Management

Co vás napadne, když „neziskovka shání podporu“? Odpověď je asi jasná, obzvlášť teď v předvánočním čase, kdy má většina z nás práh odolnosti trochu snížený a tlak žádajících o vše možné se naopak zvyšuje. Ano, bez peněz to nejde, na druhou stranu peníze nejsou všechno. Ve skutečnosti existuje i spousta nefinančních možností, jaké mohou neziskovky využít pro zefektivnění své činnosti a navázání spolupráce se svými podporovateli. Stačí se porozhlédnout očima zeširoka otevřenýma a chtít hledat příležitosti i v jiné než finanční podobě. Vždyť to znáte – kdo chce, hledá způsoby…

V předchozích článcích jsme se zabývali nejprve problematikou daně z přidané hodnoty a následně jsme řešili, jak správně nastavit systém zakázek v účetnictví neziskovky. V dnešním textu na obě zmíněná témata navážeme. Na jednom z případů, které jsme řešili v posledních měsících, vám ukážeme, jak je možné se správně (ale i špatně) popasovat s problematikou daně z přidané hodnoty u zakázek, které jsou financovány z více zdrojů.

Do jisté míry máme všichni svůj život ve svých rukách. Přesto ne každý z nás ho prožívá ke své spokojenosti. Může ale stačit jen drobný impuls, pouze krůček, který pomůže překonat prvotní obavy a stane se předskokanem velké změny. Že je k tomu krůčku potřeba velké odhodlání, potvrzuje maminka a nyní úspěšná fundraiserka Šárka Rorečková. Prozradila nám, jak se jí po mateřské dovolené podařilo naskočit zpátky do pracovního kolotoče a jak její život díky rekvalifikačnímu kurzu dostal úplně nový směr.

Jako ke krtkovi kalhoty patří k létu festivaly. Ať už jsou malé, velké, tradiční či nezvyklé, umělecké, amatérské, vážné i lehkovážné, divadelní, hudební, filmové, literární, či dokonce multižánrové nebo osvětové… s festivaly se doslova roztrhl pytel. My jsme v redakci upřeli zrak k těm neziskovým, vybrali jsme několik střípků, které nás zaujaly, a poskládali jsme pro vás barevnou letní mozaiku. Možná jste netušili, že existuje festival pro vězně, seniory či nevětšinově orientované. A to jste ještě nebyli na Kozím mejdanu!

Síťovku? Ano, síťovku. Ne, nezabloudili jsme v čase o celá desetiletí zpátky, i když v době přesycené igelitkami je možná leckdo maličko zaskočen. Je ráno 23. dubna a právě vcházíme do velkorysých moderních prostor Fora Karlín. Rej světel, příjemná hudba, barevné panely, spousta lidí, hluk, pobíhající lidé v barevných tričkách – a nálada plná očekávání. U vchodu každý z návštěvníků obdrží informační materiály v nepřehlédnutelně modré síťové tašce. Obsah, který se do ní musí vejít, skutečně není zanedbatelný – na letošním veletrhu neziskových organizací tato přizpůsobivá pamětnice do sebe totiž pojme úctyhodných 216 položek.

