Lidé

S fundraiserkou, manažerkou, dobrovolnicí v domově seniorů a ředitelkou organizace MILA Simonou Bagarovou jsme si povídali o tom, proč je z perspektivy neziskové organizace důležité „dělat dobro dobře“, jak ve fundraisingu využít vizi a sny nebo proč pečovatele a pečovatelky ohrožuje syndrom vyhoření a co s tím.

Jaké je to vést organizaci v pozici ředitelky a pak odejít na rodičovskou dovolenou a sledovat ji z vnějšku? Co přispívá k hladkému předávání ředitelské role a proč je dobré si dovolit úplně vykročit? Nejen o změně na ředitelské pozici Světa neziskovek jsme si povídali s Karolínou Vokál Kratochvílovou a Janem Gregorem. V dvojrozhovoru vyprávěli také o přínosu Světa neziskovek, budování organizační kultury, limitech řízení malého týmu složeného ze zkrácených úvazků či o práci na rodičovské.

Podle Zprávy o vyloučení z bydlení, kterou představila iniciativa Za bydlení na podzim 2024, je bytová nouze v Česku nadále na vzestupu a nachází se v ní na 161 tisíc lidí včetně 62 tisíc dětí. Nějaký druh závažných problémů s bydlením má 1,6 milionu obyvatel České republiky. Z vyloučení některých lidí z vyhovujícího bydlení těží obchodníci s chudobou. Pomoci řešit by to měl zákon o podpoře bydlení, který před pár dny prošel třetím čtením Poslanecké sněmovny.

Zmapovali jsme, jaké azylové farmy v Česku existují, komu pomáhají, kde je najdete a jakou uvítají podporu. Využijte jarní čas třeba k návštěvě některé z nich nebo nabídce dobrovolnické pomoci.

V loňském roce uplynulo dvacet let od vstupu do Evropské unie. Jedná se o jeden z největších milníků pro organizace občanské společnosti, ale i pro republiku jako takovou. „Vstup do EU znamenal zejména kultivaci prostředí – dodržovat práva, a to i jednotlivců se zdravotním znevýhodněním nebo z menšin, se stalo normální,“ popisuje Hana Šilhánová, bývalá ředitelka Nadace rozvoje občanské společnosti, která hrála důležitou roli v propojování organizací s evropskými institucemi. Přečtěte si o tom, jak se vyvíjel neziskový sektor ve 21. století a jak jej formovala Evropská unie.

Po listopadu 1989 se tehdejší Československo znovu nadechlo a začala nová etapa – svobodná, demokratická. První desetiletí po pádu komunistického režimu přineslo kromě rozvoje v dalších oblastech také rozkvět občanské společnosti. Jaké bylo budovat neziskovou organizaci, když nebylo na co navázat? Své příběhy vyprávěli zakladatel Naděje Ilja Hradecký a zakladatelka hnutí mateřských center Rut Kolínská.

Jsme bazmek entertainment, divadelní uskupení, a od roku 2020 děláme v Brně činohru, ale i imerzivní performance. Takovým představením začal rozhovor se zakladatelkou nezávislého spolku Evou Lietavovou, který pravidelně konfrontuje moravskou metropoli s něčím novým a neokoukaným a dělá, podle jejích slov, divadlo zábavné.

Ekologická organizace Hnutí DUHA je zvyklá pohybovat se na tenkém ledě společensky citlivých témat. I přesto pro ni kauza vyvolaná výrokem ministra zemědělství v kontextu zářijových povodní byla do jisté míry nová. Marek Výborný v tiskovém prohlášení naznačil, že je Hnutí DUHA zodpovědné za rozsah povodní na severní Moravě. Lidé z organizace následně čelili celé řadě nenávistných projevů, včetně výhrůžek smrtí. Přečtěte si rozhovor s ředitelkou Annou Kárníkovou o průběhu kauzy, strategii rychlé reakce, krizové komunikaci a mobilizaci podporovatelů.

