho letošní přednáška O Gabčíkovi, Viestovi a Karvašovi, alebo prečo je v krízových chvíľach kľúčové myslieť na ekonomiku a fundraising byla reflexí jeho prognóz i zamyšlením, jak jako neziskový sektor operovat i v politické situaci, která mu nepřeje.
„Nejvíce bych podtrhl Jurajův důraz na to nezapomenout ani v náročných dobách na základ – že bez poctivého ekonomického a fundraisingového uvažování nefunguje nic. Že práce nás, fundraiserů a fundraiserek, je z určitého úhlu pohledu klíčová. Trefně to podtrhl historickým okénkem – Jozefa Gabčíka jako bojovníka za svobodu zná každý, osud Imricha Karvaše je už známý méně. Přitom právě on se v roce 1944 z pozice guvernéra Slovenské národní banky tajně podílel na odboji a jeho finanční a logistické aktivity výrazně pomohly přípravě Slovenského národního povstání. Nenechme se klamat tím, že jako fundraiseři a fundraiserky se nedostáváme na titulní strany novin nebo do učebnic dějepisu. To ani v nejmenším nesnižuje fakt, že výsledek naší práce není objem získaných prostředků, nýbrž dopad naší organizace,“ říká ředitel Světa neziskovek Jan Gregor.
Jak se daruje na Slovensku?
Stejně jako v Česku i na Slovensku dlouho chyběla ucelená data o filantropii a dárcovství. Důležitost jejich sběru zdůraznily Zuzana Thullnerová (Centrum pre filantropiu), Lucia Štefánková (Nadácia Tipsport) a Alžbeta Brozmanová Gregorová (Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici) na přednášce Mapa darcovstva a analýza filantropických trendov na Slovensku. Podle nich jsou nezbytným podkladem pro správná rozhodnutí, zvyšování dopadu a spolupráci mezi různými aktéry. V rámci analýzy za rok 2022 nejdříve představily data týkající se slovenských nadací, z nichž vyplývá, že počet nadací na Slovensku stoupá – celkem jich je 442, z toho více než polovina je registrovaná v Bratislavě. Jejich příjmy byly v předminulém roce více než 97 milionů eur, z toho 25 procent z daňových asignací.
Analýza se podrobněji zaměřila také právě na oblast daňových asignací, tedy způsob financování neziskového sektoru, který na Slovensku funguje a spočívá v tom, že fyzická nebo právnická osoba odvede jedno nebo dvě procenta z daně neziskové organizaci. Podle zjištěných dat tvořila výška daňové asignace v roce 2022 téměř 88 milionů eur, tedy o více než 800 tisíc více než předchozí rok. Zároveň ale oproti 2021 klesl počet jejich příjemců. Poslední část zprávy se zaměřuje na objem darů poslaných skrze online darovací portály – Darujme.sk (9,3 milionů eur), Donio.sk (3,2 milionu eur), Dakujeme.sk (téměř 600 tisíc eur), Ludialudom.sk (2,4 milionu eur) a Startlab.sk (800 tisíc eur).
Zprávu o filantropii i mapu dárcovství na Slovensku najdete tady.
Fundraising v kontextu strategického plánování
Strategické plánování organizace a fundraising. Jak tyto dvě věci propojit? O tom hovořil Petr Machálek, konzultant, lektor a facilitátor, který v minulosti vedl Hnutí DUHA a působí v Advokačním fóru Nadace OSF. Během své session zdůraznil nutnost toho, aby fundraising prorůstal celou organizací a především její vedení pro něj bylo nastaveno. „Jestliže nejsme schopni pro fundraising získat kolegy a kolegyně, budeme pro naši práci těžko získávat podporovatele, partnery a dárce.“
„I další členové týmu mohou přemýšlet o tom, kde a jak mohou otevírat dveře,“ upozornil Petr Machálek a dodal, že je dobré zvážit, koho z týmu na strategické plánování přizvat, a že se může vyplatit zapojit i správní radu. A to jak k plánování, tak k získávání dárců. Zároveň i definice strategických cílů pro celou organizaci a její jednotlivé oblasti jsou pro fundraising zásadní. Podpora se mnohem lépe získává, pokud víme, jaký je náš dopad a proč a jakým způsobem ho chceme dosáhnout.
