Proč k novele dochází?

Změny reagují na vývoj v oblasti financování neziskových aktivit a také na některé další nedostatky, které praxe odhalila. V posledních letech se zvýšil počet sbírek, zejména těch, které probíhají v online prostředí. Stát se tímto snaží zajistit, aby se pravidla přizpůsobila současným technologiím a moderní době, stejně tak i požadavkům na hospodaření s dary.

Co to znamená pro neziskové organizace?

Organizace, které využívají veřejné sbírky jako zdroj financování, by se měly co nejdříve seznámit s novými pravidly a prověřit, zda jejich postupy odpovídají požadavkům novely. V některých případech může být potřeba upravit interní procesy, komunikační strategii nebo technické řešení sbírek.

Ve zkratce: Co se tedy od ledna 2025 změnilo?

1) Hlavní změna – registrace pro bezhotovostní sbírky je dobrovolná

Zákon do ledna 2025 uváděl pouze dvě možnosti, které vybočovaly z režimu veřejných sbírek – tím byl sběr peněz pro politické strany, odbory svazy, spolky mezi jejich členy a sběr peněz církvemi. Nově však uvádí ještě další situaci, kdy se režim veřejné sbírky neužije, a tím je shromažďování peněžních příspěvků na bankovním účtu. Je tomu však jen v případech, pokud takový sběr peněz nebyl jako sbírka dobrovolně oznámen. Takže pokud vaše organizace vybírá příspěvky od veřejnosti, a to pouze na bankovní účet, nemusí tuto činnost povinně registrovat jako veřejnou sbírku. Díky tomuto postupu se tak pro organizaci snižuje množství papírování. Cestou registrace se taktéž dobrovolně může jít, ale je třeba počítat se splněním požadavků kladených na konání veřejných sbírek.

Registrace tedy například není nutná v situacích, když:

  • zveřejňujete číslo svého bankovního účtu na webových stránkách a vyzýváte veřejnost k příspěvkům,
  • sdílíte bankovní účet na sociálních sítích, v médiích (televizi, rozhlase aj.) nebo v e-mailech a zároveň vybízíte k darování,
  • využíváte QR kódy pro snadné zaslání daru na účet – ať už online, nebo fyzicky na veřejných akcích,
  • používáte platební bránu na webových stránkách, přes kterou mohou dárci jednoduše přispět kartou nebo převodem,
  • nabízíte na veřejných akcích platbu kartou prostřednictvím platebního terminálu,
  • zapojujete darovací portály typu Darujme.cz, Donio aj.,
  • šíříte výzvy k darování také přes newslettery, online kampaně nebo bannery, které vedou na webovou stránku nebo na darovací portál.

Změna v důsledku přenáší i větší odpovědnost na pořadatele. Důvěryhodnost a kontrolu sbírky tedy nemusí hlídat jen úřady – pořadatelé si ji mohou zajistit sami, například tím, že použijí transparentní účet nebo si nechají prověřit hospodaření nezávislým auditorem aj.

2) Bezdlužnost se nově dokládá čestným prohlášením
Pro registraci veřejné sbírky již není nutné žádat o potvrzení o bezdlužnosti příslušný orgán, ale organizace bezdlužnost potvrzuje pouze čestným prohlášením. Odpadá tedy velká administrativní zátěž, která byla s touto podmínkou spojena.

3) Režijní náklady lze nově pokrýt z vybraných peněz
Tento pojem značí náklady organizace, které byly nutné k dosažení účelu sbírky – např. mzdy pracovníků, náklady na služby, provoz webu aj. Předešlé znění zákona tento pojem neznalo a dovolovalo se pouze malé procento z výtěžku sbírky na úhradu nákladů spojených s konáním sbírky.  Pokud tyto náklady mají být hrazeny z výtěžku sbírky musí být dopředu ve vymezení účelu sbírky uvedeno, kolik procent z vybraných peněz na to může jít. Je třeba tento údaj uvést v oznámení sbírky, ve všech materiálech, kde se sbírka propaguje i ve vyúčtování sbírky. Neuvedení přesného procenta je pak podle zákona přestupkem pod hrozbou finanční pokuty.

4) Příspěvek při prodeji předmětů a vstupenek
U sbírek spojených s prodejem předmětů nebo vstupenek byl stanoven nový minimální podíl 40 % výnosu z takového prodeje, který musí směřovat do sbírky. Tím je zajištěno, že velká část výnosu bude skutečně přispívat na stanovený účel sbírky.

5) Ohlášení změn údajů v oznámení veřejné sbírky se prodlužuje
Pokud po ohlášení dojde ke změně údajů uvedených v oznámení nebo jeho přílohách, je možné tuto změnu úřadu oznámit do 10 pracovních dnů. Lhůta na oznámení se tedy z 5 pracovních dní prodloužila na 10. Změna nebo rozšíření způsobu provádění sbírky však stále vyžaduje souhlas úřadu.