Restorativní programy (nejen) v Česku mají mnoho podob. Jedno je však zastřešuje – v popředí je oběť a její potřeby. Ty jsou totiž v současném právním systému upozaděny, stejně jako se mnohdy neřeší přijetí odpovědnosti pachatelem nebo příčiny a dopady spáchání trestného činu. Dopadení a potrestání pachatele je v trestním soudnictví na prvním místě. Restorativní justice jde dál: Ptá se, co je potřeba pro to, aby se poškozená osoba uzdravila a mohla pokračovat ve svém životě. Obrací pozornost od systému a trestu k lidem a jejich příběhů. Jakou roli v jejím rozvoji hrají neziskové organizace? Přečtěte si v článku.

Je tomu jen pár dní, co si česká společnost připomněla 35. výročí Sametové revoluce. Události na Národní třídě v roce 1989 a dění, které následovalo, byly pro tehdejší Československo klíčem ke svobodě. Zásadní roli před revolucí, během ní i po ní sehrálo několik občanských iniciativ. Pohled na zásadní okamžiky roku 1989 přinášíme skrze vzpomínky dvou předních osobností revoluce – Ruth Šormové a Šimona Pánka.

Česká obec sokolská, Skaut, Československý červený kříž, Klub českých turistů, dobrovolní hasiči, ale i Charta 77 nebo Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných. To jsou jen příklady občanských iniciativ, nebo dnešními slovy řečeno neziskových organizací, které v nějaké podobě ustály otřesy komunistického režimu. Nebo během něj dokonce vznikly. Do jaké půdy musely zakořenit? Jak se jich dotýkala centralizace? Za co byli někteří členové perzekuováni a proč je zachránila jen obyčejná noční hra?

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě 28. října ocenil celkem devět lidí, kteří svůj život významně propojili s neziskovými organizacemi a dobročinností a aktivitami pro společnost. Kteří to jsou?

Jaká jsou rizika spojená s klimatickou změnou? Proč bychom se na ně měli připravovat? A jaká preventivní opatření by mohla snížit ničivé důsledky povodní, které zasáhly část Česka letos v září? O adaptaci na klimatické změny a důležitosti prevence jsme se v rozhovoru bavili s Martinem Anderem, vedoucím programu adaptace na změnu klimatu Nadace Partnerství.

Od romského holokaustu letos v srpnu uplynulo 80 let. Porajmos (romské označení pro holokaust) a jeho smutné výročí si romští obyvatelé a obyvatelky mohli letos poprvé připomenout za důstojných podmínek. Na místě původního tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, kde od 70. let 20. století až do roku 2022 stával vepřín, otevřelo v květnu Muzeum romské kultury památník. Zahrnuje vnitřní a venkovní expozici a pietní kruh se svíčkami a jmény vězněných.

Jsou nárazníkem přírodního bohatství, stojí mezi konzumem a šetrností, podpory politiků se dočkají jen málokdy. Poznejte příběh Nemonte Nenquimo, ochránkyně dědictví amazonského kmene; zachránce velryb a delfínů na jihu Afriky Nonhle Mbuthuma a Sinegugu Zukulu nebo Bayarjargal Agvaantseren, díky které poušť Gobi nepřišla o levharty sněžné.

Zajít si na dobrou kávu nebo jídlo, to je oblíbená kratochvíle mnoha lidí. Co když k tomu jako benefit dostanete možnost pomoci dobré věci, třeba podpořit lidi s handicapem či opuštěná zvířata? Přinášíme tipy na podniky s dobročinným přesahem po celém Česku, které přináší návštěvníkům a návštěvnicím nejen chutné jídlo a pití, ale i něco víc.

SOS dětské vesničky vznikaly v době, kdy na dveře klepala tvrdá normalizace. Přežily ji a dodnes nesou odkaz zakladatele, který v Československu zpopularizoval pěstounskou péči a získal pro ni mediální pozornost i toleranci režimu.

Pročetli jsme za vás analýzy a zprávy od českých neziskových organizací pomáhajících ukrajinským uprchlíkům a uprchlicím v Česku. Data poskytují obrázek o tom, jak se Ukrajincům (ne)daří uchytit na trhu práce, sehnat místo ve škole nebo střechu nad hlavou. Proč je ukrajinština spouštěč agrese? A proč ukrajinský vysokoškolský titul na našem trhu práce mnohdy nic neznamená? Přečtěte si článek.