Ekologické projekty a udržitelné fungování už dávno nejsou témata týkající se jen environmentálních organizací. Do popředí je tlačí i energetická krize, rozšiřující se povinnost přípravy nefinančního reportingu v oblasti udržitelnosti nebo nový zákon o bioodpadech. Máte někdy potíže zorientovat se v pojmech jako je ESG nebo teprve přemýšlíte, jaký udržitelný projekt dává smysl právě pro vaši organizaci? Nebo už máte jasno, ale hledáte, jak ekologické aktivity zafinancovat? Přinášíme průvodce možnostmi vzdělávání a financování v oblasti udržitelnosti pro všechny neziskové organizace, který mnohé z těchto otázek zodpoví.
Kde se vzdělávat, ptát a shánět informace?
Analýza uhlíkové stopy
„Každá organizace má jinou uhlíkovou stopu, záleží, kde má gró činnosti. Mnohé z nich se při zamýšlení nad udržitelnějším fungováním zaměřují na provoz v kancelářích, ale je dobré si uvědomit, že velkou část té stopy tvoří třeba doprava klientů nebo zaměstnanců do práce,“ upozorňuje Helena Tovarská, ředitelka Nadace Veronica a dodává, že každá organizace by měla začít tím, že si zjistí, jakou uhlíkovou stopu má a především z čeho se skládá.
Analýzu uhlíkové stopy organizace nebo produktu nabízí nezisková organizace CI3. Součástí je i následné základní doporučení opatření ke snížení uhlíkové stopy a nastavení cílů. Podobnou službu poskytuje i expertní skupina Frank Bold Advisory.
K lepší orientaci ve snižování emisí pak může pomoci projekt Fakta o klimatu, který shromažďuje data o klimatické krizi ze světa i České republiky. Ke stažení nabízí třeba infografiku, která zobrazuje srovnání potenciálu různých způsobů snížení emisí. Věděli jste například, že když v Česku omezíme ježdění autem na polovinu, ročně uspoříme asi 5,9 milionů tun emisí, což je 4,6 procenta z celkových emisí u nás?
Volně dostupné příručky, průvodci a manuály
Internet je plný nekonečného množství volně dostupných informací, rad a návodů i k tématu udržitelnosti a ekologie. Tápete, které jsou ověřené a správné? Začít můžete například s materiály níže uvedených neziskových organizací, které se tématy zabývají primárně.
Například Ekologický institut Veronica nabízí ke stažení zdarma publikace zabývající se různými tématy od materiálů pro vyučující přes desatero domácí ekologie až po příručku organizování akcí šetrných k životnímu prostředí. V té radí třeba, jak vybrat správnou lokalitu, jak motivovat účastníky k ekologičtější dopravě nebo jak pojmout catering či propagaci. Na stránkách najdete také sekci Ekoporadna, kam se můžete obrátit s jakýmkoliv zeleným dotazem.
Dalším cenným zdrojem informací je nezisková organizace Kokoza. Na jejím webu najdete nejrůznější materiály a průvodce zejména z oblasti kompostování a pěstování ve městě. Třeba Kompostovací příručku nebo 10 kroků, jak zasadit komunitní zahradu. „Jsme zároveň partneři pro granty, zrovna teď se poohlížíme po grantu na větší elektrický kompostér pro Domov Sue Ryder. Jinak radíme spíše spolkům, které provozují komunitní zahrady, jak na financování,“ říká Radka Pokorná z Kokozy. Minulý rok pomohla proměnit organizaci Život90 nevyhovující terasu v komunitní zahradu, kde mohou senioři pěstovat rajčata nebo bylinky a užívat si čerstvého vzduchu.
Téma kompostování aktuálně nabývá na důležitosti z důvodu nového zákona o odpadech, který začal platit v lednu 2021 a ukládá povinnost třídit biologický odpad firmám, školám a dalším institucím. Bioodpad tvoří kolem 40 procent směsného komunálního odpadu. Jednou z variant, jak s ním lépe naložit, je využití speciální (hnědé) popelnice. Další možností je právě kompostování a následné využití kompostu třeba k hnojení zahrádky nebo pokojových rostlin.
Akademie a jiné vzdělávací a osvětové programy
Některé věci je potřeba zažít na vlastní kůži. Akademie Institutu cirkulární ekonomiky, jejímž cílem je zvyšovat povědomí o principech a fungování cirkulární ekonomiky, pořádá kurzy a školení pro veřejnost, školy, firmy i města a obce. Již zmíněné Ekologické centrum Veronica organizuje půlroční Hostětínskou klimatickou akademii. Nebo lze využít nejrůznější programy ekocenter napříč republikou, jako jsou jedno z nejstarších pobytových ekocenter Chaloupky, pardubické centrum Paleta s pobočkami v Chrudimi a Oucmanicích nebo středisko ekologické výchovy SEVER.
