Anketa: Co se podařilo prosadit občanské společnosti za poslední volební období?

Máme za sebou parlamentní volby, 8. listopadu zasedne Sněmovna v novém složení. Jakých důležitých legislativních změn se podařilo v posledních čtyřech letech dosáhnout neziskovým organizacím? Ve spolupráci s Nadací OSF jsme se pro Svět neziskovek zeptali zástupců z oblastí ekologie, lidských práv, proti korupci, za zrovnoprávnění žen i ochrany zvířat.

Máme za sebou čtyři roky volebního období poslanecké sněmovny. Když byste měl/a vybrat jednu důležitou legislativní změnu za uplynulé období, na níž se aktivně podílela občanská společnost, která by to byla a proč?

Legislativa pro obnovitelné domácí zdroje, vládě téměř navzdory

Experti z organizací Zeleného kruhu analyzovali ekologickou politiku vlády v uplynulém volebním období. Významného posunu jsme se dočkali pouze ve třech tématech. Kabinet dokončil přípravu pravidel ochrany přírody v národních parcích, prosadil odpadovou legislativu podle nové evropské směrnice a především nastavil podporu pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Hroutící se uhelný průmysl tak konečně může být rychleji nahrazován dostupnými a čistými domácími zdroji energie. Zákon byl ale schválen až měsíc před volbami a to jenom díky dlouhodobému tlaku části opozice, moderního průmyslu, obcí a ekologických organizací. Tématu se nejvíc věnovalo Hnutí DUHA a spolupracovalo přitom s řadou dalších.

Vláda dlouho rozvoj obnovitelných zdrojů energie spíše brzdila. Soustředila se naopak na prosazení zákona umožňujícího velkorysou finanční podporu výstavbě nového jaderného reaktoru v Dukovanech. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů tak přišel na řadu až po schválení „Lex Dukovany“.

Daň za vládní liknavost právě platíme. Dramaticky rostou ceny zemního plynu a tím tepla i elektřiny. Obranou našich peněženek je právě levnější obnovitelná energie a úspory v budovách.

Daniel Vondrouš

ředitel, Zelený kruh – asociace ekologických organizací

Odškodnění pro nezákonně sterilizované ženy

Mezi jeden z největších legislativních úspěchů jednoznačně patří přijetí zákona o odškodnění pro nezákonně sterilizované ženy mezi lety 1966 až 2012, který se týká především romských žen, které se stávaly obětmi těchto sterilizací. Byť odškodnění ve výši 300 tis. Kč není vysoké a zákon vykazuje i další nedostatky (např. o odškodné mohou požádat pouze české občanky, které byly sterilizované na území současné České republiky), lze to vnímat jako dovršení dlouhodobého boje neoprávněně sterilizovaných žen a řady neziskových organizací.

K obdobným sterilizacím docházelo i v jiných zemích, ale ne všechny se s touto neblahou minulostí dokázaly vypořádat – stále na to čekají ženy na Slovensku. V čele úsilí stály ženy, které se staly obětí nezákonné sterilizace – nezůstaly ale v pozici oběti, dokázaly se i přes enormní osobní a rodinné dopady zaktivizovat a přispět k pozitivní změně v oblasti lidských práv v České republice i Evropě. Nezastupitelnou úlohu sehráli i aktivisté a aktivistky a neziskové organizace. Ti všichni vytrvali a nenechali se odradit celou řadou neúspěchů, které bohužel tento proces doprovázely. Díky Eleně Gorolové a dalším ženám a neziskovým organizacím se také podařilo změnit praxi a podmínky v provádění sterilizací a můžeme se všichni cítit bezpečněji.

Linda Sokačová

ředitelka, Amnesty International ČR

Po dlouhých letech se konečně dočkají odškodnění ženy, které byly proti své vůli nebo bez dostatečného vědomí sterilizovány mezi lety 1966 až 2012. Díky nově přijatému zákonu v roce 2021 o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, je konečně rozpoznáno příkoří, které se převážně romským ženám a ženám s mentálním postižením dělo. Česká ženská lobby se podílela na zviditelňování tématu a obracela se opakovaně s argumenty na politickou reprezentaci v době projednávání zákona. Na přijetí zákona se ve velké míře podílely ženy, které samy touto traumatizující zkušeností prošly.

