Petra Kolínská

Ředitelka sdružení organizací Zelený kruh

Jako ekologická organizace vnímáme náš vztah k politické reprezentaci jako složitý a celkový trend nás příliš optimismem nenaplňuje. Jsme často považováni za nepříjemnou kontrolu, přičemž verbální útoky na organizace občanského sektoru se stávají normou.

Přestože programové prohlášení vlády slibovalo v oblasti životního prostředí posílení participace, podařilo se nám dosáhnout jen dílčího zlepšení ohledně práva občanů a spolků vyjadřovat se k záměrům, které mají významně ovlivnit životní prostředí. Navíc se znatelně ztížil přístup k soudní ochraně u velkých infrastrukturních staveb zkrácením lhůt a omezením možnosti doplnit obsah žaloby. Současná situace je taková, že čím větší a komplikovanější stavba, tím menší veřejnou kontrolu zákonodárce umožňuje.

Na druhou stranu došlo i k pozitivním změnám díky implementaci Strategie spolupráce veřejné správy s NNO, kde se na některých ministerstvech, včetně Úřadu vlády, podařilo vytvořit kapacitu pro efektivní komunikaci mezi vládou a organizacemi občanské společnosti. Velmi posilující je i výrazná změna v přístupu hlavy státu, neboť prezident Petr Pavel opakovaně uvedl, že nevládní organizace jsou pojistkou demokracie a zaslouží úctu, což je v ostrém kontrastu s vyjádřeními předchozích prezidentů.

Irena Hůlová

Advokační specialistka

Z hlediska lidských práv se v poslední době podařilo dosáhnout několika důležitých změn. Posílil boj proti sexuálnímu a domácímu násilí. V trestním zákoníku byla přijata nová definice znásilnění a v občanském zákoníku zase jasnější definice domácího násilí. Velkou radost mám také z novelizace hygienické vyhlášky, díky níž budou mít školy od ledna povinnost poskytovat menstruační potřeby. Manželství pro všechny se posunulo o krok blíž, i když úplné rovnosti práv jsme zatím nedosáhli. 

A v neposlední řadě konečně zmizela ostudná podmínka kastrace při úřední změně pohlaví. To jsou jen některé z úspěchů současné vlády v oblasti lidských práv. Mají ale jedno společné, za všemi stojí dlouholeté a neúnavné úsilí občanské společnosti, která politickou reprezentaci roky přesvědčovala, nutila i prosila, aby se tyto změny uskutečnily.

A pak je tu druhá strana mince, to, co se vládě nepovedlo. Anebo možná z jejich pohledu povedlo. Mluvím o systematickém finančním oslabování občanského sektoru. Skončily Norské fondy, skončil USAID a vláda pod vedením ODS, někdy tiše a jindy zcela otevřeně, škrtala rozpočet určený neziskovým organizacím. Teď dokonce navrhuje vyhradit na jejich podporu nulové prostředky. Není proto divu, že stejně jako já i většina mých kolegů a kolegyň netrpělivě vyhlížíme, co přinesou volby v říjnu.

Jan Černý

Ředitel Sociálních a vzdělávacích programů

Končící vládu hodnotím jako stabilní a předvídatelnou, zároveň některá klíčová legislativa byla podporována poslanci a poslankyněmi vládních i opozičních stran, některá parametrická nastavení v nové legislativě budou potřebovat korekci. Také je pozitivní transparentní zapojení sociálních a humanitárních organizací a jejich terénních a analytických podkladů do přípravy legislativy. Participace neznamenala sice to, že by se pohledy pomáhajících organizací bezezbytku propsaly do uvažovaných řešení, ale všechny podněty byly minimálně administrativou i politickou reprezentací zváženy:

Velkou výzvou byla administrace sociálního zabezpečení uprchlíků, jejich zabydlení a adaptace, integrace do škol. I vzhledem k bilanci uprchlíků mezi náklady na pomoc a přínosy do státního rozpočtu je to celé akce s pozitivním výsledkem. Obstála i společnost jako celek, která se do pomoci zapojila.

Po třiceti letech od Klausova zavedení dávek státní sociální podpory máme od října 2025 jednu sociální dávku pro nízkopříjmové domácnosti, která pomůže s úhradou nákladů na život a bydlení všech jejích členů. Začátky budou patrně kostrbaté a pro řadu rodin překvapující, překvapeni budou i pronajímatelé zvyklí na štědrý přísun peněz ze státního rozpočtu. Očekáváme, že některé skupiny příjemců pomoci, které zákon nepovažuje za zranitelné, bude potřeba do větší ochrany dodatečně zapojit, i když to bude už problém nové vlády.

