Skončilo volební období Poslanecké sněmovny. Co se během uplynulých čtyř let podařilo občanské společnosti prosadit na na systémové úrovni? Zeptali jsme se zástupců a zástupkyň neziskových organizací.
Ondřej Kaška
advocacy koordinátor Nevypusť duši
Dostupnější psychologická péče pro mladé studující ve školách
V Nevypusť duši víme, že dvě třetiny mladých lidí se zajímají o duševní zdraví a přejí si být vyslyšeny, třetina pak ale vyrůstá v rodině, kde se o něm nemluví. Také víme, že více než polovina mladých by ve škole využila dostupnou odbornou pomoc. A právě to bude od nového roku v českých školách jednodušší. V průběhu roku 2025 se podařilo změnit vyhlášku MŠMT č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách. Novela zajistí, že nezletilí studující budou moci od 1.ledna 2026 využívat služeb školních psycholožek a psychologů bez souhlasu svých zákonných zástupců.
Zpřístupnění včasné pomoci ve školním prostředí primárně podpoří duševní zdraví žáků a žaček. Včasné zachycení a řešení problémů může významně snížit riziko jejich zhoršení v budoucnu a má potenciál snížit tlak na specializované, nákladné a dlouhodobě přetížené psychiatrické služby a celkově zlepšit kvalitu života mladých.
Barbora Hudečková
vedoucí advocacy Amnesty International ČR
Ne znamená ne
Za přelomový úspěch považuji rozšíření definice znásilnění v trestním zákoníku. Od roku 2025 v Česku ne znamená ne: za znásilnění považujeme případy, kdy ke styku došlo i přes vyjádření nesouhlasu oběti (slovem nebo řečí těla). Podařilo se zahrnout i případy zamrznutí, kdy silný stres ze situace znemožňuje oběti bránit se a reagovat. I když nedošlo ke schválení v zahraničí rozšířené varianty založené na souhlasu se stykem, stále jde o velký krok dopředu. Změna zákona zlepší postavení obětí a bude lépe zohledňovat reálné situace. Doposud v Česku docházelo ke zhruba 12 tisícům znásilnění ročně, jen 600 z nich ale bývalo nahlášeno. Věřím, že redefinice znásilnění tato čísla zmírní.
Legislativní změně výrazně pomohly spolupráce a společný tlak organizací, včetně Amnesty International. Svou roli sehrála také politická podpora napříč stranami vlády i opozice, kterou se postupně podařilo získat. Téma, kolem kterého se ve společnosti šířilo mnoho mýtů a stereotypů, nakonec prošlo parlamentem téměř jednomyslně. Jednoznačně tomu pomohla jak osvětová práce organizací, tak informování o případech obětí.
Jiří Koželouh
programový ředitel Hnutí DUHA
Přelomový zákon otevřel energetiku lidem
Po intenzivních přípravách v červnu 2023 dorazil poslancům a poslankyním jeden z nejzásadnějších zákonů nejen minulého volebního období. Novela energetického zákona, známá jako Lex OZE II. Přípravě novely předcházel v roce 2022 vznik Unie komunitní energetiky, která se podílela na přípravě a prosazení návrhu. Založily ji společně ekologická organizace Hnutí DUHA a expertní skupina Frank Bold a sdružuje desítky členů z řad obcí a místních akčních skupin.
Právě díky společné práci této široké koalice různých aktérů občanské společnosti znamená výsledná změna zákona pro spotřebitele elektřiny nejvýraznější změny od roku 2006, kdy došlo k liberalizaci trhu a lidé si mohli začít vybírat svého dodavatele. Dle Lex OZE II je nově možné elektřinu sdílet i bez obchodníka. A to v rámci energetického společenství nebo individuálně (či v malé skupině) coby tzv. aktivní zákazníci. To přináší příležitosti pro obce, firmy i domácnosti a zavádí do energetiky možnost spolupracovat na pokrývání energetických potřeb a větší odolnost proti výkyvům cen na trhu. Důležité je také, že na přijetí zákona panovala v Poslanecké sněmovně plná shoda, v prosinci 2023 pro ni hlasovaly všechny koaliční i opoziční strany.
