Inovace

Public Relations neboli PR. Zdálo by se, že tohle slovní spojení už běžně patří do slovníku moderního člověka, tak proč se u něj zastavovat? Víme, že běžní smrtelníci se v tom občas mohou trochu koupat, přece jen hranice mezi PR, marketingem i jejich jednotlivými nástroji může být neostrá. Což nám doba „onlajnu, digitálu a soušl“, všech těch Facebooků, Instagramů, Twitterů, bloggerů a youtuberů příliš neusnadňuje. Vše se propojuje, míchá, hranice se stírají, všechno souvisí se vším. Kdo se v tom má vyznat? Pojďte si o PR přečíst to podstatné – je tu pro vás a stokrát se vám vyplatí.

Napsat tiskovou zprávu, založit profil na sociálních sítích, zkonzultovat obsah komunikační strategie či pomoci s novou textací webu. To je jen krátký výčet možností, které neziskové organizace využívají k podpoře jejich propagace skrze portál Um sem um tam, věnující se profesnímu dobrovolnictví. O tom, že Češi chtějí svými dovednostmi být také ku prospěchu, mluví počet registrovaných dobrovolníků, kteří čekají na vhodnou příležitost. K dnešnímu dni jich je kolem sedmnácti set.

Naše organizace si nechala na zakázku zhotovit webové stránky v hodnotě 350 000 Kč. Můžeme účtovat do nákladů nebo jde o dlouhodobý majetek? A jak ho budeme odpisovat?

Na Úřadu vlády se připravuje návod, jak lépe nasměrovat Česko k udržitelnému rozvoji. Chystaný dokument Česká republika 2030 navazuje na Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR z roku 2010 a na Agendu 2030, kterou schválila OSN loni v New Yorku. Přípravy jsou v závěrečné fázi, neziskovky v nich mají své slovo.

Pryč jsou doby, kdy jsme striktně rozlišovali mezi pojmy PR, marketing a fundraising. Posilující neziskový sektor získává na sebevědomí a společně s rapidně se měnícím světem médií staví tyto disciplíny do nového světla. Agentury a další, kteří se na PR specializují, tak stojí před novým úkolem – umět na nové otázky poskytovat odpovědi. Spolumajitel PR agentury Czech P. R. Vít Kurfűrst nám vysvětlil, jak co nejefektivněji komunikovat s veřejností, a představil projekt SMART P.R. pro neziskové organizace.

V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali rychlé inventuře finančního řízení. V textu jsme zmínili i otázku řízení cash flow. V čem spočívá, na co si dát pozor a jak zavést teoretické poznatky prakticky do chodu ve vaší organizaci? Právě cash flow, neboli finančním tokům, se nyní budeme věnovat podrobněji.

Maturus je grafické studio založené Nadací Jedličkova ústavu, které zaměstnává kreativní lidi s handicapem i bez něj. Zároveň provozuje tréninkové pracoviště, kde mohou získat několikaměsíční praxi v oblasti grafiky další lidé s postižením. V roce 2014 tréninkovým programem prošla Štěpánka. Po absolvování se stala stálým zaměstnancem Maturu. Jak vypadala její cesta za štěstím?

Je vhodné nabízet potenciálním dárcům za jejich dar věcnou odměnu? Tématem se již zabývalo mnoho výzkumů, jeden z posledních realizovaly společně tři univerzity ve Spojených státech – University of Chicago, University of East Carolina a Georgia State University – a Hamburgská univerzita. Výzkum mimo jiné ukázal, že ne všechny nabídky věcných dárků jsou stejně účinné.

Romodrom o.p.s. je jednou z neziskových organizací, které se rozhodly v minulém programovém období ucházet o podporu z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Její žádost uspěla. Financován tak byl pilotní projekt zaměřený na zajištění důstojného bydlení „rizikovým“ skupinám obyvatel. Jak vypadá sociální inovace v jejich podání? O své zkušenosti s využitím financování z evropských zdrojů na konkrétní projekt se zástupci organizace podělili v následujícím článku.

Až do letošního roku nám chyběla solidnější čísla o dárcovství, a tak nám v neziskovém sektoru nezbývalo, než doufat, že to s tím dárcovstvím u nás bude snad dobré. Ministerstvo financí ČR a Generální finanční ředitelství sice už skoro po 20 let jednou ročně počítá výši darů, které si daňoví poplatníci v předcházejícím roce odečetli z daňového základu, ale z toho se dozvíme bohužel jen málo. Rok 2015 se však stal přelomovým a poprvé se na dárcovství můžeme podívat skrze konkrétní čísla. Tak tedy, jak jsme na tom?

