Tomáš Knaibl

Mizející důraz na budování vztahů, zvyšující se podíl velkých darů i nízké dopady pandemie. Co odhalují data o darování v USA za minulý rok?

Stejně jako v Česku, americké nevládní organizace donedávna nevěnovaly zaslouženou pozornost a ani dostatek financí na zabezpečení dat, se kterými pracují. Článek v lednovém čísle Chronicle of Philanthropy popisuje jak se tento přístup postupně mění, i když stále ne dostatečně rychle.

Alex Daniels, novinář z amerického Chronicle of Philanthropy ve svém článku v říjnovém čísle odhaduje, kam povedou kroky Baracka Obamy ve chvíli, kdy opustí Bílý dům. Vzhledem k Obamově minulosti jako komunitního aktivisty (jeho práce pro Developing Communities Project v Chicagu měla velký vliv na jeho smýšlení a kariéru) i jeho dřívějšího členství ve správních radách několika nadací, se dá očekávat, že odcházející americký prezident se stane nejvlivnějším advokátem občanské společnosti v USA i ve světě.

Giving Tuesday jako apel k dárcovství nebo dobrovolnictví se bude letos plně připomínat a slavit i v Česku. Ale proč zrovna „dárcovské úterý“? Giving Tuesday k nám přichází ze Spojených států. Poprvé tuto iniciativu představily nevládka 92nd Street Y z New Yorku a Nadace Spojených národů docela nedávno, v roce 2012.

Alan Abramson, profesor managementu v nevládním sektoru z Univerzity George Masona ve Virginii, publikoval v jednom z letošních čísel Chronicle of Philanthropy svůj názor na prosazování zájmů neziskového sektoru v USA - jako celku a na federální úrovni. Tvrdí, že tři hlavní střešní organizace, které ve Státech zájmy neziskovek hájí - Council on Foundations, National Council of Nonprofits a Independent Sector, toho za poslední léta mnoho neprosadily – myslí tím zejména více financí na práci neziskovek z federálního rozpočtu. Abramson se snaží vysvětlit proč.

Je vhodné nabízet potenciálním dárcům za jejich dar věcnou odměnu? Tématem se již zabývalo mnoho výzkumů, jeden z posledních realizovaly společně tři univerzity ve Spojených státech – University of Chicago, University of East Carolina a Georgia State University – a Hamburgská univerzita. Výzkum mimo jiné ukázal, že ne všechny nabídky věcných dárků jsou stejně účinné.

Na Detroit, který nadále zůstává největším městem na kanadsko-americké hranici, v posledních letech silně dolehla restrukturalizace amerického průmyslu. Město čelí od konce 20. století výraznému úbytku obyvatelstva, v roce 2013 musela radnice dokonce vyhlásit bankrot. V Detroitu ale došlo k fascinujícímu obratu – z přirozené iniciativy různých komunitních organizací a jednotlivců se najednou začíná proměňovat v mekku městského zemědělství ve Spojených státech.

Americký měsíčník Chronicle of Philanthropy uveřejnil na konci loňského roku tradiční žebříček nejúspěšnějších amerických organizací co do získávání finanční podpory ze soukromých zdrojů„Philanthropy 400“. Žebříček je k dispozici jen předplatitelům časopisu (a jeho elektronické verze), ale prvních pár příček Vám prozradíme. Kdo zabodoval?

Americký časopis Chronicle of Philantropy zadal po sedmi letech průzkum veřejného mínění, který popisuje důvěru Američanů v neziskový sektor. Průzkum uskutečnila organizace Princeton Survey Research Associates International na vzorku jednoho tisíce lidí v červnu 2015. Jak si aktuálně neziskový sektor v jejich očích stojí?

Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.