Český „zákon o komunitní energetice“ je kvalitní i v evropském srovnání. Do sdílení energie se od spuštění této možnosti v srpnu 2024 zapojilo 50 tisíc výrobců a odběratelů, zejména fotovoltaik (ale už první větrná elektrárna). Zaregistrováno je již 49 energetických společenství. I tak čelí komunitní energetika zejména ekonomickým překážkám, kterou z části překonal další výsledek práce na níž se podílely nevládní organizace z Unie komunitní energetiky – spuštění investičního programu KOMUNERG v říjnu 2025.
Jana Smiggels Kavková
advokační expertka, RUBIKON centrum
Zásadní krok k modernizaci trestní politiky
Česko má aktuálně třetí nejvyšší míru uvěznění v EU: 177 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Evropský průměr je 111 a země s moderní trestní politikou mají hodnoty až třetinové. Za přeplněnými věznicemi v ČR nestojí vysoká míra kriminality (ta je srovnatelná s ostatními státy EU), ale nesprávně nastavená trestní politika. Proto je novela trestního zákoníku, která nabyde účinnosti v lednu 2026, zcela zásadní změnou. Po dramatickém schvalování na poslední chvíli se podařilo prosadit snížení trestních sazeb u bagatelní kriminality, částečnou dekriminalizaci neplacení výživného nebo legalizaci pěstování konopí pro vlastní potřebu.
Novela také přináší zakotvení restorativních principů, tj. principu zaměřeného na obnovu trestným činem narušených vztahů. Také posiluje práva obětí (např. obětí předsudečného násilí) a zavádí nové trestné činy (zneužití deep fake technologií). Novela může postupně snížit vězeňskou populaci o cca 15 procent. Na jejím prosazení se podílela řada organizací: Asociace organizací v oblasti vězeňství, RUBIKON Centrum, Lobbio, Institut pro restorativní justici a další.
Petr Pabian
koordinátor pro veřejné politiky, Platforma pro včasnou péči
Včasná podpora pro děti a rodiny
Díky novele zákona o sociálních službách bude možné podpořit ohrožené rodiny dříve, než se propadnou na dno. Původní znění paragrafu o sociálně aktivizačních službách totiž omezovalo podporu jen na rodiny v dlouhodobě krizové situaci. Poskytovatelé sociálně aktivizačních služeb proto někdy museli čekat, až se rodina propadne na dno, než jí mohli poskytnout podporu. Za Platformu pro včasnou péči jsme navrhli jednoduchou změnu § 65: “Služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě krizové nepříznivé sociální situace”.
S prosazením ve Sněmovně pomohla spolupracující organizace Lobbio, které se podařilo získat klíčové poslance pro to, aby byl návrh zařazen mezi koaliční balíček pozměňovacích návrhů. Klíčovým argumentem bylo, že prevence problémů pomáhá dětem i rodičům a navíc je levnější pro veřejné rozpočty. Změnou zákona však naše práce nekončí, protože ani ministerstvo, ani kraje zodpovědné za síť sociálních služeb nepřipravují nic na uvedení změny zákona do praxe. Spolu s Asociací poskytovatelů sociálních služeb proto připravujeme metodiku pro kraje i poskytovatele služeb a jednáme s MPSV, aby při metodickém vedení krajů tuto metodiku podpořilo. A chystáme i podporu pro poskytovatele, aby se k dětem a jejich rodinám všude dostala včasná podpora.
Kristýna Cábová
koordinátorka kampaně Pestré jídelny, NESEHNUTÍ
Pestré školní obědy se stávají realitou
Samotný závěr uplynulého volebního období přinesl důležitý posun v oblasti školního stravování. Přijatá novela vyhlášky modernizuje výživové normy, zvyšuje prostor pro rostlinné potraviny a umožňuje školám o něco lépe reagovat na zdravotní, dietní i etické potřeby dětí. Kampaň Pestré jídelny dlouhodobě upozorňovala na zastaralé standardy, které nereflektovaly současné vědecké poznatky ani specifické potřeby studujících. Díky odborným analýzám, práci s personálem školních jídelen a obrovskému zapojení rodičů i veřejnosti se podařilo změnu prosadit.
Jde o posun, který umožňuje školním jídelnám lépe reagovat na realitu dnešních dětí i na požadavky na udržitelnost. Prosazení novely nebylo snadné – politická vůle byla proměnlivá. Proto je vidět, jak zásadní roli sehrála občanská společnost. Lidé se aktivně účastnili konzultací, psali politikům a sdíleli zkušenosti z praxe, čímž jasně ukázali, jak široká je poptávka po modernějším školním stravování. Výsledná změna je tak především důkazem, že veřejný tlak dokáže posunout systém směrem k větší kvalitě, inkluzi a udržitelnosti.