Hana Stelzerová

ředitelka České ženské lobby

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Vzhledem k tomu, že se jedná o transpozici evropské směrnice, bylo zřejmé, že dříve či později bude muset být zákon přijat. Podařilo se ovšem prosadit přísnější úpravu nad rámec směrnice. Podle nové úpravy firmy s nejasnou majetkovou strukturou nemohou získat veřejné zakázky a dotace. Jde o firmy, které v rejstříku neuvedou skutečného majitele, popřípadě uvedou nesprávné údaje. Nemožnost anonymních firem dostat se k veřejným penězům posílí motivaci firem uvést v rejstříku úplné a správné údaje a navíc bude zajištěno, že veřejné peníze nebudou nevědomky odcházet do daňových rájů.

Podařilo se rovněž díky společnému tlaku s Transparency International zabránit vládě v prosazení výjimky pro svěřenské fondy, podle které by například Andrej Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel svých svěřenských fondů. Podrobněji k zákonu zde.

Novela exekučního řádu

Hlavním cílem skupiny neziskových organizací (IPŘP, RUBIKON, Frank Bold) bylo prosazení teritoriality exekutorů. Tohoto hlavního cíle se bohužel nepodařilo dosáhnout, ovšem silný tlak na změny v exekucích vytvořil prostor pro přijetí jiných důležitých změn. Jde především o několik institutů ukončování exekucí, díky kterým by mělo do začátku roku 2023 být zastaveno až 2 miliony z asi 4,5 milionu exekucí. Především se jedná o starší neetické exekuce vedené na dluhy, které vznikly v divoké době ještě před vlnou regulace v roce 2016, která kultivovala oblast poskytování půjček a vymáhání.

Aktuální změnou je tzv. Milostivé léto, které umožní odpustit příslušenství veřejnoprávních dluhů, pokud dlužník v časově omezené době mezi 28. 10. 2021 a 28. 1. 2022 zaplatí původní dluh (jistinu) a nízký poplatek, více např. zde. To je jen jedna z mnoha důležitých změn v exekucích, jejich kompletní přehled jsem podrobně sepsal zde.

Věnek Bonuš

právník Rekonstrukce státu

Zákaz klecových chovů

Česká občanská společnost neustále dokazuje, že jí záleží na životních podmínkách zvířat a na jejich ochraně. V posledním funkčním období Poslanecké sněmovny se Češi postavili za zákaz klecových chovů slepic, který nakonec prošel díky jejich e-mailům premiéru Babišovi, poslancům i senátorům, díky odhodlání dobrovolníků nechat se zavřít na dvanáct hodin do zvětšené repliky klece z klecového chovu před Sněmovnou i díky jejich darům na kampaň.

Zapojení veřejnosti předčilo mé očekávání. Politikům chodily stovky mailů s žádostí o ukončení klecových chovů, dobrovolníky na směnu v kleci před Sněmovnou jsme museli odmítat, protože bylo plno. Na motivaci lidí bylo zjevné, že jim na zvířatech skutečně záleží a toho si moc vážím. Díky všem odhodlaným lidem věřím, že se nám společně v blízké době podaří prosadit další změny vedoucí k lepším životům zvířat.

Marek Voršilka

předseda OBRAZ - Obránci zvířat, z. s.

Dvojnásobný daňový odpis pro dárce

Za zmínku rozhodně stojí tzv. dárcovská novela zákona o daních z příjmu, která umožňuje za loňský a letošní rok dvojnásobný daňový odpis za poskytnuté dary, a to ze strany individuálních dárců i firem. Snížení daňového základu si mohou uplatnit i běžní zaměstnanci firem nebo jiných institucí. V reakci na pandemii covidu a očekávané ekonomické problémy firem a úbytek dárců tuto změnu iniciovaly zejména členské organizace AVPO ČR, ujali se jí poslanci ODS s několika dalšími opozičními zástupci a novela překvapivě rychle a s průřezovou politickou podporou prošla legislativním procesem. Přestože zmíněné daňové zvýhodnění je dočasné, uvidíme, zda nebude inspirací pro novou vládu. Bylo by rozhodně dobrou zprávou, pokud by se podařilo zvýšenou motivaci k darování v daňových zákonech zachovat, byť třeba v méně ambiciózní podobě.