Fundraising

Nový projekt České televize iReportér je pro neziskové organizace skvělou příležitostí, jak dostat svá témata na televizní obrazovku. Už nemusíte čekat, zda se za Vaším tématem rozhodne redakce poslat televizní štáb. Můžete natočit video sami a sami jej také do redakce poslat. Pravděpodobnost, že Vaše video ČT odvysílá, je přitom větší, než kdybyste intenzivně zásobovali tamní e-mailové schránky tiskovými zprávami.

Česká republika – Maďarsko – Polsko – Slovensko, tedy takzvaná Visegrádská čtyřka, daly před 15 lety vzniknout takzvanému International Visegrad Fund (IVF). Ten nabízí už dlouhá léta podporu v programu malých a standardních grantů pro organizace z některé z členských zemí ve spolupráci s alespoň dvěma partnery z dalších států Visegrádu, tedy Gruzie, Moldávie, Rumunska či Ukrajiny. Díky podpoře IVF vznikají nejrůznější zajímavé projekty, v loňském roce například otevřená síť pro vzdělávání - POINT.

Diskuze o legislativním vymezení sociálního podnikání u nás probíhají již řadu let. Příprava zákona, který by tuto oblast upravil, se však ukázala jako neobyčejně komplikovaná, což vedlo k opakovaným odkladům. Nyní to konečně vypadá, že bychom se během několika týdnů mohli dočkat alespoň věcného návrhu zákona o sociálním podnikání. Na co vše bude muset tento zákon odpovědět a jaká rizika ho na jeho pouti schvalovacím procesem čekají?

Vytvářet zisk a zároveň pomáhat druhým dokáže čím dál více českých a slovenských podnikatelů. UniCredit Bank a UniCredit Foundation je již podruhé podpoří ve speciálním grantovém programu. V České republice ve spolupráci s Nadací VIA hledáme Lepší byznys, na Slovensku se s Nadáciou PROVIDA ptáme: „Môžu ryby lietať?“. Podpora sociálního podnikání je prioritou i pro Evropskou unii.

Vedle nárazových akcí pro zaměstnance se v oblasti firemního dobrovolnictví objevují také odlišné cesty. CSR Leader Skupiny ČEZ Michaela Chaloupková říká, že firemní dobrovolnictví se má odvíjet především od potřeby neziskovky a na straně firmy i zaměstnanců musí zůstat dobrovolné.

V předchozím díle naší poradny jsme si oddechli od opakovaně zmiňované DPH a věnovali se tématu rozdělování režijních nákladů mezi jednotlivé projekty. K DPH se ale ještě vrátíme - tentokrát však právě z pohledu režijních nákladů.

První díl článku, který jsme vám přinesli v minulém čísle Světa neziskovek, byl spíše teoretický. Nejprve jsme si kladně odpověděli na otázku, zda vůbec emoce do fundraisingu patří, a pak jsme se dotkli některých specifik, které odlišují fundraising od práce médií nebo informačních kampaní. Poukázali jsme též na důvody, proč by se neziskové organizace měly věnovat oblasti etiky fundraisingu, do níž práce s emocemi spadá. Nakonec jsme krátce prezentovali přístup Asociace veřejně prospěšných organizací ČR, která nabízí neziskovkám možnost se přihlásit k souboru jasně definovaných pravidel. A teď zase z jiného soudku!

Jedna nezisková organizace daruje druhé neziskové organizaci finanční majetek z důvodu toho, že ukončuje svoji činnost, ve výši cca 2 700 000 Kč. Finanční dar bude použit k financování zařízení a akcí v oblasti sportu. Dotaz zní, zda je tato transakce možná a zda z ní vyplývá zdanění daní z příjmů právnických osob nebo dani darovací?