Barbora Bartušková Večlová
předsedkyně, Svoboda zvířat
Posun v ochraně divokých druhů zvířat
V uplynulém volebním období se podařilo výrazně posunout ochranu divokých druhů zvířat, a to díky nové vyhlášce o stanovení doby lovu. Ta totiž zavedla pro lišku obecnou dobu hájení od března do června, tedy v období vyvádění mláďat. V této části roku tak není žádný lov – včetně norování – od letošního roku povolen. Na změně se podílela občanská společnost: naše iniciativa Nora patří lišce, jejímž cílem je norování zvířat zcela ukončit, nastolila téma krutosti norování, sbírala (a stále sbírá) podpisy pod petici a usiluje o systémové řešení. Bez podpory veřejnosti by Ministerstvo zemědělství k takové změně s největší pravděpodobností nikdy nepřistoupilo.
Pozitivní změnu pro ochranu zvířat přinesla rovněž novela veterinárního zákona, která vedle ukončení možnosti uvazování psů zavedla v návaznosti na iniciativu organizací Zvířata nejíme a OBRAZ povinné kamery na jatkách v klíčových částech provozu – při vykládce a přehánění zvířat (organizace mají různé pohledy na to, zda je novela v případě kamer na jatkách dostatečná). Dalším skvělým krokem pro zvířata se díky organizacím OBRAZ a Společnost pro zvířata stalo přijetí novely zákona o pyrotechnice, která poskytne větší bezpečnost a ochranu nejen zvířatům, ale i lidem, a přinese méně hluku a čistší ovzduší. Současně nesmíme opomenout úspěch organizace NESEHNUTÍ, která se zasloužila o novou vyhlášku o stravování, jež do jídelníčku dětem přinesla mj. větší nabídku bezmasých jídel.
Jindra Marešová
ředitelka Nadace Albatros
Zvýšení sociálních stipendií pro vysokoškolské studenty
K významným legislativním úspěchům patří prosazení zvýšení hranice pro nárok na sociální stipendia z 1,5 na 2násobek životního minima, které od září 2027 rozšíří okruh příjemců z dosavadních 400-600 na přibližně 6 tisíc studentů ročně. Dosavadní hranice byla nastavena na pouhých 25 704 korun měsíčně pro čtyřčlennou rodinu, přičemž měsíční náklady na studenta činí 9 tisíc až 14 tisíc korun. Rodiny s těmito příjmy nedokázaly financovat vysokoškolské studium svých dětí, čímž docházelo ke ztrátě talentovaných mladých lidí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Nadace Albatros, která za deset let své činnosti podpořila téměř 1000 studentů částkou dosahující 100 milionů korun, iniciovala dvouletou advokační kampaň ve spolupráci se Studentskou komorou Rady vysokých škol, Člověkem v tísni, Romea, Platformou pro včasnou péči a dalšími organizacemi. Kampaň zahrnovala desítky schůzek s poslanci napříč politickým spektrem, přípravu datových podkladů, otevřený dopis ministru práce a sociálních věcí, mediální práci a vystoupení bývalých stipendistů před parlamentním výborem. Přestože nadace původně usilovala o hranici 3,4násobku životního minima, i schválená změna představuje zásadní posun. Stipendium se navíc stává nárokovou dávkou, což odstraňuje byrokratické překážky. Tento úspěch dokládá, že systematická advokační práce kombinující data s osobními příběhy může vést k legislativním změnám rozšiřujícím vzdělávací příležitosti tisícům mladých lidí.
Kateřina Novotná
ředitelka, Terapeutická linka Sluchátko
Legislativní ukotvení psychosociální podpory v sociálních službách
Český systém péče o duševní zdraví čelí krizi: 40 procent dětí vykazuje známky střední až těžké deprese, 33 procent dospělé populace se potýká s duševními problémy a celých 93 procent klientů nemají krizové linky kam odkázat do návazné péče. Legislativní ukotvení psychosociální podpory do sociálních služeb umožní využít existující kapacity a překonat geografické i kapacitní bariéry systému.
