Během happeningu byla poslancům a poslankyním předána petice s 60 000 podpisy občanů, kteří „požadují změny v lesním zákoně vedoucí k zajištění zdravých a věkově i druhově pestrých lesů.“ Zvolení zástupci a zástupkyně v poslanecké sněmovně měli brzy hlasovat v závěrečném třetím čtení o budoucí podobě legislativy, která nastavuje pravidla pro hospodaření v českých lesích.
Kalamita v českých lesích
Hnutí DUHA se rozhodlo kampaní Zachraňme lesy reagovat na kritický stav českých lesů spojený s klimatickými změnami a rozpadem smrkových monokultur. „Ztráta jehličí u českých jehličnanů je nejvyšší v Evropě“ a „za čtyřicet let budou smrky prosperovat už jen v nejvyšších polohách Krkonoš, Šumavy, Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku a možná Krušných hor a Beskyd“, píší Jaromír Bláha a Jan Skalík v dokumentu zpracovaném pro potřeby jejich advokační kampaně.
Abychom si úbytek lesa lépe představili, kolegové z Hnutí DUHA spočítali, že každé 3 minuty zmizí plocha o rozloze fotbalového hřiště. A výhled do budoucnosti není příliš optimistický.
Z vědecké studie Mendelovy univerzity vyplývá, že „až čtyři pětiny dnešní rozlohy smrkových lesů budou v roce 2060 nevhodné pro pěstování právě tohoto druhu stromu. Stav českých lesů se navíc v důsledku klimatické změny rychle zhoršuje. Jinými slovy: hrozí jim plošný kolaps“. Na hrozbu klimatické změny a s ní spojený výskyt kůrovce upozorňovala například i zpráva Evropského lesnického institutu adresovaná české vládě.
Tři pilíře kampaně
Jeden z hlavních důvodů, proč jsme se v Advokačním fóru Nadace OSF rozhodli, že vybereme kampaň Hnutí DUHA Zachraňme lesy, byl fakt, že kombinovala několik základních přístupů. Kampaň stála na třech pilířích – na lobbingu v parlamentu, na zapojování veřejnosti společně s kreativními happeningy a na mediální práci. Pojďme si rozebrat jednotlivé pilíře.
Lobbing v parlamentu
Hnutí DUHA se v lobbingu může opřít o dlouhou historii spolupráce s politiky a úředníky. Když se vrátíme chvíli v čase před rok 2019, tak v souvislosti s regulacemi hospodaření v lesích předcházely legislativnímu lobbingu snahy o změnu „zalesňovací“ vyhlášky. Ministerstvo zemědělství v ní v roce 2018 sice přistoupilo na zvýšení minimálního povinného podílu takzvaných melioračních a zpevňujících dřev (zejména listnáčů a jedle), ale nikoliv dostatečně. Podle Hnutí DUHA toto mírné navýšení „nepovede k ozdravení našich hospodářských lesů postižených šířící se smrkovou kalamitou“.
Schůzky a vyjednávání, tedy lobbing s poslanci, poslankyněmi ke konkrétní lesní novele přišly na řadu až ve chvíli, kdy se vládní návrh dostal do poslanecké sněmovny. Jejich důležitost a potřebnost propojení s dalšími aspekty kampaně zmiňuje Martin Máša z Hnutí DUHA, když zdůrazňuje, že „kampaň nefunguje bez lobbingu a musí být s ním v jednotě“.
O jednání s Hnutím DUHA mluvil na plénu sněmovny i předseda zemědělského výboru a poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. „Já bych začal možná tím, že jsem se potkal s panem Bláhou. To je nějaký funkcionář z Hnutí DUHA.“ Z jejich schůzky poslanec Faltýnek zmínil, že „ten pan Bláha mně položil otázku, jestli má smysl vyhazovat státní peníze v řádu stovek milionů, možná miliard na tyto výsadby, když nám to spárkatá zvěř hned sežere“.
Faltýnek sice neopomenul zmínit, že není „žádný ekoterorista“, ale podpořil argument Hnutí DUHA, protože „ta spárkatá zvěř nepočká, než si to vydiskutujeme, že? Oni tam chodí a ty sazenice sežerou“. Osobně pak vyjádřil podporu pozměňovacího návrhu poslankyně Markéty Pekarové Adamové, který mířil na řešení přemnožení spárkaté zvěře.
Nyní se podívejme na přínos Hnutí DUHA, jak ho viděli oslovené poslankyně Eva Fialová a Markéta Pekarová Adamová a poslanec Radek Holomčík. „Za podporu Hnutí DUHA jsem byla velice ráda,“ popsala poslankyně Fialová (ANO). Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ocenila „vysoký stupeň odborného zpracování problematiky“. Poslanec Holomčík vyzdvihl přínos a kvalitu práce. „Umí dobře jednat s vládou a ministerstvy, umí aktivizovat veřejnost a vytvořit tlak.“ Souhlasil také s poslankyní Pekarovou Adamovou na přinášení expertízy. Odbornost a schopnost Hnutí DUHA úspěšně zapojovat veřejnost kladně hodnotil i Milan Hron, předseda spolku Pro Silva Bohemica.