Je pro Vás úspěšné PR záhadou? Nebo už na svých marketingových materiálech pracujete a hledáte podněty a účinné rady, jak svou práci zefektivnit? Pak se můžete zapojit do vzdělávání v oboru nebo profesní soutěže, kde vám zpětnou vazbu poskytnou odborníci na PR komunikaci a profesionálové z komerční sféry. Ti se svými zkušenostmi přispívají do PR klubu, který možnost přiučit se nabízí výhodně i neziskovkám. Možnosti pro vás přiblížil v následujícím rozhovoru Petr Langer – předseda klubu a spolumajitel reklamní agentury Kapesní svět.

Pracujete v neziskovce a chcete načerpat inspiraci pro zlepšení v USA? Pak se můžete přihlásit o Fulbright-Masarykovo stipendium pro neziskové organizace, pokusit se uspět se svým projektem a vyrazit. Jedním z letošních stipendistů je i Tomáš Klumpar, který pracuje v Beztíži - oddělení DDM Praha 3 - Ulita, které se věnuje rizikové mládeži. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Rozhodl se poznat na vlastní kůži práci s mládeží tak, jak se k ní zkušeně staví v New Yorku. Nyní je čerstvě zpátky na Žižkově, odhodlaný do nové práce. O jeho zkušenostech čtěte dále.

Vybavíte si ošuntělý neobydlený měšťanský dům na rohu Staroměstského náměstí? Ten dům U Zlatého rohu tam stále stojí, a ač na první pohled možná nezaznamenáte rozdíl, změnilo se hodně. Po mnoha plánech na využití budovy, nedotažených do konce, v březnu dům konečně ožil. A to doslova - dnes se to tu totiž hemží nadšenými návštěvníky všech věkových kategorií. Ti přicházejí, aby se potkali se starými kamarády, s novými zajímavými lidmi a hlavně, aby si rozšířili obzory o poutavá témata, která pojí desítky akcí, které se zde konají. To vše pod hlavičkou Skautského institutu – s jeho nadšeným ředitelem Milošem Říhou alias Šípkem jsme si o všem popovídali.

Stejně jako na jaře se o finanční podporu mohou ucházet projekty, které se soustředí na zlepšení sousedských vztahů. Základní podmínkou zůstává aktivní zapojení místních občanů do příprav a realizace projektu a vzbuzení jejich zájmu o rozvoj dobrého sousedství. Ve hře jsou až 2 miliony korun, přičemž maximální výše jednoho grantu je 100 tisíc korun.

Městské zahradničení je na vzestupu a komunitní zahrady rostou jako houby po dešti. Od klasického zahradničení se liší hlavně typem využívaných ploch. Městští zahradníci pěstují drobné ovoce, zeleninu a květiny na nevyužitých plochách, často v centru města a v dlouhodobě zanedbaných či nevyužitých oblastech, někdy využívají tradiční záhony, častěji ale volí pěstování v pytlích nebo vyvýšených a mobilních záhonech a (v první sezoně) se spokojí i s malou úrodou. Platí jednoduché pravidlo: čím blíže obydleným oblastem zahrada je, tím lépe...

Také sníte o tom, že si JEDNOU splníte svůj dávný sen? A také jste to z nejrůznějších důvodů ještě neudělali? Možná je ta správná chvíle právě teď. Motivací k odvážným činům vám může být následující rozhovor s nadšenou dobrovolnicí Terezou Krutskou. S odhodláním se vydala pomáhat do Nepálu, aby si na vlastní kůži vyzkoušela výuku angličtiny v cizím prostředí. Po úvodních peripetiích ale nakonec dostala mnohem víc. O životě v drsné zemi, o zkušenostech k nezaplacení i o dobrovolnictví, které má smysl, se dočtete na dalších řádcích.

Nosíte v hlavě nápad, který by možná mohl být sociálně inovativní, a přemýšlíte, jak ho rozvinout a uskutečnit? Vnímáte nějaký společenský problém a chcete jej začít pro sebe i ostatní řešit? Působíte v neziskovce a cítíte, že vaše organizace by se měla posunout dopředu a sociální inovace by jí v tom možná mohly pomoci? Máte vymyšlený projekt nebo ho již uvádíte do života a chcete se zorientovat ve správných metodách a postupech? Jste jednotlivec nebo zastupujete organizaci a prostě jen chcete porozumět tomu, co to ty sociální inovace jsou a jak na ně?

Mezinárodní organizace Ashoka se zabývá vyhledáváním sociálních inovátorů a jejich podporou. Nyní zpracovala unikátní mapu pro Českou republiku, která zobrazuje právě takové osobnosti, které se nebojí přistupovat k sociálním problémům novátorsky. K čemu mapa slouží, jak vznikala a kdo jsou to ti sociální inovátoři? Odpovědi v článku nabídne ředitel české Ashoky, Ondřej Liška.