Nadace Neziskovky.cz a Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO ČR) se rozhodly společně otevřít téma etiky fundraisingu. Diskuze o této problematice u nás prakticky chybí a nelze tedy říci, zda v této oblasti existují nějaké problémy, nebo zda je vše v nejlepším pořádku. Během redakčních porad jsme dlouho debatovali o tom, ze které strany začít. Nakonec jsme rozhodli věnovat úvodní článek emocím a jejich roli ve fundraisingu. Nabyli jsme totiž přesvědčení, že právě emoce stojí vždy ve středu každého uvažování o etickém fundraisingu.

Letní číslo amerického časopisu Chronicle of Philanthropy popisuje na příkladech několika amerických nevládek různé způsoby, jakými se neziskový sektor v USA vypořádal s dopady finanční krize. V USA, kde finanční podpora organizací občanské společnosti závisí zejména na darech od jednotlivců a firem, se krize jasně projevila velkým propadem v objemu darů – mezi roky 2007 až 2009 šlo o čtrnáctiprocentní propad, největší za 60 let. Pro mnoho nevládních organizací to samozřejmě znamenalo, že musely zeštíhlet – zároveň ale mnohým z nich „narostly svaly“.

Daří se vám získávat dotace a granty na podporu své činnosti? Gratulujeme! A máte dobře nastavený systém pro jejich účtování a finanční řízení? Možná ano a možná si nejste jisti a je vám jasné, že si tím můžete zadělávat na problém. Poradíme vám, jak na to, aby účtování a finanční řízení vašich projektů bylo přehledné, efektivní a v souladu se zákonem.

Má spolek povinnost zveřejňovat každoročně výsledky hospodaření ve sbírce listin? Jaké má případně další zveřejňovací povinnosti, jak je sankcionováno jejich porušení a komu se porušení této povinnosti oznamuje?

Veřejně prospěšný poplatník (dále jen VPP) nakoupil auto Mercedes Transporter za 950 000 Kč. Toto auto bylo financováno z 50 % z přijatých darů a z 50 % z vlastních zdrojů. Dary přijaté pro financování tohoto auta byly účtovány MD 221/D 901 (Vlastní jmění). Jak správně stanovit účetní a daňové odpisy?

Koncem července schválila vláda dokument s poněkud krkolomným názvem Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím na léta 2015 – 2020. Jedná se o materiál, jehož úkolem není nic menšího, než stanovit pravidla i jakýsi jízdní řád pro spolupráci státu s neziskovkami v příštích letech. Kde se tato politika vzala a co od ní můžeme očekávat?

Jsme neziskovka, nás se dépéháčko netýká! Pokud spoléháte na tuto argumentaci, zbystřete. Případné mávnutí rukou vás může vyjít pěkně draho. Zákon o DPH se týká i vás. Víme, co a jak je potřeba udělat, abyste se nedostali do potíží z jeho přehlížení či nesprávného výkladu.

V roce 1995 bylo na Ministerstvu vnitra zaregistrováno občanské sdružení (taneční divadlo). Do roku 2013 vedlo jednoduché účetnictví, jak mu umožňovalo ustanovení § 38a Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2014 se právní forma občanské sdružení změnila na spolek. Může vést jednoduché účetnictví i nadále?

Zoran Dukić pracuje jako fundraiser – a je opravdu v pohodě. Energická povaha a temperament vedle obchodních zkušeností mu dnes pomáhají získávat prostředky pro lidi s mentálním handicapem. Jeho cesta do organizace POHODA – společnosti pro normální život lidí s postižením, však vedla přes mnoho odboček. O tom, jak se ze Srbska dostal do Čech, jak si hledal slovo fundraising ve slovníku i jak se mu daří bořit zažité představy, se dočtete v následujícím článku.

Jen osobní účastí na dění v neziskovém sektoru se lze dostat až k jádru problémů, se kterými se neziskové organizace denně potýkají. Občanské sdružení AISIS se tak snaží jít neziskovému sektoru a jeho specifickým potřebám naproti. Prioritou je hledání a poskytování vhodných řešení v oblasti účetnictví, mzdové agendy a finančního řízení včetně administrace obdržených dotací.