Co je velký neúspěch v oblasti dluhových pastí, je výhra lobby exekutorů, kteří radili ministerstvu při přípravě zákona a zabránili větší motivaci pro rodiny s exekucemi vstupovat do oddlužení. Velká diskuze se vedla o Zákonu o bydlení nastavující fungování podpory státu a obcí směrem k nebydlícím i pronajímatelům. Ne všechny příležitosti uvažované jako vhodné byly využity, přesto od deregulace nájemného v roce 2013 je zde první ucelený systém podpory pro obce, pronajímatele i nebydlící. Za velký úspěch považujeme novelu Insolvenčního zákona tak, aby délka oddlužení a míra jistoty, že nakonec soud na oddlužení přistoupí, vyhovovala standardům v Evropské unii.

Lenka Králová

Aktivistka za práva trans osob

Čtyřleté volební období bylo z pohledu LGBT+ práv dost zvláštní. Vládní koalice byla v těchto tématech mimořádně silně rozdělená. Bohužel pro některé vlivné členy KDU-ČSL a ODS bylo potlačování práv queer menšiny zásadní otázkou, přes kterou nejel vlak. Já jsem se zabývala snahou o zrušení podmínky kastrace pro trans lidi a byla jsem překvapená, jak i s některými lidmi ze zmíněných stran bylo možné se normálně a konstruktivně bavit, byť tyto hlasy nakonec nedokázaly překřičet jiné zfanatizované členy těchto stran.

Nakonec tu nehumánní podmínku zrušil ústavní soud, ale protože Sněmovna během roční lhůty nepřišla s žádným náhradním řešením, bylo obrovskou spásou pro trans lidi, že dvě klíčová ministerstva – vnitro (kam spadají matriky) a zdravotnictví (které zase připravuje metodiky pro sexuology) – byly vedeny ministry, kteří měli pochopení a nebyli zaslepení náboženským fundamentalismem. 

Ve finále tak sice nemáme sebeurčení, ale podmínka lékařského potvrzení, byť už se ukazuje jaká negativa má (dává doktorům naprosto neadekvátní kontrolu nad lidskou důstojností, která jim nepřísluší), je za mě vzhledem k okolnostem skvělým kompromisem a vlastně to celé dopadlo nejlíp, jak vůbec mohlo.

Klára Šimáčková Laurenčíková

Zmocněnkyně vlády pro lidská práva

Na poli rovnosti žen a mužů patří mezi nejzásadnější změny náprava definice znásilnění v trestním zákoníku a přijetí nového zákona o domácím násilí, který jasně stanovuje definici domácího násilí a posiluje práva obětí. Významným krokem byla také změna zákona o nemocenském pojištěním. Jeho součástí jsou i úpravy týkající se výpočtu peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřské), nově bude možnost čerpat mateřskou i v případech, kdy to dříve nebylo možné. 

Ráda bych rovněž vyzdvihla prodloužení lhůty pro odškodnění romských žen sterilizovaných v rozporu s právem, novelu zákona o dětských skupinách zavádějící sousedské dětské skupiny a povinnost obcí zajistit místa ve školkách a družinách či novelu vyhlášky, která zajistí volně dostupné menstruační potřeby do škol, a mnoho dalšího. Situace rovnosti žen a mužů v naší zemi se v posledních letech posunula kupředu a jsem za to moc ráda. Ale stále je co zlepšovat!

Dále bych ráda zmínila vznik ochránce práv dětí a také zakotvení nepřijatelnosti fyzických trestů a jiných ponižujících forem zacházení s dětmi do novely občanského zákoníku a schválení tzv. dětského certifikátu a zákonu Lex Anička. Všechny tyto změny důležitým způsobem pozitivně posouvají efektivitu ochrany práv dětí v naší zemi. Mám radost také z navýšení příspěvků na péči pro osoby se zdravotním postižením ve 3. a 4. stupni závislosti. Také z důstojnějšího nastavení výpočtu výměry důchodů pro pečující, kdy bude nově doba péče zohledněna částkou průměrné mzdy, tak aby pečující nemuseli ve stáří čelit chudobě, ale měli naopak adekvátní finanční ohodnocení své důležité práce – péče o blízkého nemocného či vážně hendikepovaného člena rodiny.

Velké díky patří všem našim partnerům. Právě neziskové organizace jsou pro nás tou stěžejní silou, která nás pohání a zároveň nám přímo pomáhá v prosazování všech potřebných změn v oblasti ochrany lidských práv a zvyšování odolnosti naší společnosti.

Úvodní foto: Pixabay