A ty, kteří nemají tolik času, potěší online ESG Akademie iniciativy Změna k lepšímu. Videokurz sestává ze čtyř částí – Úvod do ESG, Environmental, Social a Governance a má pomoci organizacím zorientovat se v otázkách ESG a související legislativě a vysvětlit, jak téma prakticky pojmout.
ESG znamená Environment, Social a Governance, tedy životní prostředí, sociální aspekt a podnikové řízení. Jde o soubor hodnot, které jsou zásadní pro udržitelný rozvoj firem, organizací a celé společnosti. ESG je spojené s tzv. nefinančním reportingem – povinností zveřejňovat kromě finančních údajů také zmíněné informace o dopadech podnikání na životní prostředí a přidané hodnotě pro společnost za daný rok.
„V první řadě se téma formalizovaného ESG dotýká velkých podniků, nicméně i neziskovky by měly být na pozoru. Především ty, které jsou součástí dodavatelského řetězce velkých firem, které budou stále více požadovat data z oblasti ESG a dopadu produktů. Nově nastavované standardy pro velké subjekty se stanou výhledově normou pro celou společnost, je jistě vhodné se na to připravovat. Dobrým začátkem by mohla být data o spotřebě energií a environmentální stopě produktů. Na základě toho pak zvyšovat efektivitu a pozitivní dopad své činnosti“ říká Matúš Púll, Chief Sustainability Officer České spořitelny.
Sdílení zkušeností, vzájemná inspirace
„Jsme přesvědčeni o tom, že než dáme na střechu panely, což je finančně náročná věc, nejvíce se vyplatí zajet se podívat, jak něco podobného funguje jinde. Sdílet informace, poradit si navzájem, vidět na vlastní oči, konzultovat – to strašně pomáhá,“ radí Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov. Nezisková organizace, která v horské vesnici Neratov v Orlických horách pomáhá lidem s postižením, funguje udržitelně v mnoha ohledech. Klienty vozí do 20 kilometrů vzdáleného Žamberku hybridním vozem a momentálně zvažuje postavení mikrospalovny a zavedení fotovoltaiky.
„Fotovoltaiku jsme pro bono konzultovali s poradenskou společností EY. Dali jsme jim údaje o střechách a oni vypočítali, že by nám získaná solární energie pokryla 30 procent naší spotřeby. To by samozřejmě stálo za to se tím zabývat,“ pokračuje Nekvinda a dodává, že Sdružení Neratov od EY získalo i seznam doporučení, jak získat finance. Zelené technologie konzultuje díky podpoře Sociálního bankovnictví České spořitelny také se společností CIRA Advisory. Pro spolupracující organizace, které se zajímají o udržitelnost, uspořádala Česká spořitelna prohlídku Otevřené zahrady v Brně, která přinesla inspiraci i Sdružení TULIPAN.
Způsoby, jak udělat každodenní provoz více ekologickým, jsme představili v loňském článku Tipy na udržitelné fungování – nejen pro sociální podniky.
Na vlastní oči
„Díky podpoře České spořitelny a její možnosti pro neziskové organizace se nám podařilo získat úvěr a koupit starší objekt, kde můžeme mít chráněné dílny, ale i prostory pro komunitní centra či podporované bydlení. Teď hledáme cesty, jak dosáhnout co největších energetických úspor. V nízkoenergetické Otevřené zahradě jsme dostali řadu tipů a informací, na co se zaměřit a co změnit,“ říká provozní ředitel Sdružení TULIPAN Jaroslav Janda a dodává, že plánují třeba zateplení budovy, instalaci solárních panelů a tepelné čerpadlo a aktuálně se chystají na podávání grantových žádostí.
Navštívit můžete i řadu dalších míst v České republice a prohlédnout si udržitelné principy v praxi. Jedním z nich je třeba obec Hostětín, kde se každý říjen koná environmentálně udržitelná Jablečná slavnost. Kromě biomoštárny je v této obci ve Zlínském kraji k vidění také kompostovací toaleta, šetrné veřejné osvětlení, obecní výtopna na biomasu, pasivní dům nebo kořenová čistírna odpadních vod. Za návštěvu stojí i další energeticky soběstačné obce, jejichž seznam sestavili v Hnutí DUHA.