Když je ochrana dárců na prvním místě
Jak se stane, že humanitární úvahy přerostou v obrovskou dárcovskou sbírku na zbraně a vojenské vybavení? Přijde válka, která pohne celou Evropou. A protože se hned v prvních dnech zapojí spousta organizací poskytujících pomoc humanitární, ukáže se, že to, co chybí, jsou zbraně, bez kterých obrana Ukrajiny není možná. Dodo Dobrík a Jura Ibl ve své session představili příběh a fundraisingovou případovou studii Dárku pro Putina, která za dva roky úspěšně vybrala ve 40 sbírkách od individuálních dárců finance třeba na takový tank, mraky dronů a dalšího nezbytného vybavení, které významně podporuje Ukrajinu v obraně domova.
Zajímavé je, že za tímhle fundraisingovým úspěchem s nepochybně velkým dopadem stojí popření snad všech fundraisingových zásad, které existují. Dárek pro Putina nesbírá e-maily ani jiné kontakty. Nesleduje analytiku webu, postů na sociálních sítích, nedělá reklamy, neřeší SEO, nesbírá žádná data o uživatelích… Prostě se úplně distancuje od lidí, kteří byť jen trochu chtějí podpořit Ukrajinu v domobraně. Jakmile se sbírka ukončí, nesdílí další osud dopadu darovaných peněz (= nakoupených zbraní). A ke všemu funguje na té nejmíň využívané sociální síti, X (dřív Twitter). To, co by každý fundraisingový odborník odsoudil, tady dává geniální smysl a v podstatě by to ani nešlo jinak. Sbírat data o lidech, kteří přispěli na nákup zbraní, je zvlášť citlivá a zneužitelná věc. A to není ve válce, ve které je v podstatě denně v ohrožení kyberbezpečnost významných podporovatelů Ukrajiny, ani trochu zanedbatelné.
Fundraising pro dopad, ne dopad pro fundraising
S Norbertem Maurem, který vede v Nadácii Pontis tým Impact Labu, jsme se soustředili na sledování a management dopadu podle teorie změny. Dopad našich aktivit s fundraisingem úzce souvisí, ne však kvůli číslům, příběhům a výstupům z naší přímé pomoci, abychom měli nabito do kampaní a na dárcovské stránky. Sledování a řízení dopadu naší práce je esencí toho, proč vlastně existujeme a děláme svoji práci. Pokud poskytujeme pomoc, chceme ji poskytovat co nejlépe, nejkvalitněji a co nejvíc. Ideálně tak, aby příčina toho, proč pomoc poskytujeme, postupně mizela nebo byla uspokojivě řešená. Na to ovšem potřebujeme peníze. Dopad tedy není pro fundraising, ale fundraising je klíčový pro dopad.
Když už se ale pouštíme do téhle abstraktní roviny, jak na to sledování a řízení dopadu? Teorie změny je nástroj, který si můžete přibrat ke strategickému nebo projektovému plánování. Provede vás od konkrétních aktivit až k zamýšlenému dopadu. Postupně si naplánujete potřebné vstupy (finance, lidské kapacity atd.) a aktivity (konkrétní služby, akce) a na základě toho si definujete výstupy (tedy hmatatelné produkty, které vzniknou), které povedou k výsledkům (změny, konkrétní efekty, které se uskuteční na základě výstupů). Dlouhodobé působení výsledků pak bude mít dopad – způsobí dlouhodobou, trvající změnu. Nutno dodat ještě to, že žádná změna se neodehrává v uzavřeném prostředí, a že tedy k uvažování nad vstupy i nad dopadem je potřeba uvažovat a zapojovat všechny aktéry (instituce, lidé, skupiny lidí, které souvisí s daným problémem).
Na internetu můžete najít hned několik case studies, jak s teorií změny pracují jiné organizace, případně si ji můžete ve zkratce projít ve 100 metodách.
Jaký je největší přínos fundraisingových konferencí? A jak těžké je najít vhodné a inspirativní řečníky a řečnice? Přečtěte si rozhovor s jedním z organizátorů konference Eduardem Marčekem.
