Článek vznikl ve spolupráci s neziskovou organizací Sdružení VIA. Je posledním ze série tří textů zaměřených na posilování odolnosti neziskového sektoru v kontextu dezinformací a digitalizace. Vychází z rozsáhlého mapování napříč českým neziskem, který Sdružení VIA provedlo v roce 2023 a 2024 v rámci mezinárodního vzdělávacího programu Digital Activism Accelerator s cílem zvýšit odolnost občanské společnosti vůči dezinformacím. V minulém roce také ve spolupráci s Nadací OSF uskutečnilo detailní analýzu stavu digitalizace českých neziskových organizací.

Dezinformace ohrožují naši bezpečnost. S tímto výrokem souhlasilo v rámci dva roky starého průzkumu 76 procent Čechů a Češek. Jejich sílu v posledních letech prověřila celá řada krizí a událostí globálního i tuzemského rozměru – pandemie koronaviru, eskalace konfliktu na Ukrajině, prezidentské volby nebo klimatická krize. Dezinformace se samozřejmě nevyhýbají ani občanské společnosti a neziskovému sektoru. A útočí ve dvou liniích – na neziskové organizace jako takové, i na společensky citlivá témata, kterými se často právě neziskovky zabývají. Ať už jde o LGBT+ lidi, klima, romskou menšinu, uprchlíky a podobně.

„Dezinformace často útočí na témata spojená s činností neziskových organizací, ať už přímo diskreditací konkrétních projektů, nebo nepřímo zpochybňováním celých oblastí, jako je ochrana životního prostředí či lidská práva. Zároveň podkopávají důvěru ve státní a občanské instituce, čímž ohrožují soudržnost společnosti a ztěžují řešení klíčových globálních problémů,“ říká Radka Bystřická ze Sdružení VIA, které dlouhodobě podporuje neziskové organizace na jejich cestě k digitalizaci a posilování odolnosti proti dezinformacím.

Oblíbeným terčem dezinformačních narativů je také financování neziskových organizací. Ze strany takzvaných trollů a botů nebo politické reprezentace. Server iRozhlas informoval letos o případu, kdy se po internetu šířily informace o tom, že neziskové organizace „okrádají“ Čechy a že „charita je vykořisťování a genocida“. Na sociálních sítích se pak v komentářích na profilech nejrůznějších organizací dočteme třeba to, že neziskovky vysávají státní rozpočet nebo že za získané peníze, ať už v podobě dotací nebo darů, jezdí zaměstnanci a zaměstnankyně na dovolenou.

Právě s útoky na sociálních sítích jdou dezinformace ruku v ruce. Účty neziskových organizací na platformách jako Facebook nebo X poskytly prostor téměř komukoliv, včetně falešných účtů, šířit dezinformační narativy téměř neomezeně. Jejich šíření navíc podněcuje nenávistné projevy, které jsou v online prostředí čím dál častější a nezřídka jdou až za hranu nejen slušnosti, ale také právního jednání.

„Existuje dlouhodobý dezinformační narativ, že občanská společnost představuje hrozbu. Můžeme směle konstatovat, že snaha o prosazení politických postojů vůči vlivu ‘západních agentů’ údajně skrytých za neziskovými organizacemi se dá pozorovat i v Česku, kde se opakuje stejný vzorec jako na Slovensku nebo v Maďarsku. Společná snaha dezinformační scény a populistické části politické reprezentace v Česku nasedá na v novodobé demokratické historii zakořeněný narativ,“ popisuje Bob Kartous, mluvčí Českých elfů, občanské skupiny zabývající se dezinformacemi v českém digitálním prostoru.

O související problematice poddimenzovaných komunikačních týmů nebo absenci specialistů na krizovou komunikaci či plánů krizové komunikace jsme psali v jednom z minulých článků, které vznikly ve spolupráci se Sdružením VIA – Odolné, efektivní, stabilní. Co potřebují neziskové organizace, aby dokázaly čelit dezinformacím a dalším aktuálním výzvám?

Dezinformační narativy

Sdružení VIA letos provedlo mapování dopadu dezinformací na občanskou společnost s cílem identifikovat témata, na která dezinformační narativy útočí nejčastěji. Na výsledky organizace navázala v rámci mezinárodním programem Akcelerátorem v boji proti dezinformacím (Digital Activism Accelerator), ve kterém zkoumala dezinformační narativy a jejich vliv detailněji. 