Zásadním úspěchem uplynulého volebního období bylo zakotvení distanční psychosociální podpory do zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., paragraf 35) 1. července 2024. Dosavadní pojem „telefonní krizová pomoc” byl nahrazen širší distanční formou, což umožňuje poskytovat krizovou pomoc klientům sociálních služeb moderními prostředky – telefonicky, online i prostřednictvím chatu. Sluchátko zahájilo advokační aktivity v roce 2023 peticí za rozšíření zákona o distanční poradenskou psychoterapii, následně navázalo spolupráci s Nadací OSF a dalšími partnery a intenzivně jednalo s ministrem Marianem Jurečkou a vedením MPSV. Po osobní schůzce, v prosinci 2023, kde pan ministr Jurečka náš návrh na změnu podpořil, byl návrh legislativně zapracován a o půl roku později úspěšně implementován. Tato změna reaguje na dlouhodobě existující praxi, která dosud postrádala legislativní oporu.
Navazujícím krokem je doplnění chybějící definice psychosociální podpory, a to v podobě třídruhového modelu psychosociální podpory (základní psychosociální podpora, krizová intervence, poradenská psychoterapie) jak distančně, tak prezenčně. Sluchátko jí společně s partnery Charitou ČR, ČAPLD, Elpidou a Ligou otevřených mužů předložilo MPSV v srpnu 2025. Tento model je podporován dalšími organizacemi jako například Centrum Paraple nebo Česká asociace pro psychoterapii. Ministerstvo návrh podpořilo a aktuálně probíhá jeho právní posouzení a meziresortní projednávání. Dopracování legislativního ukotvení psychosociální podpory vč. její definice přinese navýšení kapacit psychosociální podpory pro všechny ohrožené skupiny, překonání nedostupnosti ve specifických oblastech ČR, prevenci sebevražd a snížení nákladů na léky a hospitalizaci.
Pavel Buršík
tiskový mluvčí, OBRAZ – Obránci zvířat
Zklidnění „zábavní” pyrotechniky a změny na jatkách
Politici konečně vyslyšeli dlouhodobou poptávku veřejnosti a kampaně ochránců zvířat po přísnější regulaci tzv. “zábavní” pyrotechniky. Kvůli bezhlavému odpalování a dlouhým hodinám hlučných výbuchů pravidelně trpěla nejen domácí a volně žijící zvířata, ale i životní prostředí a lidské zdraví. Od začátku prosince proto začnou platit ochranné zóny kolem zdravotnických zařízení, zařízení se zvířaty, jako jsou útulky, záchranné stanice či ZOO, a chovů hospodářských zvířat. Posílily se také pravomoci obcí, které nyní mohou na svém území prakticky zakázat veškerou pyrotechniku s výjimkou té nejméně hlučné – dříve soudy takové vyhlášky rušily. Změna s asi největším dopadem vstoupí v účinnost v červenci 2026: silná a hlasitá, ale zatím volně dostupná pyrotechnika kategorie F3, bude nově dostupná jen osobám se složenou zkouškou odbornosti.
Z hlediska ochrany zvířat bylo uplynulé volební období důležité i kvůli postupné transformací krutých klecových chovů slepic na ohleduplnější bezklecové. Dnes už většina slepic v Česku žije mimo klece a od ledna 2027 bude jejich chov v klecích zcela zakázán. Pokrokem je i zavedení kamer na jatkách – i když zatím jen symbolické. Současná úprava totiž ignoruje kuřata, králíky i jinou drůbež a monitoruje pouze prostor při vykládce zvířat, ačkoliv závažné případy týrání se často odehrávají i během omračování a porážky. Smutnou kapitolou je pak zásadní rozšíření a komercionalizace rituálních porážek zvířat, tedy především podřezávání podle pravidel halal. Z dosud okrajové praxe pro tuzemské náboženské menšiny se kvůli tlaku obchodníků s dobytkem stala součást zemědělské exportní politiky. Takto zásadní změna byla navíc protlačena do zákona ministrem zemědělství jako přílepek bez jakékoliv odborné či dostatečné veřejné diskuze.
Doufáme, že nové volební období posune ochranu zvířat v Česku o kus blíže nejvyspělejším zemím. Čechům a Češkám na zvířatech skutečně záleží a nechtějí se mířit ani s jejich týráním, ani se systémově otřesnými podmínkami v chovech. Pozitivním signálem je množství závazků, které přijaly politické strany a kandidáti v rámci předvolebního projektu Volím pro zvířata. Náš úkol je jasný: dohlédnout, aby nezůstalo jen u slibů.
