Anketa: Jaké výsledky přinesla lokální advokační práce v uplynulých čtyřech letech?

Jedním z konkrétních výsledků naší práce v Mostu k péči je vznik denního stacionáře ZET v Olomouci. Jako rodiče mladých lidí s vysokou mírou potřebné podpory jsme dlouhodobě naráželi na problém, co bude s našimi dětmi po ukončení školy. Pro některé z nich nejsou běžné skupinové služby vhodné a v regionu chyběla návazná denní podpora, která by odpovídala jejich potřebám. Začali jsme proto hledat příklady fungujících služeb jinde, sdílet zkušenosti a společně pojmenovávat, co rodinám v Olomouckém kraji chybí.

Z této iniciativy vznikl v roce 2025 spolek Most k péči, který začal potřebu návazných služeb systematicky otevírat v komunikaci s poskytovateli i veřejnou správou. Výsledkem této několikaleté spolupráce rodičů, organizace Zet-My, nadačního fondu Abakus a Olomouckého kraje je denní stacionář ZET, který funguje od ledna 2026. Jde o malokapacitní službu s vysokou mírou individuální podpory, určenou právě lidem, pro které běžné služby často nejsou dostupné nebo vhodné.

Za nejdůležitější považujeme, že se podařilo zkušenost a potřeby několika konkrétních rodin proměnit v téma, kterým se začala zabývat veřejná správa, a následně v reálně fungující službu. Pro nás jde o příklad toho, že občanská společnost může nejen upozornit na problém, ale také být partnerem při hledání konkrétního řešení. Spolek Zet-My Olomouc bude od ledna 2027 navyšovat kapacity tohoto stacionáře z pilotního projektu dvou úvazků na úvazků šest. Náš rodičovský spolek bude dále pokračovat ve svých advokačních aktivitách v prosazování otevírání dalších služeb a rozšiřování stávajících.

Spolek Rokytka žije vznikl z iniciativy obyvatel rozvojové čtvrti Prahy 9, kde téměř 30 let probíhá nejintenzivnější, avšak „neřízená“ výstavba v Praze. Vzniká zde čtvrtina pražských bytů a na ploše kolem 300 ha má přibýt až nových 60 tisíc obyvatel. Donedávna platil starý územní plán z roku 1999, který prošel desítkami dílčích změn bez koncepce rozvoje. O územní studii se mluví 20 let, nyní konečně vzniká, ale ani po třech letech nebyla dokončena. Město ani městská část rozvoj neřídí, jen sporadicky zasahuje, když dojde k průšvihu a lidé se bouří. Na obou radnicích chybí kapacity, a to nejen odborné. Ty se navíc přesouvají k jiným transformačním plochám. Vysočany jako by zůstaly zapomenuty. Nefunguje průchodnost (natož bezbariérová), jednotlivé projekty na sebe nenavazují, nevzniká vybavenost a narůstají deficity i problémy v území s každým dokončeným projektem.

První iniciativou naší aktivní komunity byla petiční akce za záchranu posledních místních zahrádek, kterých tu za téměř století vznikly stovky. Postupně zanikly a na jejich místě sice vznikl malý park, ale velké části meandru Rokytky hrozilo zastavění byty, přestože kolem jich vznikají tisíce a lidé nemají kde trávit čas. Tato akce se nedávno vyvrcholila převzetím pozemků do rukou města, a takový úspěch považujeme na pražské poměry doslova za zázrak.

Díky iniciativě Rokytka žije vznikla obrovská touha začít rozvoj měnit systémově a zasahovat do něj včas. Tam vidím náš největší posun, který přináší stále více pozitivních výsledků. Čím se nám daří postupně zvrátit špatný trend?

• Snažíme se dělat maximální osvětu v tom, jak dopadne development při současném způsobu (ne)řízení a posouvat přístup města k lepšímu.
• Studujeme procesy řízení města a systém rozhodování o podstatných aspektech jeho budoucnosti, učíme se do nich zasahovat systematicky a ve správný čas.
• Postupně tlačíme na to, aby město pracovalo s odborníky a posílilo kapacity s ohledem na tak obrovský objem výstavby.
• Podporujeme dobré politiky a budujeme dobré vztahy s těmi, kteří chápou, že nám jde o společnou věc a můžeme být radnici prospěšní.
• Budujeme komunitu, povzbuzujeme místní k aktivitě a k propojování, komunikujeme s dalšími spolky, předáváme své zkušenosti dál, neustále se učíme.