Zapojování veřejnosti
V době projednávání novely lesního zákona ve třetím čtení podepsalo výzvu Hnutí DUHA na 60 000 lidí. Díky práci Hnutí DUHA tak byli signatáři výzvy a další lidé v e-mailových seznamech organizace informováni o detailech projednávané legislativy. Přestože výzvy nebo mobilizace veřejnosti nemusejí být součástí každé advokační kampaně, je to důležité s ohledem na informovanost občanů a občanek. Tím nevládní organizace plní důležitou roli, neboť zvyšují znalosti lidí o rozhodování veřejných institucí.
Na veřejnost mířilo v rámci kampaně Zachraňme lesy několik aktivit:
- Podpis výzvy vládě a parlamentu.
- Vybízení k oslovování poslanců a poslankyň v klíčových momentech projednávání.
- Podpora „stávky stromů“.
- Nabídka tzv. guerilla forestingu. V něm organizace připravila návod, jak se do něho pustit.
- Možnost objednat si Směs pro les. Ta obsahovala kartičky na pomoc lesu, pexeso a stopovací příručku.
- Bezlesé příběhy. Díky nim mohli lidé psát „svůj příběh lesa, o který pomalu přicházíme“. Autorům pak organizace přislíbila, že jejich příběhy budou sdíleny „i s poslanci a poslankyněmi, kteří budou už v září rozhodovat o osudu českých lesů“.
Signatářům výzvy, stejně jako dalším lidem, byly ze strany Hnutí DUHA poskytovány důležité informace o průběhu projednávání legislativy a představovány možnosti, co dělat.
Jak hodnotili efekty výzvy vládě a parlamentu poslankyně Eva Fialová (ANO), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Holomčík (Piráti)? Všichni se shodli na tom, že výzva ukázala zájem veřejnosti o téma. „Je to jasný signál, že přístup k hospodaření v lesích se musí změnit,“ popsala efekt výzvy poslankyně Fialová. „Považuji za velmi důležité, aby u tématu ochrany životního prostředí bylo zřejmé, že se zájem veřejnosti zvětšuje,“ viděla výzvu předsedkyně TOP 09.
Podle pirátského poslance to dokazovalo členům, členkám dolní komory, „že řeší téma, které není na okraji zájmu“. Doplnil také, že „významný vliv tyto aktivity mají na premiéra, který jede velmi významně linku rozhodování na základě průzkumů veřejného mínění“. Odkázal tak na způsob práce premiéra Andreje Babiše, avšak politiků, političek, kteří dávají silný důraz na průzkumy veřejného mínění, je celá řada. Obzvláště u komplexní legislativy je dobré mít data o podpoře veřejnosti, buď formou průzkumů nebo výzev a peticí a cíleně a slyšitelně jimi argumentovat. Tím ukazujete, že téma neřeší pouze vaše organizace, ale zajímají se o něj další lidé.
Happeningy a komunikační výstupy
„Ministerstva a poslanci mají geniální výhodu v public relations, řeknou dobrý den a všude se o tom píše,“ řekl o síle komunikace úřadů a poslanců, poslankyň Martin Máša z Hnutí DUHA. Co tedy Hnutí DUHA dělalo pro propagaci své advokační kampaně?
Pevnou součástí kampaně Zachraňme lesy bylo informování novinářů jak o tématu, tak o projednávání v parlamentu.
Nad rámec toho jsme v kampani mohli vidět:
- Letecké záběry kalamity v Jeseníkách, kde se problém v České republice projevil nejdříve v tak velkém rozsahu.
- Bezlesé pohádky Tomáše Kluse, tedy zapojení VIP lidí do kampaně.
- Úvodní video k Bezlesým příběhům se zpěvem české hymny, záběry na vykácené lesy a stručným popisem problému za použití příměru, že každé 3 minuty zmizí český les o rozloze fotbalového hřiště. A další videa popisující konkrétní témata.
- Dva happeningy za přítomnosti mýtického Enta.
- Organizace „stávky stromů“.
Tuto kampaň a další advokační inspiraci najdete v kapitole o advokační práci v našem novém e-learningu Komunikace pro neziskovky: Jak chytit vaše lidi za srdce. Proč byste si e-learningový program neměli nechat ujít? Koukněte sem.
