Průzkumu se účastnilo 362 neziskových organizací z celé České republiky. Nejčastěji se mezi nimi objevovaly ty, jejichž hlavní činností jsou zdravotní služby, na druhém místě potom byly shodně organizace, které se věnují sportu, a ty, které se zaměřují na aktivity pro děti a mládež. Mezi respondenty převažovaly neziskovky, které jsou z měst nad 100 tisíc obyvatel (53 %), nejvíce byly zastoupené ty, které mají méně než 5 zaměstnanců (36 %). 

Pro účely průzkumu jsme uvažovali o tzv. clusterech, v rámci kterých jsme rozdělili neziskové organizace podle jejich velikosti a podle toho, zda jsou profesionální, dobrovolnické nebo občanské. Profesionální organizace jsou postavené na zaměstnancích nebo placených spolupracovnících, dobrovolnické se vyznačují tím, že mají jednoho nebo několik placených zaměstnanců či spolupracovníků a jejich páteř tvoří dobrovolníci. Občanské organizace jsou postaveny čistě na dobrovolnících, členové se na činnosti podílí po své pracovní době nebo jiných povinnostech. 

„Chtěli jsme již dlouho provést tento průzkum, abychom zjistili, jaký je reálný stav a technologické potřeby českých neziskovek. Díky tomuto zmapování jim můžeme nabídnout vzdělávání a služby na míru,“ říká ředitelka Sdružení VIA Radka Bystřická. Neziskovky mohou také odpovědi použít jako základ pro žádost o Akční granty na posílení digitálních kompetencí od Nadace OSF.

Neziskovky repasované počítače příliš nevyužívají. Přitom jsou levnější a ekologičtější

Na úvod průzkumu tazatele zajímalo hardwarové vybavení neziskových organizací. Ptali jsme se na to, zda neziskovky pořizují nové počítače, nebo spíše využívají repasované stroje. na repasovaných počítačích pracuje pouze 28 % českých neziskových organizací. Největší podíl, téměř 50 %, ve využívání repasovaných počítačů je u malých dobrovolnických subjektů. 

„Vzhledem ke stále většímu důrazu na udržitelné IT a tomu, že většina neziskovek jako svůj největší problém v oblasti IT označuje nedostatek financí, se zde objevuje prostor například pro spolupráci s firmami,“ říká Barbora Hořavová z Nadace OSF. 

S hardware souvisí i operační systém, který neziskovky využívají. Zde převažuje operační systém Windows, který má na svých počítačích 98 % neziskových organizací. 16 % má počítače s MacOS a 10 % počítače s operačním systémem Linux (některé neziskovky využívají více operačních systémů zároveň). Zajímavé je, že dobrovolnické a občanské organizace více používají systém Linux, u profesionálních neziskovek směrem nahoru jeho používání klesá, profesionální neziskové organizace, které se účastnily našeho průzkumu, ze 100 % využívají Windows a ostatní OS jej doplňují.

V kanceláři vede Microsoft Office a Google Workspace

Po hardwaru je další důležitou oblastí rozšíření kancelářských balíčků. Z našeho výzkumu vyplývá, že 88 % neziskových organizací má na svých počítačích MS Office a 54 % z nich pracuje s Google Workspace. Podíl aplikací od Googlu nebo opensourcových aplikací LibreOffice se s profesionalizací neziskových organizací snižuje. Zatímco LibreOffice používá 33 % občanských organizací, velké profesionální neziskovky mají z 98 % systémy od Microsoftu. 

„Google je rovněž populárnější u menších a neformálnějších organizací, předpokládáme, že je to kvůli tomu, že Google služby využívá mnoho lidí i pro osobní účely a malé organizace, kde nemají čas IT řešit, po něm přirozeně sáhnou,“ komentuje Radka Bystřická ze Sdružení VIA.

Cloud rozhodně neziskovkám není cizí

Digitalizace, sdílení dokumentů a přechod do cloudu je v posledních letech velkým tématem nejen u neziskového sektoru. Z našeho průzkumu vyplynulo, že si to neziskové organizace uvědomují. 75 % z nich vlastní nějaký typ cloudového úložiště, nejoblíbenější z nich je Google Workspace, kam si dokumenty ukládá 54 % neziskovek.

Pomocníci pro dobu pandemickou: nástroje pro online meetingy a elektronické podpisy

Pandemie akcelerovala pořizování nástrojů pro online meetingy i v neziskovém sektoru. Zajímalo nás tedy, jaké aplikace nebo programy neziskové organizace upřednostňují. 81 % všech neziskových organizací si pořídilo nějaký nástroj na online komunikaci. Nejoblíbenější je Google Meet, který používá 50 % všech neziskovek. Následuje Zoom (49 %) a Microsoft Teams (33 %). Polovina organizací přitom využívá více než jeden nástroj. V interní komunikaci vede klasický e-mail, vedle něj se v organizacích často využívá Facebook Messenger, Google Meet a WhatsApp. Velké profesionální organizace potom mnohem častěji používají Microsoft Teams (64 % z nich). 