6) Zveřejňování téměř všeho na webových stránkách
Právě kvůli vyšší transparentnosti, a i snadnějším kontrolám zákon nově vyžaduje, aby na internetu bylo zveřejněno – ukončení sbírky, změna účelu sbírky, změna využití čistého výtěžku sbírky, rozhodnutí úřadu o dočasném zastavení sbírky nebo o nemožnosti konání a dále pak vyúčtování sbírky.

7) Povolení změny trvání sbírky
Nově zákon výslovně povoluje změnu trvání sbírky, a to z doby určité na dobu neurčitou. Předtím byla takováto změna výslovně zakázána. Pokud k takovéto změně dospějete postačí pouze oznámit změnu úřadu a na jeho povolení čekat nemusíte.

8) Obec nově může využít pravomoci zákazu
Na některých místech může obec vyhláškou zakázat konání a propagaci sbírky, pokud se jedná o prodej předmětů nebo služeb v oblasti cestovního ruchu. Malé doporučení – před konáním veřejné sbírky si ověřit, zda obec, ve které se sbírka bude konat, nebo kde bude probíhat její propagace, nestanovila nějakou bližší podmínku zákazu.

Otázky, které si možná kladete

Musím přihlašovat sbírku znovu, když už běží?

Ne. Pokud ale sbírka konaná prodejem předmětů nebo vstupenek byla osvědčena ještě před 1. lednem 2025, stále pokračuje a výše příspěvku byla určena nižší než 40 % z ceny předmětu nebo vstupenky, bude nutné do lhůty 6 měsíců od začátku roku doložit, že splňujete nové podmínky – tzn. oznámit nové procento příslušnému úřadu.

Co když sbírku organizuje jednotlivec, ne organizace?

Novela se vztahuje na všechny pořadatele sbírek, tedy i na jednotlivce. I ti budou muset dodržovat nové povinnosti. Lze však připomenout, že veřejnou sbírku může konat jen obec nebo kraj, v hlavním městě Praze také městská část, nebo jiná právnická osoba. Fyzická osoba bývá v roli pověřence realizace sbírky.

Jsou kladeny nějaké podmínky na bankovní účet?

Doporučuje se si zřídit sbírkový bankovní účet, který bude uváděn v souvislosti s dary a ideálně po dárcích požadovat uvedení variabilního symbolu či uvedení specifikace daru do textu platby.  Zamezí se tak riziku, že na účet dorazí platba, která není určena jako dar. V této situaci by pak vznikla povinnost, pokud se dotyčný ozve, zaslat omylnou platbu zpět. Dále se požaduje, pokud je sbírka u konce, závěrečné vyúčtování a zamezení příchozích nových plateb. Po kontrole, kterou provede úřad, lze tento účet používat i na jiné účely než sbírkové.

A co na to krajské úřady?

Dále jsme se ptali krajských úřadů na místy sporné otázky a zajímalo nás jaký postoj zaujmou.

V souhrnu naše dotazy zněly:

  1. Zda požadují podřízení zákonu nově oznamovaných sbírek konaných výlučně sbíráním peněz na účet.
  2. Zda bankovní účet využívaný pro účely sbírky umožňují používat i po skončení sbírky.
  3. Zda umožňují změnit bankovní účet založený pro sbírku spadající pod režim zákona, převést prostředky na tomto účtu na jiný a ten původní užívat k jiným účelům – právě třeba na bezhotovostní příjem darů.
  4. Zda umožňují ukončit sbírku a založit novou s jiným bankovním účtem.

K dotazu č. 1 se všechny krajské úřady shodly, že povinnost podřídit se režimu veřejných sbírek v této situaci nepožadují. 

Možnost užívat bankovní účet i po skončení sbírky potvrdily všechny úřady, ale až po kontrole závěrečného vyúčtování sbírky. Některé úřady vyjádřily požadavek blokace příchozích plateb do konce kontroly. Některé úřady však v této souvislosti výslovně upozornily na možnost spáchání přestupku, pokud po závěrečném vyúčtování budou na účet docházet příspěvky do sbírky. Doporučujeme tady zpozornět a v konkrétních situacích se případně obrátit na krajský úřad s doplňujícím dotazem. 

Na dotaz č. 3 většina úřadů odpověděla, že tento postup umožňují. Někdo však doplnil požadavek potvrzení, že všechny prostředky z tohoto účtu byly převedeny na změněný účet. Jeden úřad připustil, že změnu povoluje, ale původní účet požaduje zrušit a nevyužívat. 

K poslednímu dotazu se všichni vyjádřili shodně kladně.

Změny tedy v souhrnu nepřinášejí jen nová omezení – především umožňují větší důvěru veřejnosti v to, že dary jsou skutečně využívány správně. Transparentnost, jednoduchost a důvěra – tři klíčová slova, která stojí za novými pravidly pro veřejné sbírky. Využijte tuto změnu jako příležitost k růstu a k tomu, aby vaše organizace byla ještě blíž lidem, kteří chtějí pomáhat.

Článek vznikl ve spolupráci Terezy Sladovníkové a Ondřeje Vokála z advokátní kanceláře SLANINOVÁ VOKÁL.

Foto: Freepik