Z tohoto výčtu aktivit a stejně z výčtu aktivit u zapojování veřejnosti je zřejmé, že Hnutí DUHA hodně pracovalo s odborným obsahem a problém a řešení prezentovalo i méně formálními a kreativními způsoby. „Je dost velká nuda furt číst analýzy, jestli je dobrý mít smrk, to lidi fakt nebaví,“ popsal Martin Máša záměrnou kombinaci odborného a odlehčeného obsahu v kampani.
Ve stávce stromů jsme mohli přečíst vzkazy jako „Neprodukuji vzduch, dokud se nezmění zákon“ nebo „Já z toho opadám“. Tento obsah vytvořili lidé podporující kampaň a Hnutí DUHA ho následně dále propagovalo. „Poslanci a poslankyně by si pod sebou neměli podřezávat větev. Ochranu nás stromů si voliči přejí. Připomeňte jim spolu s námi, že pro nás mají 12. června zvednout větev,“ vzkázal Platan javorolistý z Karlova náměstí v Praze a reagoval tím na aktuální projednávání návrhu zákona ve výborech.
Organizace ve své kampani však nejenom „rozmluvila“ stromy, ale také oživila mýtického Enta, kterého obsadila do role ve dvou happeninzích.
Druhý happening se uskutečnil na Malostranském náměstí v den, kdy začala poslanecká sněmovna jednat o lesní novele ve třetím čtení. Vedle důležitého načasování můžeme na happeningu vidět, jak se v něm kombinují všechny prvky advokační kampaně. Byla na něm předána petice s 60 000 podpisy. Byli přítomni poslankyně a poslanec, jejichž pozměňovací návrhy Hnutí DUHA podporovalo. Zastoupené politické strany – Česká pirátská strana, Hnutí ANO a TOP 09 – reprezentovaly jak vládní stranu, tak i strany opoziční. Hnutí DUHA zmínilo také podporu 400 vědců a vědkyň z výzvy Vědci pro les.
Na happening Hnutí DUHA přivezlo také 200 stromů, k nimž byly přiřazena jména jednotlivých poslanců a poslankyň. Druhy stromů – duby, buky, habry, lipky a olše – odpovídaly potřebné pestrosti lesů. Po konci happeningu odvezli zástupci Hnutí DUHA stromky na Vysočinu, kde je vysázeli na vykácenou holinu. Vyznění druhého happeningu bylo více pozitivní než prvního u ministerstva zemědělství.
„Zvláště příjemný byl happening s 200 stromy, kdy každý z poslanců následně obdržel e-mail s fotografiemi svého stromu a jeho výsadbu. Z celé akce nebyl cítit nátlak, naopak milé gesto,“ řekla o happeningu poslankyně Eva Fialová. „Myslím, že ty happeningy jsou v zásadě prospěšné, příjemné a i vtipné. Ale jsou doplňkem celé kampaně, zásadní význam bych jim nepřipisoval,“ hodnotil efekt happeningů pirátský poslanec. „Velký význam na průběh projednávání spíše nemají. Nicméně mnohdy je medializace tématu stěžejní pro připoutání pozornosti i samotných poslanců, takže je dobré je vhodně využívat,“ vidí roli takových akcí poslankyně Pekarová Adamová. I zde je podle ní důležité přemýšlet o míře, „aby neztratily na výjimečnosti a účinnosti“, doplnila.
Vedle lepší medializace kampaně popsal Martin Máša ještě jeden důležitý efekt happeningů a kreativních částí kampaně, který míří dovnitř organizace. „Lidi v týmu to baví, je to sranda a udržuje to optimistického ducha.“
Závěrem
Z hlediska českých lesů, jejich pestrosti a udržitelnosti je možné říct, že legislativa, která opustila parlament na podzim 2019, byla lepší než ta, jež do něj na začátku téhož roku vstoupila. Vedle toho, že nově změněný myslivecký zákon umožnil mimo jiné lepší řešení přemnožené spárkaté zvěře, diskuse na půdě poslanecké sněmovny přiměla ministra zemědělství vydat opatření obecné povahy, které prodlužuje lhůtu pro zalesňování tak, aby bylo možné si počkat na přirozenou obnovu lesa.
Hnutí DUHA ve své kampani Zachraňme lesy usilovalo o změnu novely lesního zákona, která jen kosmeticky reagovala na kritický stav českých lesů spojených s klimatickou změnou a rozpadem smrkových monokultur. Hlavní strategií bylo podpořit prosazení jednotlivých pozměňovací návrhů. Ty předkládali poslankyně a poslanci z vládního i opozičního tábora. Podle Hnutí DUHA je problém rozpadu lesů nadstranický a tímto principem se řídili i ve svých lobbingových aktivitách.
Publikaci „Jak Enti zachraňovali lesy” vydala v roce 2021 Nadace OSF. Zde je k dispozici celá v digitální podobě.
