Aktuálně

Organizací, které úspěšně využívají sportu k řešení různých sociálních problémů, je po světě celá řada. V České republice před 12 lety ale taková chyběla. A tak vznikl projekt Fotbal pro rozvoj, zastřešený organizací INEX – Sdružení dobrovolných aktivit. V rozhovoru povídá PR & media koordinátorka Katka Mlynářová o tom, jak se dá z fotbalových utkání vykřesat respekt, spolupráce a tolerance. A jde to i bez rozhodčích a psaných pravidel!

Na začátku roku máme většinou, i přes detailní rozpočet, pouze velmi hrubou představu o tom, jak bude naše organizace finančně vypadat v průběhu následujících 12 měsíců. Jak je to možné? Například tak, že nemáme přiznané dotace, ze kterých budeme náklady organizace hradit. Schválení či neschválení projektových žádostí může často zcela změnit i precizně nastavené náklady.

Pokud se chcete ohánět silnými argumenty podloženými konkrétními čísly a informacemi, nevyhnete se statistice. Ta je pro neziskový sektor v ČR ovšem značně roztříštěná, zdrojů a databází existuje hned několik. Pořádek by mohla zavést nová pracovní skupina „pro velká data“, jejíž založení bylo jedním z úkolů vyplývajících ze Státní politiky vůči NNO na léta 2015 – 2020, schválené v červenci loňského roku. V čem „velký úklid“ spočívá, prozradila Hana Frištenská, tajemnice Rady vlády pro nestátní neziskové organizace.

Fórum dárců koncem března spustilo první český crowdfundingový charitativní portál Darujsprávně.cz (#darujspravne). Fanoušci ekologických, sociálních, zdravotních, humanitárních i kulturních neziskových projektů se tak poprvé mohou zapojit do on-line podpory neziskového sektoru a malými i většími částkami přispět k tomu, aby zajímavé charitativní a veřejně prospěšné projekty skutečně vznikly a nezůstaly jen na papíře.

Na první pohled má název článku trochu rouhavý charakter, že? Jsme neziskové organizace, a kolik nás je! A náš hlavní cíl je nemít zisk, tedy nebýt pokud možno v mínusu, nemít se ale zase tak dobře, aby se nezdálo, že jsme moc schopní a soběstační, a někdo nám pod tímto dojmem neupřel výsostné právo žádat o granty a dotace. Být raději někde uprostřed, moc nevyčnívat ani na jednu stranu a nejistotu brát jako nutné zlo „neziskové sféry“. Neměli bychom se ale spíš vedle (ne)zisku zaměřit spíš na to, zda má naše činnost nějaký dopad?

Společnost, ve které žijeme, je doslova posedlá čísly, a to snad někdy až do té míry, že čísla bývají důležitější než samotná realita, kterou by měla odrážet. Skutečnými šamany ve sběru informací a jejich převádění na čísla jsou statistikové. Výsledkům jejich práce můžeme a nemusíme věřit, jedno je ale jisté - aby nás bral někdo vážně, potřebujeme je.

V únoru 2014 bylo odcházejícímu zaměstnanci vyplaceno odstupné na základě dohody o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu. Mzdová účetní, která měla na starosti i personalistiku a tuto dohodu sestavovala, odstupné ve mzdě pouze zdanila a nezahrnula ho do základu pro odvod pojistného. Nyní při kontrole ČSSZ vyměřila pojistné včetně penále a zaměstnavatel ho bude muset doplatit. Může zaměstnavatel požadovat po bývalém zaměstnanci částku, kterou za něj musí doplatit (odvod pojistného zaměstnance) a pokud ano, jakým způsobem ji vymáhat a stejně tak, zda toto a jakým způsobem může uplatnit na bývalé mzdové účetní (asi zřejmě jen penále)?

Také v tomto díle našeho seriálu se budeme věnovat finančnímu řízení NNO. Navážeme tak především na dva předchozí texty, ve kterých se věnujeme sestavení rozpočtu organizace a nastavení cash flow.

Má spolek povinnost zveřejňovat každoročně výsledky hospodaření ve sbírce listin? Jaké má případně další zveřejňovací povinnosti, jak je sankcionováno jejich porušení a komu se porušení této povinnosti oznamuje?