V oblasti LGBT+ menšiny, což je téma kterým se v Česku zabývá například nezisková organizace Prague Pride a její iniciativa Jsme fér, jsou podle Sdružení VIA nejčastější dezinformační narativy následující: 1) Manželství osob stejného pohlaví otevře dveře obchodování s dětmi. 2) Homosexuálové jsou pedofilové. 3) Hrozí, že se přestanou používat označení otec a matka. Jako hlavní šiřitelé těchto dezinformací jsou identifikováni organizace jako Aliance pro rodinu, která má vazby na polskou ultrakonzervativní organizací Ordo Iuris. Ta stála také za dezinformační kampaní týkající se Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a přispěla k letošnímu nepřijetí její ratifikace. 

„Ve třetím čtvrtletí roku 2023 bylo největším narativem, že manželství pro všechny spustí obchodování s dětmi a děti půjdou do rodin pedofilů. Tomu věří dvacet procent české společnosti, šíří to Aliance pro rodinu Jsou šiřiteli a cesty vedou k organizaci Ordo Iuris, která během diskuse o Istanbulské úmluvě zaplavila Senát řetězovými e-maily, jak dokázal server Investigace.cz,“ uvádí jako příklad Filip Milde z iniciativy usilující o manželství pro všechny Jsme fér.

Mapování Sdružení VIA poukazuje také na roli politiků v šíření dezinformačních narativů. Několikrát zmiňuje například předsedu populistické strany SPD Tomia Okamuru, který prohlásil například to, že ukrajinští uprchlíci jezdí za příspěvky pobírané v Česku na Ukrajinu na dovolenou. Dával také do souvislosti vlnu ukrajinských příchozích s narůstající kriminalitou. Ve skutečnosti však procento stíhaných Ukrajinců ve srovnání s předchozími lety kleslo. Jako další dezinformační narativy spojené s válkou na Ukrajině identifikoval průzkum informace o fašistickém režimu na Ukrajině nebo o tom, že zbraně odeslané zeměmi na pomoc Ukrajině byly ve skutečnosti Ukrajinci prodány Hamásu. 

Dezinformátoři využívají k šíření falešných zpráv nejrůznější události vyvolávající ve společnosti emoce. Válku na Ukrajině, útok v Izraeli 7. října, nepříznivou ekonomickou situaci nebo třeba několikanásobné vraždy v Klánovickém lese a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ke kterým došlo na konci minulého roku. V obou případech dezinformátoři tvrdili, že pachatel byl buď ukrajinské národnosti, nebo že použité zbraně pocházely z Ukrajiny.

Dopadem dezinformací v Česku obecně se potom zabýval iRozhlas projektu Společnost nedůvěry, který byl realizovaný s výzkumným institutem SYRI. Cílem projektu bylo vůbec poprvé zjistit, jak česká společnost podléhá šířeným dezinformacím a konspiracím. Zahrnoval průzkum, který zkoumal vztah respondentů a respondentek k několika desítkám nejčastějších dezinformačních narativů a konspiračních teorií.

Součástí projektu je i test, ve kterém si můžete ověřit svoji informační gramotnost nebo schopnost rozpoznat konspirace. V druhém zmíněném zakliknete, co si myslíte o dané konspirační teorii na škále možností, načež vám platforma ukáže, jaký názor na ní má česká společnost. Dozvíte se tak například, že 4,8 procenta Čechů a Češek je přesvědčeno, že Rusko bylo dotlačeno do války na Ukrajině kvůli nepřátelskému chování států NATO. Téměř polovina lidí uvedla v otázce “Islám je totalitní ideologie, která hlásá podmanění všech kultur a nastolení práva šaría” určitě ano nebo spíše ano.

Kromě Ruska a islámu se výzkum zaměřil také na témata covidu-19, amerických voleb nebo vliv filantropa George Sorose. Zkoumal také důvěru české společnosti v instituce, média, politickou reprezentaci a vědu.

Digitální odolnost

Zatímco dříve jsme si šíření  dezinformací mohli spojovat primárně s řetězovými e-maily, fotomontážemi nebo letáky cílenými především na starší skupiny obyvatel, dnes jsou podoby, které na sebe dezinformace berou, čím dál sofistikovanější. Mimo jiné i v důsledku rozvoje umělé inteligence a dalších technologií. Umělá inteligence dnes už dokáže generovat fotografie a další typy obsahů, které jsou téměř k nerozeznání od těch autentických. Vyznat se ve světě dezinformací je proto čím dál složitější.