Pozor, tento článek obsahuje zastaralé informace.  NNO jsou právnickými osobami soukromého práva a patří mezi formalizované struktury občanské společnosti. Typické NNO naplňují znaky mezinárodně sdílené definice NNO, jejímiž autory jsou americký sociolog L. M. Salamon a německý sociolog H. K. Anheier: Organizovanost (stálá, formalizovaná struktura) Soukromý charakter a nezávislost na státu (soukromoprávnost) Nerozdělování zisku (mezi členy a rozhodující osoby) Samosprávnost (vnitřní struktura) Dobrovolnost (ve smyslu „s účastí dobrovolníků“) Vymezení NNO, zpracované RVNNO (Rada vlády pro nestátní neziskové organizace) a používané pro účely této státní politiky, vychází z právních forem typických pro NNO. Toto vymezení nepolemizuje s mezinárodním vymezením, ale zúžuje okruh právních forem, které ji naplňují. Podle této definice jsou za NNO považovány tyto právní formy soukromého práva: Spolky a pobočné spolky (nově podle NOZ), dříve občanská sdružení a jejich organizační jednotky (podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), Nadace a nadační fondy (dříve podle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, nyní podle NOZ). Účelová zařízení církví, zřizované církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, v platném znění; dříve Církevní právnické osoby Obecně prospěšné společnosti podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech (nyní již zrušeného; existující obecně prospěšné společnosti však podle něj stále fungují) Ústavy (podle NOZ) Školské právnické osoby, registrované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a zahrnující ve významné převaze také církevní školy Tuto definici doplňuje členění NNO do několika typů podle jejich funkce. Podle funkce jde o: Servisní NNO Advokační NNO Zájmové NNO Filantropické NNO Servisní NNO poskytují přímé služby svým klientům, tedy přímo řeší veřejné problémy. Typicky do této skupiny patří NNO poskytující sociální služby, NNO v oblasti zdravotnictví a sociálního začleňování nebo v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci. Jde většinou o nečlenské NNO, které usilují o svoji profesionalizaci nebo jí již dosáhly. Servisní a advokační funkce NNO často v jednotlivém případě splývají, tedy konkrétní NNO plní obě uvedené funkce zároveň, a to v určitém poměru svých činností. Advokační NNO bojují za práva vymezených skupin či vybraných veřejných zájmů. Jejich činnost spočívá v prosazování změn nebo naopak bránění změnám vůči veřejným nebo soukromým institucím. Mají významnou roli v prosazování principu rovnosti a nediskriminace, v ochraně menšinových zájmů a veřejného zájmu, jako je ochrana zdraví, životního prostředí nebo práv spotřebitelů. Tyto NNO jsou z hlediska struktury jak členskými organizacemi (občanská sdružení, nyní spolky), tak nečlenskými (obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy). Filantropické NNO podporují finančně i hmotně veřejně prospěšné aktivity. Typicky se jedná o nadace a nadační fondy. Zájmové NNO jsou vůbec nejpočetnější skupinou NNO v českém neziskovém sektoru. Zaměřují se na organizování zájmové činnosti buď výhradně pro své členy, nebo s přesahem do širší veřejnosti, kdy se jejich aktivity blíží službám poskytovaným určitým skupinám. Typicky do této skupiny patří NNO v oblasti sportu a kultury či tradiční venkovské zájmové spolky (například Sokol, včelařské svazy, dobrovolní hasiči, apod.). Zájmové NNO jsou postaveny výhradně na členském principu. Typologie NNO v ČR podle funkcí Zpracoval: Sekretariát RVNNO na základně usnesení vlády ČR č.608/2015

Důležitou otázkou, kterou si při zakládání neziskové organizace její zakladatelé musí v souladu s vytčenými cíli nutně položit, je volba její nejvhodnější právní formy.

Spolky jako jedna z právních forem neziskových organizací jsou dle zákona zakládány za jiným účelem než podnikáním a výdělečná činnost (nejčastěji podnikání) tedy nemůže být účelem, k němuž byl spolek založen, ani hospodářským důvodem jeho vzniku jako právnické osoby. Na rozdíl od obchodních společností nejsou tedy spolky zakládány za účelem dosažení zisku, jak praví § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů – „tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů k výdělečné činnosti…“, vztahuje se totiž na sdružování osob k činnosti spolkové. Spolek jako právnická osoba „nezisková“ je hospodářsky vzato založena na principu samofinancování, jak vyplývá z odluky spolků od státu.

V červnu 2001 to byl přesně rok, co nabyl účinnosti nový zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, který nahradil již poněkud kulhavý zákon z roku 1973. Nepochybnou předností nového zákona je především zpřesnění definice sbírky a zpřísnění podmínek, za nichž se smí sbírka konat. To ve svém důsledku přináší větší jistotu těm, kteří se rozhodli prostřednictvím sbírky věnovat prostředky na dobrou věc.