Změnu vyvolalo několik bezpečnostních incidentů v minulých letech – provider cloudových služeb Blackbaud, mezi jehož klienty patřilo mnoho amerických i globálních nevládních organizací, čelil velkému kybernetickému útoku v roce 2017. Ve stejném roce došlo k masivnímu datovému průlomu organizace Catholic Relief Services (americká obdoba naší Charity) ve Středoafrické republice. Autor článku Ben Gose (Contributor, The Chronicle of Philanthropy) popisuje, že takové incidenty u amerických neziskovek kromě úniku citlivých dat (o klientech, spolupracovnících, financích, plánech) působí také velké škody na reputaci a značce, které se pak mohou projevit v podobě vážného  odlivu dárců. 

Klíčem k útoku jsou domněnky i chyby jednotlivců

Kybernetická „zranitelnost“ neziskovek v USA byla a stále je dána několika faktory – třeba názorem mnoha nevládek, že kybernetičtí útočníci disponují mnohem lepšími dovednostmi, než můžou nevládky mít při prevenci nebo obraně, domněnkou, že „nikdo nestojí o naše data“ a nedostatkem financí na dostatečné zabezpečení. Ben Gose zároveň ale v článku zmiňuje průzkum firmy Verizon z května 2021, jenž ukázal, že k 85 % všech průlomů došlo chybou jednotlivce – například nerozpoznáním phishingu (e-mailu lákajícího data/obsahujícího malware).

Kybernetická výzva filantropům

Kybernetické zabezpečení (včetně školení) je bezpochyby nákladné. Autor článku zmiňuje, že průměrná investice do informačních technologií v americké firmě – na jednoho zaměstnance – je 8 tisíc dolarů ročně, zatímco v neziskovkách je to 3 tisíce dolarů na hlavu. A pouze 5-10 % z této částky je investováno do zajištění kybernetické bezpečnosti, tedy asi 225 dolarů na zaměstnance za rok. A to je mnohem méně, než je potřeba. 

Zatímco mnoho amerických dárců nevyhrazuje podíl grantů na kybernetickou bezpečnost, jiní dárci ji považují za prioritu – např. Gula Tech Foundation nebo Craig Newmark Philanthropies. V dubnu 2021 víc než 30 amerických neziskovek a nadací podepsalo výzvu dárcům – zejména „technologickým miliardářům“, aby kybernetické bezpečnosti v rámci svých filantropických iniciativ věnovali více pozornosti. 

V USA zároveň funguje více organizací, které s řešením kybernetické bezpečnosti neziskovkám intenzivně pomáhají. Je to například organizace Access Now, jenž má non-stop linku pro organizace občanské společnosti, které byly napadeny kyber útokem, Citizen Clinic  je iniciativa studentů na University of California at Berkeley, která pomáhá budovat bezpečnostní kapacity neziskovek, nebo TechMatters, radící neziskovkám jak lépe využívat technologie pro dosažení cílů projektů. Také Microsoft, jako zástupce korporací, nabízí ucelený program pro posuzování bezpečnosti v neziskovkách, systém školení v kyberbezpečnosti i program, který na bezpečnostní průlom upozorní: 

Chronicle of Philanthropy nabízí ve stejném čísle několik rad a opatření vedoucí k lepšímu zabezpečení organizace. Můžeme se jimi inspirovat:

  • Kybernetická bezpečnost musí být prioritou vedení organizace.
  • V organizaci musí nést za řešení kybernetické bezpečnosti někdo odpovědnost.
  • Vytvořte si plán jak postupovat v případě útoku.
  • Přesuňte data do cloudu.
  • Omezte přístup k datům jen pro ty, kdo je potřebují.
  • Nezapomínejte na základ (vícefaktorové ověřování, šifrování, zálohování…).
  • Poskytněte zaměstnancům školení v kybernetické bezpečnosti.
  • Nepřehánějte to (rozumná rovnováha mezi bezpečností a uživatelskou přívětivostí).
  • Pokud nastane bezpečnostní průlom, postupujte inteligentně (nahlaste útok okamžitě policii, nepoužívejte počítač na kterém došlo k průlomu atd.).

Jak předcházet kyberútokům v českém prostředí? Kolegové z TechSoup ČR upozornili na zajímavé zdroje v tomto článku. Všeobecně se doporučuje přejít s daty u vás v organizaci na cloud – prohlédněte si 3 cloudová řešení vhodná pro neziskovky. 

Tomáš Knaibl

Velvyslanectví USA v Praze

Vzděláním anglista/amerikanista, dříve učitel, koordinátor zahraničních projektů v ADRA. Potom a stále specialista veřejné diplomacie pražské americké ambasády se zaměřením na občanskou společnost a neziskovky v České republice – podílí se na koordinaci grantového programu velvyslanectví, vzdělávacích aktivitách pro NNO, jako speaker i v rámci výměnných programů. Nyní je Tomáš členem správní rady Světa neziskovek.

Zdroj: The Chronicle of Philanthropy 1/2022