Příkladem je třeba takzvané deepfake (falešné) video se současným prezidentem Petrem Pavlem, k jehož šíření došlo minulý rok během prezidentských voleb v Česku. V něm Pavel prohlašuje, že jediný způsob, jak pomoci Ukrajině vyhrát, je vojensky vstoupit do konfliktu s Ruskem. Podle zpravodajských služeb stálo za dezinformační kampaní během voleb v roce 2023 právě Rusko, pro jehož zájmy Andrej Babiš představoval vhodnějšího kandidáta. 

Rusko spolu s Čínou jsou podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky hlavním zahraničním vlivem na dezinformace v Česku a soustředí se na protivládní propagandu nebo na kritiku podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem a její dopad na českou ekonomiku. Podle mapování Sdružení VIA cílem ruských dezinformací ale není jen přesvědčit české občany a občanky o svém světonázoru, ale především vyvolat společenské střety a nestabilitu. Rusko proto míří i na otázky jako práva LGBT+ lidí, ekologie a další společensky citlivá témata sa záměrem ovlivnit široké spektrum společnosti jak dlouhodobě, tak na základě aktuálních událostí.

„Porozumění dezinformacím vyžaduje rozpoznání jejich dvou klíčových složek: vytváření nepravdivého nebo zavádějícího obsahu a strategické šíření tohoto obsahu. Právě správná kombinace těchto složek umožňuje účinně klamat a manipulovat s vnímáním veřejnosti, přičemž oba tyto aspekty významně mění umělá inteligence,“ píše v článku pro Akademii mediální gramotnosti Sdružení VIA odborník na AI Josef Holý.  

„Vyvracení dezinformací je často zdlouhavý proces s omezenými výsledky, který mnohdy není dlouhodobě efektivní, pokud souběžně nedochází i k posilování odolnosti vůči dezinformacím. Neziskové organizace mohou připravit komunikační strategii, zajistit krizovou komunikaci, mít plán pro případ kybernetického útoku a celkově zvyšovat svou digitální a organizační obranyschopnost,“ shrnuje Julia Losekoot Szymanska, projektová koordinátorka ve Sdružení VIA. 

Upozorňuje tak v kontextu odolnosti vůči (nejen) dezinformacím na propojení několika složek na úrovni organizace – kromě samotné schopnosti rozpoznat dezinformace a bojovat proti nim je to celková digitalizace a komunikace. V oblasti komunikace mohou jít neziskové organizace navíc nejen cestou vymezování se vůči nepravdivým informacím o daném tématu nebo svojí činnosti, ale také šířením pozitivních narativů a komunikováním svého dopadu a přínosu pro společnost.

„Ve Sdružení VIA jsme letos spustili platformu s kyberbezpečnostními šablonami a návody, která umožňuje každé organizaci začít s online bezpečností bez nutnosti dodatečných finančních či IT kapacit. V rámci našich technologických služeb nabízíme také bezpečnostní konzultace nastavení cloudu, školení bezpečnosti administrátory a administrátory i uživatele a uživatelky cloudu nebo workshop Bezpečný pohyb online,“ shrnuje Julia Losekoot Szymanska. Kyberbezpečnostní kit organizace představila na říjnové konferenci Kyberbezpečnost pro neziskovky: Krok za krokem k bezpečné organizaci. 

Sdružení VIA stojí také za Akademií mediální gramotnosti, která s dezinformacemi a jejich rozpoznáváním úzce souvisí. Již dokončený projekt cílil především na nepedagogické pracovníky a pracovnice s dětmi a mládeží – třeba v rámci knihoven nebo různých spolků. 

Sdružení VIA

Organizace Sdružení VIA vznikla v roce 2005 a jejím posláním je spojovat světy technologií a prospěšných aktivit tak, aby docházelo k úspoře zdrojů. Neziskovým organizacím nabízí digitální audity, software a hardware s velkými slevami nebo zdarma v rámci mezinárodního programu TechSoup, online konferenci zaměřenou na kyberbezpečnost, Digitální den pro neziskovky, Akademii mediální gramotnosti nebo vzdělávací články. 

Text je součástí série článků, první dva články o potřebách neziskových organizací si můžete přečíst tady:

Zdroj úvodní fotky: iStock