Martina Škrdlantová
vedoucí advokačního oddělení, META o. p. s.
Děti s nedostatečnou znalostí češtiny v novele školského zákona
Každé dítě se ve škole potřebuje cítit bezpečně, být vítáno a rozumět výuce. Na potřebu systémové jazykové podpory dětí s nedostatečnou znalostí češtiny upozorňuje META už bezmála 20 let. Příchod velkého počtu válečných uprchlíků z Ukrajiny celou problematiku zviditelnil a urychlil zavádění změn. Od školního roku 2024/25 se podařilo významně upravit systém jazykové přípravy na základních i středních školách, včetně navýšení výuky češtiny pro nově příchozí žáky až na 400 hodin.
Systém však dlouho spojoval neznalost češtiny výhradně s cizí státní příslušností. Teprve novela školského zákona v roce 2025 posunula perspektivu a rozšířila nárok i na děti s českým či dvojím občanstvím, které doma česky nemluví a při výuce proto čelí obdobným výzvám jako cizinci. Na tvorbě návrhu i následném prosazení novely se aktivně podílela občanská společnost. Po měsících obstrukcí ve Sněmovně jsme iniciovali otevřenou výzvu k urychlení projednání, ke které se připojily desítky vzdělávacích organizací a institucí. I díky společnému tlaku byla novela na sklonku volebního období schválena.
Věříme, že společně s dalšími odbornými neziskovými organizacemi v oblasti vzdělávání a migrace se nám podaří v budoucnu dosáhnout systémových změn mimo jiné v přijímacím řízení na střední školy, přípravě ke studiu na střední školy i včasné a cílené podpoře dětí v předškolním vzdělávání.
Matouš Glanc
ředitel Czexpats in Science
Kdo jsou vědci a vědkyně v rané fázi kariéry
V uplynulém volebním období byl přijat nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Na zákon jako celek se můžeme dívat jako na sklenici, která je z půlky plná, nebo z půlky prázdná. Nám se podařilo prosadit, aby v zákoně bylo jasně definováno, kdo jsou vědci a vědkyně v rané fázi kariéry.
To je důležité, protože řada českých poskytovatelů grantů má programy zaměřené právě na toto kariérní období, ale každý z poskytovatelů si tuto skupinu dosud definoval podle svého. Změnu vnímáme jako krok směrem k větší přehlednosti a transparentnosti vědeckého prostředí, což je podle našich dat mimo jiné důležité při rozhodování vědců a vědkyň o návratu ze zahraničí do Česka.
Změnu se podařilo prosadit díky systematické advokační práci Czexpats in Science, NKC Gender a věda a dalších subjektů po celou dobu legislativního procesu, od raných fází příprav vládního návrhu přes mezirezortní připomínkové řízení až po pozměňovací návrhy ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.
Kateřina Netolická
advokační pracovnice, Asociace freelancerů ve školství
Podpůrná opatření pro nadané děti
Cílem advokační kampaně Asociace freelancerů ve školství (AFREŠ) a pracovní skupiny odborníků z oblasti nadání se stala novelizace Vyhlášky č. 27/2016, konkrétně její přílohy č. 4 část B, která se týká podpůrných opatření materiálního charakteru s normovanou finanční náročností pro nadané a mimořádné děti ve školách. Nadané a mimořádně nadané děti i legislativa vnímá jako děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Aby mohlo dojít k optimálnímu naplňování jejich potřeb, bylo nutné provést revizi podpůrných opatření tak, aby odpovídala současným trendům a situaci v praxi.
Některé položky původní tabulky není potřeba dále nabízet (školy jsou již z větší části materiálně dobře vybavené). Naopak bylo nutné zařadit položky, které budou v současnosti dostatečně saturovat zvýšenou potřebu nadaných po poznání, zkoumání a rozvoji kognitivního potenciálu. Se stejným důrazem byly doplněné také položky zaměřené na wellbeing nadaných dětí.
Upravenou přílohu vyhlášky předložili pracovníci AFREŠ Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Většina návrhu byla přijata a stala se součástí novely zmíněné vyhlášky, která vejde v platnost 1. ledna 2026. Od příštího roku tedy může nadaný žák nebo žákyně jako podpůrné opatření získat např. možnost absolvovat online výukové programy, kurzy nebo spolupracovat s univerzitami.
Zástupkyň a zástupců organizací se ptali Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF a Anna Novák ze Světa neziskovek.