Rozvoj denních stacionářů v Praze patří k pozitivním výsledkům tohoto volebního období. Pro mladé lidi s postižením představují důležitou návaznou podporu po skončení školy. Umožňují jim dál rozvíjet své schopnosti, být v kontaktu s vrstevníky a mít pravidelnou náplň dne. Rodičům pomáhají sladit péči s prací a dalšími povinnostmi.

Náš výzkum z roku 2021 ukázal, jak naléhavě tato podpora v Praze chyběla. Na čekacích listinách bylo 89 lidí a žádný ze stávajících stacionářů neměl volné místo pro celotýdenní docházku. Výsledky jsme předložili Magistrátu hlavního města Prahy a prezentovali také ve vybraných městských částech. Od ledna 2024 se rozvoj stacionářů stal úkolem pražské doplňkové sítě sociálních služeb, což otevřelo cestu k financování.

V dubnu 2025 zahájil provoz denní stacionář v Praze Lahovicích s okamžitou kapacitou deseti klientů, včetně lidí s autismem a chováním náročným na péči. V létě 2026 se otevřel denní stacionář na Opatově. V Praze Hloubětíně v současné době probíhá rekonstrukce prostor pro rozšíření stávajícího stacionáře s předpokládaným dokončením na konci roku 2027. Na Praze 10 se připravuje výstavba budovy pro nový denní stacionář.

Oceňujeme, že se podařilo posunout téma od pojmenování chybějících kapacit k otevření nových služeb a přípravě dalších. Je to konkrétní výsledek spolupráce rodičů z Péče bez překážek, poskytovatelů, městských částí a Magistrátu, který přináší nové možnosti mladým lidem s postižením i jejich rodinám.

Spolek Zachovejme Poolší vznikl v okamžiku, kdy stát v březnu 2024, tedy uprostřed volebního období, oznámil záměr výstavby gigafactory v katastru obce Dolní Lutyně. Neměli jsme mandát na obec a její občany působit jinak než jako běžný spolek. Zmobilizovali jsme síly a založili ho; na počátku byla petice slečny Černochové, která vše rozjela.

Angažovali jsme právní kancelář, která nám byla v počátcích velmi nápomocná. Podařilo se nám s obcí Dolní Lutyně dohodnout a následně zorganizovat referendum při volbách do Evropského parlamentu. Účast byla více než nadpoloviční z celkového počtu voličů a přes 88 procent z hlasujících se vyjádřilo proti realizaci záměru. Od té doby jsme aktivně jednali se všemi zainteresovanými ministerstvy, premiérem i prezidentem republiky. Na místní úrovni to znamenalo intenzivní jednání s naší obcí, ale také se zástupci sousedních obcí a města Bohumína. Samostatnou kapitolou jsou pak jednání s krajským úřadem.

Výsledkem tohoto 2,5letého období je vybudování si určitého postavení -- náš názor všichni vyslechnou a mnohdy ho akcentují v návrzích řešení. Jsme plnohodnotným účastníkem všech jednání a rozhodování. Úspěšné referendum zavázalo obec k aktivní ochraně území a podali jsme připomínky do krajské změny územního plánu. To vše nyní chceme potvrdit v komunálních volbách, kde poprvé kandidujeme. Záleží nám na rozvoji obce, chceme si pohlídat naši odvedenou práci a zajistit, že se vše bude i nadále ubírat dobrým směrem.

Směle mohu říci, že bez naší, byť krátké, občanské aktivity by dost možná projekt gigafactory byl již ve stádiu realizace. Je potřeba, aby občané nebyli lhostejní k dění kolem sebe, nebáli se říct svůj názor nahlas, zareagovat a přiložit ruku k dílu. Nelze sedět se založenýma rukama a zajímat se o věci jen po branku svého domu, ale i daleko za ní.