S pandemií a omezenou možností setkávání souvisí také elektronické podpisy. Tato možnost určitě není samozřejmostí ani v komerčním sektoru, adoptovalo si ji ale poměrně velké množství neziskovek – 40 % z nich. Mezi našimi respondenty patří k nejoblíbenějším nástrojům AdobeSign a certifikovaný elektronický podpis.

Průzkum se zabýval i specializovanými činnostmi a službami, jako je datová analýza nebo využívání CRM systémů. Svá data analyzuje 41 % našich respondentů, z toho nejvíce střední profesionální organizace (52 %). Neziskové organizace analyzují například data o klientech, dárcích a službách, kampaních nebo údaje z webové analytiky. Nejčastěji používají ke zkoumání dat Microsoft Excel. Co se týká CRM systémů, z našich dat vyplývá, že jen 21 % neziskových organizací používá speciální CRM systém. 31 % neziskovek stačí pro jejich potřeby rovněž Excel.

Třetina neziskovek se setkala s kyberútokem

Během pandemie firmy a neziskové organizace musely kromě digitalizace počítat také s novými nároky na bezpečnost. Podle společnosti Tanium zaznamenalo zvýšený počet kybernetických útoků již během prvních dvou měsíců pandemie na 90 % společností, a ačkoliv neziskové organizace dříve stály stranou pozornosti hackerů a zlodějů dat, situace se mění. 

S nějakým typem kybernetického útoku se setkala cca třetina (29 %) námi oslovených neziskovek. Nejčastěji i (z 25 %) se jednalo o phishing, dále o napadení webu nebo viry. Nejoblíbenější antiviry mezi neziskovými organizacemi jsou Avast a Eset. Oboje využívá 28 % organizací.

V souvislosti s bezpečností se diskutuje o úniku dat. 4 % našich respondentů uvedla, že se setkala s únikem dat. U poloviny těchto neziskovek se jednalo o chybu nebo záměr zaměstnance. Podobným problémům je možné předejít sepsáním bezpečnostních pravidel. Ty má ale pouze 35 % námi dotazovaných neziskových organizací. 

Nutnost správného zabezpečení si neziskovky uvědomují – bezpečnost je také jedním z témat, ve kterých se neziskové organizace chtějí nejčastěji vzdělávat. Větší zájem mají pouze o workshopy, na kterých se naučí pracovat efektivněji s kancelářskými programy. Tato školení zajímají 59 % neziskových organizací.

Více než polovina neziskových organizací (51 %) chce také do IT vzdělávání svých zaměstnanců investovat. Kromě toho by neziskovky také rády nasměrovaly prostředky do pořízení nového hardwaru (60 %) a nových softwarových licencí (51 %).

Velké profesionální neziskovky fungují už podobně jako firmy

Výzkum ukázal i významný trend. Velké profesionální neziskovky (nad 50 zaměstnanců) se ve svém fungování a používání IT začínají čím dál tím více podobat srovnatelně velkým firmám. Projevuje se to v odklonu od služeb zdarma nebo od opensourcových programů směrem k produktům od Microsoftu, který umožňuje organizacím mít vše potřebné u jednoho poskytovatele. 

Spoléhají se častěji na operační systém Windows, vedou u nich kancelářské balíčky od Microsoftu nebo Teams pro komunikaci. Rozdíly lze vidět i na rozpočtech nebo na skutečnosti, že tyto organizace mají nejčastěji ze všech typů neziskovek na správu IT vlastní oddělení (jedná se o 7 % z nich, menší neziskovky správu IT častěji řeší tím, že se jeden ze zaměstnanců nebo dobrovolníků vedle své běžné agendy věnuje také technologiím). Na rozdíl od všech ostatních pro ně největší překážkou v rozvoji IT není nedostatek financí, ale neochota pracovníků používat nové nástroje (to uvádí 42 % z nich).

Výzkum se bude pravidelně opakovat

Data jsou nesmírně cenná jak pro Nadaci OSF, která podporuje českou občanskou společnost, tak pro Sdružení VIA a jeho program TechSoup Česká republika. Lidé z TechSoupu ve zkoumání IT potřeb českého nezisku chtějí pokračovat: „Výzkum chceme provádět každý rok nebo dva, abychom viděli, jak se používání technologií neziskovkami proměňuje,“ uzavírá Radka Bystřická ze Sdružení VIA. 

Brožura s podrobnými informacemi je k dispozici tady.

TechSoup Česká republika pomáhá neziskovým organizacím získat levněji či úplně zdarma potřebný hardware a sofware. TechSoup loni, kdy oslavil 10. výročí začátku svého fungování v Česku, poskytl neziskovým organizacím 5571 softwarových licencí v tržní hodnotě 49,5 milionu Kč a ke konci roku 2020 v něm bylo celkově zaregistrováno 5 375 českých neziskovek.