Z historie
Zděnou věž o čtyřech podlažích navrhnul architekt Leopold Bauer, kterého oslovil nejstarší syn zakladatele textilní továrny Alfréd Ginzkey. V letech 1916 až 1918 vznikala zauhlovací a vodárenská věž. V přízemí se nacházela strojovna, ve vyšších patrech zásobníky na uhlí a pod vyhlídkovou plošinou vodojem.
V 80. letech minulého století se postupně ustupovalo od uhlí jako nejvýznamnějšího paliva a věž ztratila svůj účel. Desítky let pak chátrala bez zájmu majitele či veřejnosti. Dnes areál slouží hlavně jako sklady.
Nová historie věže se píše od poloviny prosince 2015, kdy ji Ministerstvo kultury prohlásilo chráněnou kulturní památkou. Důvodem je její architektonická hodnota, se svou výškou 52 metrů je vedle kostela nejvýznamnější dominantou Vratislavic nad Nisou.
Podle historiků jde o jedinečný hmotný doklad období rozmachu průmyslové obce, historicky neoddělitelně spjaté s tradicí výroby koberců.
Jak to všechno začalo
O tom, že by Zauhlovačka bez lidí nebyla, přesvědčila i první crowdfundingová sbírka na novou Dílnu Zauhlovačky. Loni v létě se do ní zapojilo 244 lidí. „Protože to byla první crowdfundingová kampaň, stanovili jsme minimální částku na 175 tisíc a vybralo se 220 985 korun,“ potěšeně říká Jitka Jakubičková, která jako milovnice industriálních staveb přišla před šesti lety s myšlenkou založit spolek AvantgArt. Má ambice vytvořit Kulturní centrum Zauhlovačka ze státem chráněné kulturní památky, která kdysi pomáhala vyrábět elektřinu pro textilní fabriku Bytex (dnešní Intex). Spolek získal památku do pronájmu.
„Kulturní a umělecké centrum bude žít nejen výstavami, vernisážemi a jinými kulturními akcemi, ale i zábavou pro každého. Památku nelze jen zrekonstruovat a oddálit tak její devastaci. Budova jako taková musí žít,“ vysvětluje předsedkyně spolku AvantgArt Jitka Jakubičková.
Cíl s ní plní od roku 2015 její manžel Tomáš Jakubička a bratr Miroslav Prousek a před třemi lety se k nim přidala Kateřina Pořízová.
Novou historii Zauhlovačky začali psát na konci roku 2015. Úklidem. První zájemci mohli vystoupat na věž v červnu 2016. I díky dalším dobrovolníkům. „Jednou z opravdových stálic je Ondra, který nám pomáhá prakticky při jakékoliv akci, která je spojená s opravou či úklidem ve věži a zapojuje se také při veřejných akcích jako technický pomocník. Katka se k nám připojila v rámci dobrovolnických akcí a projekt se jí zalíbil natolik, že se k nám připojila nastálo a je nyní velikou pomocnicí nejen v administrativě, ale také při pořádání dílčích akcí. Jsme vděční každému pomocníkovi, tedy i těm, kteří přišli jednou, okusili, jaká je to dřina zachraňovat věž, a už se nevrátili. Všem patří náš upřímný dík, protože i tito pomocníci nás podporují tím, že nás sledují a sdílí naši práci na sociálních sítích,“ říká Jitka Jakubičková.
Podle ní nelze vyčíslit, kolik dobrovolníků se zapojilo a kolik hodin odpracovali.
„Ve chvíli, kdy máte svoji dobrovolnickou práci rádi natolik, že jí věnujete každou volnou chvíli, je možnost sečtení jakéhokoli času nemožná. Příliš se nám nechce specifikovat konkrétního dobrovolníka. Nám totiž pomůže i to, když nám na akci kdokoli přichystá i jídlo pro pomocníky nebo když nám nasdílí prosebný příspěvek na sítích. Pomocníkem pak může být i ten, díky němuž získáme dalšího pracanta na úklid ve věži, i když sám sdílející nepřijde.”
„A tak si vážíme všech, kteří se jakkoli zajímají o záchranu kulturní památky zauhlovací a vodárenské věže,“ vyjadřuje dík i za kolegy předsedkyně spolku AvantgArt.
Kde na to vzít
Důležitá je samozřejmě i pomoc finanční. Jako první spolek podpořila Nadace Via – The Via Foundation 70 tisíci v rámci grantu Města z jiného těsta. „Soukromé firmy přímo o příspěvky obvykle nežádáme. Dotační tituly vyhlašují organizace, které se věnují podpoře kulturních a společensky významných subjektů nebo městské, krajské či státní organizace, které mohou kulturu podporovat ať už z veřejných rozpočtů nebo přeneseně z rozpočtů Evropské unie.”
„My jsme spolkem čtyř dobrovolníků a to vše, co vidíte na našich sociálních sítích nebo na webu, děláme v rámci našeho volného času. Věříme, že lidé si nejen tohle uvědomují a díky tomu cítíme jejich podporu. Soukromé firmy nám pak pomáhají buď finančním příspěvkem v rámci sbírek, nebo materiálně například nářadím nebo materiály na rekonstrukci,“ je za to ráda předsedkyně spolku AvantgArt.
Jedna ze čtyř na světě
K oživení unikátní architektonické památky zauhlovací věže pomůže i řemeslná dílna s reuse centrem vybudovaná z letní crowdfundingové sbírky.
„Potřebovali jsme prostor pro pomocné práce při opravách ve věži. Současně zde skladujeme materiály či nábytek. Věž byla součástí textilní továrny a právě s myšlenkou na tradiční řemesla a jejich uchování pro budoucí generace vznikla naše nová Dílna.
Dílna slouží jako místo pro renovace nábytku, jehož prodej nás podporuje v další činnosti, jako místo pro kurzy renovace, které mají přitáhnout zájemce o řemesla a historii jako takovou. V neposlední řadě je dílna také reuse centrem, kde dostává minulost novou budoucnost podobně jako je tomu s věží, která stojí jen pár metrů od naší Dílny,“ míní Jitka Jakubičková.
Zauhlovačku nazvala „perlou na severu Čech“. V kronice Bytexu prý našla čtyři takové stavby na světě.
„Obdobná věž měla být vystavěna v Argentině a dvě v Itálii. Pokud tomu tak opravdu bylo, tak bychom rádi získali více informací, ale zatím to je vše, k čemu jsme se dopátrali. Zauhlovačka ale také ráda cestuje a možná, že se jednou se svojí sestrou někde potká. Máme totiž takový malý model věže, který rádi fotíme na různých místech na světě a třeba jednou kopii věže z pera jejího autora Leopolda Bauera potkáme,“ doufá dobrovolnice.
Veřejnou sbírku na Zauhlovačku představila také soutěž MÁME VYBRÁNO. Projekt získal Cenu redakce PROPAMÁTKY, nápaditým či neotřelým způsobem prezentoval potřebu hledání financí pro památky. Letošní ročník je právě v běhu – druhé kolo začalo 1. července a potrvá celé letní prázdniny. Podpořit sbírky svým hlasem můžete na www.mamevybrano.cz.
