Aktuálně

Léta běží a Zákon o dobrovolnické službě ze dne 24. dubna 2002 stále čeká na své znovuzrození. Vznikal v době příprav na náš vstup do Evropské unie a vzorem mu byla mimo jiné Evropská dobrovolná služba. I když se řada „neziskovek“ obávala administrativní zátěže, tak po seznámení s postupem akreditace a žádostí o dotace, zároveň s dobrou komunikací s kompetentními a vstřícnými pracovníky Ministerstva vnitra, rok od roku přibývá akreditovaných organizací. Dnes působí v tomto režimu cca 20 – 30 tisíc dobrovolníků.

Nestátní neziskové organizace (NNO) mají velmi specifické postavení vůči státu a veřejné správě, a to včetně krajských samospráv. Jejich prostřednictvím jsou realizovány klíčové služby v oblasti sociální péče, vzdělávání a volnočasových aktivit, které kraj z daní svým občanům částečně či plně hradí. Přesto z analýzy volebních programů vyplynulo, že zmínky o neziskovém sektoru se v nich objevují jen okrajově. V programu pro jednotlivé kraje si navíc strany často protiřečí.

Proces přípravy zákona o statusu veřejné prospěšnosti postupně nabyl rozměrů absurdního dramatu. Pokus Ministerstva spravedlnosti o vypořádání připomínek k poslednímu návrhu je pak jeho dalším dějstvím. Doufejme, že už posledním.

Lobbing si většinou spojujeme s něčím nekalým, nezákonným, silovým a zákulisním. Lobbista je pak člověk bez zábran, kterým takovým jednáním zbohatl a snad dokonce skrytě ovlivňuje naše životy. Takové hodnocení je samozřejmě především emotivní, kvůli jednoduchosti s ním však pracuje i většina médií. Když se pak do lobbování pouští neziskové organizace, mají co dělat, aby se nálepce lobbistů vyhnuly a uchránily tak svoji pověst. Tak vznikají různé opisy jako advokační činnosti nebo zastupování zájmů. Pojďme teď pro jednou emotivní předsudky odhodit a podívat se na to, co to ten lobbing vlastně je a k čemu všemu je dobrý.

Lenka Kohoutová dlouhodobě pracuje s lidmi se zdravotním postižením, před dvěma lety se pustila do velké přeměny zatracovaného Domova Sulická. O lobbingu ví své, zažila ho jako člověk lobbující za zájmy druhých, ale také z pohledu politika, který stojí na druhé straně. Věří, že klíčem k úspěchu je pozitivní a čestný přístup. I proto, že čelila tomu negativnímu. V rozhovoru čtěte o tom, na co politici slyší, kdy je ten správný čas se ozvat a proč se zastrašováním nemáte šanci.

Public Relations neboli PR. Zdálo by se, že tohle slovní spojení už běžně patří do slovníku moderního člověka, tak proč se u něj zastavovat? Víme, že běžní smrtelníci se v tom občas mohou trochu koupat, přece jen hranice mezi PR, marketingem i jejich jednotlivými nástroji může být neostrá. Což nám doba „onlajnu, digitálu a soušl“, všech těch Facebooků, Instagramů, Twitterů, bloggerů a youtuberů příliš neusnadňuje. Vše se propojuje, míchá, hranice se stírají, všechno souvisí se vším. Kdo se v tom má vyznat? Pojďte si o PR přečíst to podstatné – je tu pro vás a stokrát se vám vyplatí.

Marketingová energie do žil českého nezisku. Tak lákají na novou konferenci NGO Positive její organizátoři, ostřílený markeťák Karel Novotný alias Mindless a Barbora Vágnerová z BPLANS be organized. Konference slibuje 21. října prakticky naservírovat pořádnou porci marketingu neziskovkám. Troškařit se nebude, s novou inspirací jich po nabitém dni odejde celá stovka. Jak se šil program na míru neziskovým potřebám a proč s tím marketingem pořád bojujeme, čtěte v – rovnou dvojitém – rozhovoru.

Věra Ondřichová pracovala pro Městskou knihovnu, dělá PR neziskovkám a učí je získat sebevědomí a nebát se o sobě mluvit. V rozhovoru se rozpovídala o tom, jak to zapeklité „píár“ dělat, co už dávno nefunguje, proč OPRAVDU potřebujete strategii a že se OPRAVDU vyplatí začít hned. Stejně jako Hrdý Budžes byl hrdý, že vytrval, i vám trpělivost přinese ovoce!

Napsat tiskovou zprávu, založit profil na sociálních sítích, zkonzultovat obsah komunikační strategie či pomoci s novou textací webu. To je jen krátký výčet možností, které neziskové organizace využívají k podpoře jejich propagace skrze portál Um sem um tam, věnující se profesnímu dobrovolnictví. O tom, že Češi chtějí svými dovednostmi být také ku prospěchu, mluví počet registrovaných dobrovolníků, kteří čekají na vhodnou příležitost. K dnešnímu dni jich je kolem sedmnácti set.