Hledání digitální cesty
Radka Bystřická, ředitelka Sdružení VIA, hned na začátku svého workshopu znejistila celé publikum otázkou, zda máme ve své organizaci digitální strategii. Přijdete si takhle na blok o tom, jak najít svou digitální cestu… a hned po vás někdo chce digitální strategii? Jako fakt? Pomocí rychlé série otázek jsme ale záhy přišli na to, že nějaké digitální cíle máme všichni. V dobročinných organizacích myslíme primárně na to, čím pomáháme a co ve společnosti měníme. Digitalizace a automatizace jsou jen nástroje, jak své služby co nejvíc zefektivnit a dělat s více výstupy a s většími výsledky. Jen se s nimi musíme naučit pracovat dobře a bezpečně.
Jak si digitální strategii vytvořit tak, aby nám posloužila ke zjednodušení a zefektivnění postupů (respektive jak si usnadnit život technologiemi)? Stačí tři kroky:
- Zmapujte si současný stav. (Aneb jak jste na tom s technologiemi? Co využíváte? Co umíte? Co vám moc nejde a co trvá dlouho?)
- Zjistěte, jaké možnosti aktuálně nabízí digitální technologie. (Jaké jsou trendy? Co doporučují odborníci a odbornice? Co dnes umí umělá inteligence?)
- Navrhněte si svoji cestu. (Jaké procesy potřebujete změnit, zefektivnit? Jaké nástroje chcete nadále používat? Co musíte udělat proto, aby si nástroje osvojili všichni lidé v týmu, organizaci?)
Technologie a zvlášť umělá inteligence (AI) se vyvíjí každým dnem, snad každý týden se objevují zprávy o tom, co nového zase umí a s čím může pomoci. Například dlouhotrvající administrativní, ale i analytické postupy nám může zjednodušit už teď, a to s minimalizací chyb – efekt to může mít takový, že budeme mít více času na práci, která má opravdu smysl a kterou AI neudělá nikdy. A pokud chcete projít digitální změnou od podlahy, nechte si udělat digitální audit.
Na závěr
Závěrečného slova se letos ujal ředitel Světa neziskovek a fundraisingový konzultant Jan Gregor a zaměřil se na téma limitů naší energie a schopnosti nicnedělání. Po celém dni přednášek, networkingu, poslouchání a soustředění celý konferenční sál v rámci 15minutové meditace ztichl a ponořil se do sebe. Honza Gregor na tom demonstroval i obecnou situaci, ve které se často fundraiseři, fundraiserky a lídři neziskových organizací nachází – neustále jsou mezi lidmi, navazují vztahy, mluví, pracují… A na chvilku nicnedělání, civění z okna, nudu si hledají prostor jen obtížně.
„An ordinary life is heroic because ordinary-sounding things are never actually ordinary or easy to manage.“ Neboli v překladu: Obyčejný život je hrdinský, protože obyčejně znějící věci nejsou nikdy ve skutečnosti obyčejné nebo snadno zvládnutelné, píše Alain de Bottom ve své knize How to Survive the Modern World (Jak přežít v moderním světě), na níž během poslední session zaznělo doporučení.
V rámci pátečního programu vystoupily také Petra Joklová s tématem CRM systém jako klíč k úspěchu nebo Lucia Daubnerová (Superar Slovakia) s firemním fundraisingem, ředitel Institutu pro památky a kulturu Aleš Kozák mluvil o komunikaci dopadu a fundraisingové kampani, která vznikla během akcelerátoru Na vlně kampaně, Matyáš Levínský a Tereza Novotná z PAQ Research představili studii o aktuálních trendech v dárcovství. Dominika Vojteková a Martin Čajko z organizace Otvorená Hra se na session věnovali komunitám jako nástroji změny i struktuře v organizaci a Lucia Malastová z Donio SK popsala, jak efektivně na úspěšnou crowdfundingovou kampaň.
Příští rok proběhne Česko-slovenská fundraisingová konference opět v Praze, a to ve dnech 29. a 30. května 2024.
Foto: Slovenské centrum fundraisingu