Možnosti financování
Nadace a nadační fondy
V Česku existuje několik nadací a nadačních fondů, které se zaměřují přímo na životní prostředí. Největší ekologickou nadací je Nadace Partnerství, která už od roku 1991 pomáhá lidem a organizacím pečovat o přírodu díky grantům, odborným službám a předávání inspirace. Přehled otevřených výzev zveřejňují na svých stránkách. Jen o rok mladší je Nadace Veronica. Letos podpořila grantem třeba pořízení vermikompostéru do vinařství Jan Rozek nebo terapeutickou zahradu při Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi ve Vsetíně. Aktuální uzávěrky a formuláře najdete tady.
„Nadace Veronica poskytuje malé environmentální granty, zejména v oblasti Moravy a Slezska. Nedávno jsme například podpořili projekt Charity Český Těšín, v rámci kterého chtějí naučit matky s dětmi v azylovém domě, jak pomocí zavařování a sušení zpracovávat ovoce a zeleninu, pokud dostanou z potravinové banky větší množství. Vnímáme, že řada sociálních témat se nachází na pomezí s těmi ekologickými,“ popisuje Helena Továrková.
Podporou menších projektů se zabývají Nadační fond Zeměkvět nebo plzeňský Nadační fond Zelený poklad. Udržitelné aktivity financují i nadace a nadační fondy, které nejsou zaměřené výhradně na ekologii. Patří mezi ně Nadace Ivana Dejmala, Nadace Proměny Karla Komárka nebo Nadace VIA a její program Místo, kde žijeme. Ten je zaměřen na komunitní projekty s ekologickým přesahem, může jít například o vznik komunitní zahrady, sousedskou výsadbu alejí nebo tvorbu tůní, čištění studánek, úklid veřejného prostoru nebo kosení luk. V rámci programu lze získat také podporu organizace petice, referenda nebo advokační kampaně, pokud v daném místě hrozí například zřízení skládky nebo vykácení zeleně.
Firmy jako partneři i díky nefinančnímu reportingu
Biofarmaceutická společnost AstraZeneca má spuštěný program na podporu eliminace dopadů klimatických změn, efektivitu spotřebovávaných zdrojů, biodiverzitu a vliv léků na životní prostředí. V rámci tohoto programu společnost nabízí neziskovým organizacím podporu v oblasti redukce plastů, elektromobility nebo elektronizace procesů a elektronického podepisování.
Finanční podporu poskytuje neziskovým organizacím a jejich ekologickým projektům i společnost Fjällräven v rámci iniciativy Artic Fox. Partnerství mezi firmami a neziskovými organizacemi může ještě prohloubit rozšíření povinnost nefinančního reportingu.
Evropská komise rozšiřuje povinnost zveřejňovat výroční zprávy zahrnující nefinanční aspekty podnikání na větší skupinu firem. Od roku 2024 budou muset data týkající se mimo jiné ekologických a sociálních aktivit reportovat společnosti s více než 250 zaměstnanci. Druhým kritériem je buď roční čistý obrat přesahující 40 milionů eur, nebo bilanční suma roční rozvahy větší než 20 milionů eur. Podle CIRAA se tato povinnost bude týkat až 50 tisíc společností. Od roku 2026 se rozšíří i na střední a malé podniky.
Z evropských a státních fondů
Pokukujete po solárních panelech, elektromobilu nebo plánujete pořízení kompostéru do komunitní zahrady či otevření re-use centra? Pak byste měli sledovat státem vypsané dotace pro veřejný a neziskový sektor. Aktuálně běží třetí období Operačního programu Životní prostředí financovaného z fondů Evropské unie, který v letech 2021-2027 poskytne na podobné iniciativy 61 miliard korun.
Relevantní jsou také Nová zelená úsporám, program určený na energetické úspory rodinných a bytových domů, Modernizační fond poskytující dotace v oblasti energetiky nebo Národní plán obnovy. Přehled dotací z evropských fondů přináší Grantika, dceřiná společnost České spořitelny, která zároveň pomáhá s jejich získáváním.
Vše na jednom místě
Vzhledem k množství výzev a různých typů vyhlašovatelů není vždycky jednoduché vypsané granty v průběhu roku sledovat a orientovat se v nich. V Grantovém diáři Světa neziskovek proto soustřeďujeme všechny vypsané granty přehledně na jednom místě. Výzvy je možné vyhledat například podle vyhlašovatele nebo zaměření, přičemž jednou z oblastí je právě životní prostředí. Výzev zaměřených na ekologii se v Grantovém diáři objeví okolo 150 ročně, aktuálně jich u nás najdete 47.
Článek vznikl ve spolupráci se Sociálním bankovnictvím České spořitelny. Děkujeme!
